Žena v čele brutálního severokorejského režimu? Historik prozradil víc

Pokrevní revoluční linie

Mnoho komentářů se zaměřuje na povahu Kim Jo-čong a její postavení v severokorejském vedení, avšak Young rozebírá ideologické důvody, které podle něj naznačují, že právě tato žena by byla nejpravděpodobnějším nástupcem svého bratra.

Dědičná diktatura, "pektusanksá revoluční pokrevní linie", je hlavním zdrojem legitimity Kimovy rodinné dynastie, vysvětluje historik. Připomíná, že Kim Il-song, Km Čong-il a nyní Kim Čong-un spadají do tohoto konceptu, který jejich rodině umožnil udržet si moc v době vnitřních otřesů.

"Dědičnost je klíčový prvek severokorejské nacionalistické ideologie," píše odborník. Nastiňuje, že Kim Il-song jako partyzánský bojovník údajně vedl boj proti japonské nadvládě právě z okolí hory Pektusan, Kim Čong-il se měl narodit v táboře na jejím úpatí a Kim Čong-un horu oficiálně navštěvuje.

Tím, že prezentují Pektusan, který je unikátem v krajině země, jako rodiště korejské revoluce rodiny Kimů, severokorejští propagandisté dokázali vytvořit mytologii, která staví příslušníky této rodiny do role ochránců a zachránců korejského národa, uvádí Young. Dodává, že to má za následek militantní a antikolonialistickou mentalitu politické reprezentace i obyvatelstva, která přetrvala od založení KLDR v roce 1948.

Ačkoliv je Severní Korea absolutistickou autokracií, tamní režim stále závisí na jisté míře veřejné podpory a politický symbolismus je způsob, jak lze tuto domácí podporu posílit, upozorňuje historik. Deklaruje, že žádná vláda, ani tak autoritářská a brutální, jako je ta v KLDR, nemůže bez veřejné podpory přežít.  

Mimořádně vhodný dědic

Symbolika "pektusanksé revoluční pokrevní linie", ať jde o fotografie Kim Čong-una jedoucího na bílém koni na zasněžených stráních této hory či studentské poutě k ní, umožňuje severokorejskému režimu udržet si jistou míru domácí legitimity a popularity, domnívá se akademik. Poukazuje, že jako osoba s původem a krví by byla Kim Jo-čong mimořádně vhodným dědicem pektusanské linie.

"Někteří experti na Severní Koreu tvrdí, že patriarchát ve vedení KLDR by Kim Jo-čong neumožnil převzít moc," píše historik. S takovým výkladem nesouhlasí, protože severokorejští propagandisté tradičně připisovali vůdcům země mateřské vlastnosti - o Kim Il-songovi mluvili jako o mateřském lůnu a Kim Čong-una líčí jako ochránce dětí národa -, tudíž je vedení země přisuzována nejen otcovská role.  

Navíc, manželek Kim Il-songa a Kim Čong-una využívala i státní média, přičemž žena prvního jmenovaného Kim Čong-suk je propagandou připomínána jako symbol "revoluční nesmrtelnosti", ideální ztělesnění severokorejského ženství, poukazuje expert. Nepochybuje o tom, že jako přední představitelka stranického oddělení propagandy a agitace by Kim Jo-čong nedokázala chytře vystavět mytologii okolo své ženskosti tak, aby posílila své nároky na nástupnictví.  

Záležet ale bude především na dětech Kim Čong-una a jeho manželky Ri Sol-ču, soudí historik s tím, že jejich chlapec by byl nepochybně od dětství připravován na budoucí převzetí moci po svém obézním otci. Dodává, že než bude způsobilý, Kim Jo-čong by velmi dobře dokázala zaujmout pozici vůdce.