Tři rány pro Čínu. Věci se mění, mlčení končí, tvdí analýza

Výrazný posun

Jedná se o třetí ráno pro Čínu v jediném týdnu, podotýká britský server. Připomíná, že v pondělí se v Hongkongu projevily prodemokratické nálady ve výsledcích místních voleb a následně došlo k publikaci uniklých dokumentů, které odkrývají fungování internačních táborů v provincii Sin-ťiang, kde je zřejmě zadržován přinejmenším milion Ujgurů a dalších muslimů.

"Čínské býčí vystupování již narušuje obchodní válka a zpomalení ekonomického růstu, který je nyní na sedmadvacetiletém minimu," pokračuje editorial. Dodává, že Trump dal již dříve jasně najevo, že vnímá protesty v Hongkongu jako páku a ukázal, že nechce, aby příslušný zákon narušil jednání o obchodní dohodě, kterou Čína i Spojené státy potřebují a která je blízko.

Peking doufá, že Trump zákon neuvede do praxe, protože to by znamenalo sankce vůči konkrétním osobám a odebrání zvláštního obchodního statutu Hongkongu, pokud by každoroční zprávy zjistily, že nemá dostatečnou autonomii, vysvětluje renomovaný deník. Schválení zákona přesto považuje za nejdůležitější krok v pozoruhodném posunu amerického přístupu vůči Číně.

Svou roli hraje nástup Trumpa a jeho politický oportunismus, stejně jako představy o "střetu civilizací" některých lidí v jeho okolí, naznačuje prestižní server. Zdůrazňuje, že posun je ovšem patrný napříč celým politickým spektrem a není primárně důsledkem změn v USA, ale dění v Číně, především stále většího autoritářství prezidenta Si Ťin-pchinga.  

"Západní spolupráce s Čínou v zásadě ležela na naivním a nyní zcela zdiskreditovaném předpokladu, že ekonomická liberalizace přinese politickou svobodu," píše Guardian. Deklaruje, že vztahy se mění v závislosti na změny v přístupu Číny k vlastnímu obyvatelstvu a utahování šroubů je nejvíce patrné právě na čínské periferii, v Sin-ťiangu a Hongkongu, byť má odlišné důvody a různý stupeň.

Spojené nádoby  

Oslabování autonomie Hongkongu je patrné právě kvůli tomu, že stále požívá svobody a práv, které jsou odpírány lidem v pevninské Číně, kteří nevystavují svým politikům účet, vysvětluje editorial. Poukazuje, že volby do městských zastupitelstev zpravidla nejsou zásadní událostí, v praxi se ale staly referendem o politické budoucnosti Hongkongu.

Čínské úřady zřejmě věřily, že "mlčící většina" protesty odmítne a podpoří propekingské kandidáty, uvádí britský deník. Doplňuje, že "mlčící většina" se skutečně projevila - účast ve volbách byla zatím největší volební zkouškou pro Hongkong -, ale hlasovala pro druhou strany, v důsledku čehož prodemokratičtí kandidáti získali 392 z 452 křesel a ovládli 17 z 18 městských zastupitelstev.

"Poselství je jasné. Lidé z Hongkongu využívají pokojné demokratické prostředky, jsou-li k dispozici. A jsou na straně protestujících," deklaruje Guardian. Upozorňuje, že díky mimořádné míře kontroly a sledování je mnohem těžší zjistit, co se děje v Sin-ťiangu.

Existují sice šikovně provedené průzkumy a děsivá svědectví o zneužívání a mučení od bývalých táborových vězňů a jejich rodin, ale teprve Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů nově získané dokumenty rozkryly fungování tamních táborů, konstatuje renomovaný server. Podotýká, že čínská ambasáda v Londýně sice označila materiály za falsum, ale zatímco dříve čínské úřady existenci táborů popíraly, nyní je prezentují jako rétorická školící centra, ač dokumenty uvádějí, že z nich nikdo nesmí utéct.  

Hongkong a Sin-ťiang spojuje nejen hněv, který reakce Západu na tamní události vyvolává v Pekingu, deklaruje prestižní deník. Připomíná, že mezi kulturou a zkušeností obou regionů sice panuje značná propast, ale lidé v Hongkongu stále více na situaci v severozápadní provincii odkazují jako na varování a považují ji za konec pomyslného svahu, přičemž se obávají, že po něm můžou uklouznout, pokud nyní nepodniknou akci.

Čínská ekonomická síla v předchozích letech umlčovala a utlumovala kritiky, přesto nový americký zákon a protesty proti zacházení s muslimskými menšinami popsaném v uniklých dokumentech naznačují, že věci se zřejmě mění, byť mnozí dospějí k závěru, že je příliš riskantní se angažovat, očekává Guardian. Dodává, že po událostech z tohoto týdne ovšem tito lidé již nemůžou tvrdit, že o ničem nevědí.