Tlak na planetu je na hraně. Přes 150 zemí hodlá zvýšit závazky na snížení emisí

Přes 150 zemí ohlásilo, že má úmysl zvýšit své národní závazky na snížení emisí vyplývající z Pařížské klimatické dohody. Napsala to agentura Reuters s odkazem na průzkum Fóra klimaticky zranitelných zemí (CVF). Představuje to víc než tři čtvrtiny států světa. Drtivá většina zemí, mezi které patří i Česká republika, ale zatím nezveřejnila konkrétní podobu svých aktualizovaných závazků.

Cílem Pařížské klimatické dohody je udržet růst globální teploty v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně kolem 1,5 stupně, připomíná Reuters. Součástí dohody je i zvýšení schopnosti zemí přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a pomoc rozvíjejícím se zemím ze strany vyspělých států.

Země, které se připojily k dohodě, mají každých pět let vypracovat aktuální plán snížení emisí. Aktualizované plány mají zaslat OSN do konce letošního roku. Zatím tak učinilo podle průzkumu CVF jen 17 zemí a pouze 13 plánů mělo ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí a ochrany klimatu.

Podle bangladéšského ministra životního prostředí Šahaba Uddina, který fóru předsedá, tak není jisté, zda země opravdu dodrží své oznámené úmysly. "Kvůli chybějící ambici se tlak na planetu dostal na hranu a ohrožuje naše právo na přežití," uvedl ministr. Vyzval bohatší země, aby se více angažovaly v ochraně klimatu a snižování emisi.

Pravidelný průzkum CVF, které tvoří hlavně chudší země Asie, Afriky a Latinské Ameriky, podle něj ukáže, které státy berou klimatickou otázku vážně.

Na klimatické dohodě se v prosinci roku 2015 v Paříži shodly delegace ze 196 zemí světa. Česká republika ji ratifikovala v roce 2017.

Today we launch the @TheCVF Climate Survival Leadership Barometer. It shows which countries are delivering on their climate promises, and which ones aren't. See if your country is living up to its Paris Agreement commitments here: https://t.co/AhP9KDYtlw #midnightclimatesurvival pic.twitter.com/9MvfmrV3MG

— Climate Vulnerable Forum (@TheCVF) November 17, 2020

Evropští lídři na říjnovém summitu dospěli ke shodě, že k zajištění takzvané klimatické neutrality do poloviny století musí EU zvýšit své ambice pro následující dekádu. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se má přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Podrobnosti unijního závazku k roku 2030 nyní připraví ministři životního prostření a na prosincovém summitu se k němu vrátí šéfové států a vlád. Debata o konkrétních číslech pro jednotlivé země bude podle diplomatů na pořadu dne nejdříve v polovině příštího roku.

Zatímco původní záměr počítal se snížením emisí o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, Evropská komise navrhuje snížení o 55 procent. Evropský parlament si představuje ještě náročnější cíl - EU by podle něj měla emise zredukovat o 60 procent.

Zatímco některé země severní a západní Evropy daly najevo, že podporují hodnoty navržené komisí, vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku. Český premiér Andrej Babiš řekl, že s návrhem nemá problém, pokud to bude průměr pro celou EU.

Související

Ilustrační foto

Počasí se stále nedaří zkrotit. Svět se může oteplit až o tři stupně, varuje OSN

Podle nové zprávy OSN by současná opatření přijatá zeměmi udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Tato úroveň je výrazně vyšší než cíle stanovené v Pařížské klimatické dohodě, kde se téměř 200 zemí v roce 2015 dohodlo na omezení globálního oteplení na 1,5 stupně Celsia a udržení pod dvěma stupni.

Více souvisejících

emise pařížská klimatická dohoda Ekologie Bangladéš

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Budou Rusové grilovat Putina? Pětinu lidí zajímá, kdy skončí válka proti Ukrajině

Podle průzkumu provedeného nezávislým střediskem Levada by se Rusové nejraději zeptali svého prezidenta Vladimira Putina na to, kdy skončí válka proti Ukrajině. Otázka týkající se ukončení "speciální vojenské operace," jak Moskva nazývá konflikt s Ukrajinou, v průzkumu zaujala vedoucí pozici před ostatními dotazy. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Sasko má problém s prodloužením kontrol na hranicích s ČR. Je moc krátké

Sasko požaduje prodloužení kontrol na německých hranicích s Českem a Polskem nejméně o šest měsíců, řekl to v úterý ministr vnitra této spolkové země Armin Schuster (CDU). Spolkové ministerstvo vnitra v pondělí oznámilo, že prodlouží kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarském do 15. prosince. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Minimální mzda po roce 2023 vzroste. Jurečkovo ministerstvo definitivně rozhodlo

Minimální mzda od ledna 2024 vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, vyplývá z vládního nařízení vypracovaného ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle předlohy poroste také několik úrovní zaručené mzdy v 1., 2., 3. a 8. skupině prací. Polepšit by si mělo asi půldruhého milionu zaměstnanců. Vláda bude návrh definitivně schvalovat příští týden. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Policie, ilustrační fotografie.

Policie chce jezdit k méně nehodám na silnicích. Návrh už řeší s ministerstvem a pojišťovnami

Policisté si přejí zvýšení hranice škody, při které mají řidiči povinnost oznámit dopravní nehodu. Vzniknout by měla speciální on-line platforma, jejímž prostřednictvím by se nehoda nahlašovala včetně dokumentace pro pojišťovny. Nyní jsou podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého hlášeny některé nehody zbytečně, přičemž policisté poté chybí jinde. 

včera

Zelenskyj na poslední chvíli zrušil projev před americkým Senátem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na poslední chvíli zrušil plánovaný úterní projev pro americké senátory, které měl informovat o současné situaci na Ukrajině. Oznámil to lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy