Tchaj-wan hlásí větší vojenskou aktivitu Číny ve svém okolí

"Nepochybně máme v úmyslu se bránit, a pokud to bude zapotřebí, budeme vést válku," uvedl tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. Podle něj jsou rizikem vypuknutí konfliktu Tchaj-wanu s Čínou znepokojeny i Spojené státy. Ty ale zatím situaci nekomentovaly.

Aktivity svých ozbrojených sil dnes Peking nekomentoval. V úterý ale čínská armáda oznámila, že se její letadlová loď s doprovodnými plavidly účastní námořního cvičení poblíž Tchaj-wanu. Manévry s cílem "ochrany čínské suverenity" hodlá Peking podle prohlášení provádět v budoucnu pravidelně. Podle agentury Reuters Čína ani Tchaj-.wan neuvedly, kde se přesně skupina čínských lodí nachází.

Tchajwanský ministr zahraničí Wu také uvedl, že Tchaj-wan zvýší své výdaje na obranu, aby modernizoval vojenskou techniku. K tomu ostrov podnítily i Spojené státy, jeden z jeho nejbližších spojenců a dodavatelů zbraní. "Obrana Tchaj-wanu je naší odpovědností," prohlásil ministr. Tchajwanské ministerstvo obrany ohlásilo osmidenní cvičení, při kterém bude simulován čínský kybernetický útok. Podle agentury Reuters USA Tchaj-wanu doporučily, aby se stal "ježkem", jehož dobytí by Čínu stálo mnoho ztrát.

Tchajwanský ministr zahraničí Wu dnes prohlásil, že Čína vyvíjela nátlak na vládu Paraguaye, aby výměnou za dodávku několika milionů dávek čínských vakcín proti covidu-19 přerušila diplomatické vztahy s ostrovem. Latinskoamerická země patří do úzkého okruhu států, jež uznávají svrchovanost Tchaj-wanu. Podle ministra zahraničí ale tchajwanská diplomacie pomohla Paraguayi v jednání s výrobci preparátů z jiných zemí. Čína tvrzení nekomentovala, její diplomacie se ale dlouhodobě snaží snížit počet zemí, již uznávají Tchaj-wan jako nezávislou entitu.

V oblasti kolem Tchaj-wanu je také americké námořnictvo. Dnes Tchajwanským průlivem, který odděluje pevninskou Čínu od ostrova, proplula jedna z bojových lodí USA. Čína uvedla, že aktivity plavidla monitoruje. Podle ní americká loď "narušuje mír a stabilitu" v oblasti.

Další skupina vojenských plavidel společně s letadlovou lodí Theodore Roosevelt vplula na začátku dubna do Jihočínského moře. Pentagon to označil za rutinní operaci. Americké námořnictvo pravidelně čínskou nadvládu nad oblastí zpochybňuje tím, že tudy jeho lodě proplouvají, aby demonstrovaly svobodu plavby. V Jihočínském moři vede Peking spory s okolními státy, například Filipínami, a nárokuje si některé oblasti.

Ostrov Tchaj-wan považuje Čína za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim komunistické strany.