V Rusku sice sloni nikdy nežili, přesto Rusko už od carských dob patří k největším vývozcům slonoviny na světový trh. V současnosti, kdy ve světě platí zákazy obchodovat se slonovinou, se z Ruska každý rok jen podle oficiálních údajů vyveze více než 120 tun mamutích klů, upozornil server Sibir.Realii. Rubem této "zlaté horečky" se ale jeví "paleontologická apokalypsa" v podobě ničení pravěkých sídel a nalezišť.
"Zlatá horečka" okolo sibiřské mamutoviny, kterou rozpoutaly právě světové zákazy na obchod se slonovinou, se dá snadno pochopit: kvalitní mamutí kel se prodává za více než 30.000 rublů (asi 11.000 Kč) za kilogram, a to jeho váha dosahuje 100 kilogramů. Jeden nález tak může vynést více než tři miliony rublů. Avšak mamutí kly se obvykle nacházejí v páru...
Velkou část exportu carské "slonoviny" podle serveru nepředstavovaly mamutí kly, vykopané z věčně zmrzlé půdy, ale kly mrožů. V současnosti, kdy se Rusko znovu uchází o postavení "domoviny slonů", se více než 90 procent všech nalezených mamutích klů vyváží do Číny. Slouží při tom jako užitný či ozdobný materiál k výrobě uměleckých i dalších předmětů. Mít zábradlí nikoliv ze zlata, ale ze slonoviny se mezi čínskými boháči považuje za věc prestiže.
Vedle mamutích klů se z půdy v Jakutsku dobývají také rohy vyhynulých nosorožců srstnatých. Rohy nosorožců totiž patří k nejdražším věcem na světě, cena jednoho gramu se šplhá až k 170 dolarům (asi 3900 Kč). Používá se v tradiční čínské medicíně jako prostředek proti impotenci či látka zlepšující potenci. Lov na nosorožce je po celém světě zakázán, a tak cena suroviny z pravěkého rohu může dosahovat až 100 milionů rublů (asi 36 milionů Kč). U "zlatokopů" přímo na nalezišti ale stojí tři až pět milionů rublů (asi jeden až 1,8 milionu Kč). K závratné ceně se roh vyšplhá až přirážkami všemožných prostředníků, kteří dokážou zboží přepravit, zlegalizovat a vyvézt do ciziny.
"Zlatokopy" zajímají jen kly a rohy nosorožců, všechny ostatní nálezy z pravěku, které by mohly obohatit muzejní sbírky, fakticky znehodnotí, protože jejich přeprava do civilizace by byla příliš nákladná. Anebo je rozprodají do soukromých sbírek. V honbě za nálezy se fakticky ničí celé hory a kopce, protože se používá pump k rozpuštění zmrzlé půdy. Vědci varují, že tímto způsobem budou za pár let nenávratně zničena někdejší nejsevernější položená sídla pravěkých lidí.
Související
Počasí v sibiřském Jakutsku je extrémně ledové. Naměřili -58 stupňů
Exploze v ruském městě Nižněvartovsk usmrtila šest lidí, devět je zraněno
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
Zdroj: Libor Novák