Tlak na planetu je na hraně. Přes 150 zemí hodlá zvýšit závazky na snížení emisí

Cílem Pařížské klimatické dohody je udržet růst globální teploty v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně kolem 1,5 stupně, připomíná Reuters. Součástí dohody je i zvýšení schopnosti zemí přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a pomoc rozvíjejícím se zemím ze strany vyspělých států.

Země, které se připojily k dohodě, mají každých pět let vypracovat aktuální plán snížení emisí. Aktualizované plány mají zaslat OSN do konce letošního roku. Zatím tak učinilo podle průzkumu CVF jen 17 zemí a pouze 13 plánů mělo ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí a ochrany klimatu.

Podle bangladéšského ministra životního prostředí Šahaba Uddina, který fóru předsedá, tak není jisté, zda země opravdu dodrží své oznámené úmysly. "Kvůli chybějící ambici se tlak na planetu dostal na hranu a ohrožuje naše právo na přežití," uvedl ministr. Vyzval bohatší země, aby se více angažovaly v ochraně klimatu a snižování emisi.

Pravidelný průzkum CVF, které tvoří hlavně chudší země Asie, Afriky a Latinské Ameriky, podle něj ukáže, které státy berou klimatickou otázku vážně.

Na klimatické dohodě se v prosinci roku 2015 v Paříži shodly delegace ze 196 zemí světa. Česká republika ji ratifikovala v roce 2017.

Today we launch the @TheCVF Climate Survival Leadership Barometer. It shows which countries are delivering on their climate promises, and which ones aren't. See if your country is living up to its Paris Agreement commitments here: https://t.co/AhP9KDYtlw #midnightclimatesurvival pic.twitter.com/9MvfmrV3MG

Evropští lídři na říjnovém summitu dospěli ke shodě, že k zajištění takzvané klimatické neutrality do poloviny století musí EU zvýšit své ambice pro následující dekádu. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se má přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Podrobnosti unijního závazku k roku 2030 nyní připraví ministři životního prostření a na prosincovém summitu se k němu vrátí šéfové států a vlád. Debata o konkrétních číslech pro jednotlivé země bude podle diplomatů na pořadu dne nejdříve v polovině příštího roku.

Zatímco původní záměr počítal se snížením emisí o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, Evropská komise navrhuje snížení o 55 procent. Evropský parlament si představuje ještě náročnější cíl - EU by podle něj měla emise zredukovat o 60 procent.

Zatímco některé země severní a západní Evropy daly najevo, že podporují hodnoty navržené komisí, vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku. Český premiér Andrej Babiš řekl, že s návrhem nemá problém, pokud to bude průměr pro celou EU.