Ministři zahraničních věcí zemí NATO před začátkem dvoudenních jednání v Bruselu kritizovali Turecko a Maďarsko kvůli jejich blokování vstupu Švédska do aliance.
"Doufal jsem, že do této schůzky se Švédsko plně připojí k NATO. To se však nestalo," konstatoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po příjezdu do Bruselu.
Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnová vyjádřila přesvědčení, že důvěryhodnost a síla NATO je ohrožena tím, že Turecko a Maďarsko oddalují vstup Švédska. "Očekáváme, že Turecko a Maďarsko ratifikují toto přistoupení bez dalšího odkladu. Nesmíme ztratit ani jeden (další) den," zdůraznila Colonnová.
Šéfka německého resortu diplomacie Annalena Baerbocková prohlásila, že ratifikace "je více než opožděná" a zdůraznila význam jednoty v rámci Aliance. Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová vyjádřila zklamání nad tím, že Švédsko "do dnešního dne není" členskou zemí NATO. Helsinky podle ní doufají, že se tak stane co nejdříve.
Švédský ministr zahraničí Tobias Billström řekl, že se v úterý v soukromí setká se svým turecký protějškem Hakanem Fidanem. Billström by podle svých slov uvítal, kdyby se Švédsko na ministerském setkání NATO v Bruselu zúčastnilo jako řádný člen. Zároveň však zůstává optimistický v tom, že Stockholm do Aliance vstoupí, ale zdržel se spekulací o tom, kdy by se to mohlo stát.
Stoltenberg už v pondělí uvedl, že Turecko by mělo schválit žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance co nejdříve. "Švédsko splnilo, co slíbilo, a teď je čas, aby Turecko uzavřelo přístupový proces," řekl šéf NATO. "Není tajemstvím, že bych přivítal větší rychlost v procesu ratifikace," dodal s tím, že opakovaně žádal Turecko, aby celý proces konečně dokončilo.
Turecký parlamentní výbor pro zahraniční věci ale bude o ratifikaci vstupu Švédska do NATO jednat v rámci své běžné agendy. Podle předsedy výboru není záležitost pro Turecko stejně naléhavá jako pro jiné země, uvedl už začátkem listopadu.
"Členství Švédska v NATO je jen jednou z mezinárodních dohod, které čekají na ratifikaci. Budeme o tom diskutovat, když přijde čas. To, co je naléhavé pro jiné, nemusí být nutně naléhavé pro (nás)," uvedl předseda výboru Fuata Oktaya.
Stoltenberg počátkem listopadu podobně naléhal i na Maďarsko, které žádost Švédska také neschválilo. Po nedávném setkání s maďarskou prezidentkou ale uvedl, že očekává, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Uvedl to server hirtv.hu.
I prezidentka Katalin Nováková doufá, že Švédsko se brzy stane členem NATO. O této otázce však podle jejích slov rozhoduje maďarský parlament. "Maďarsko je cenným partnerem, maďarští vojáci hrají důležitou roli při stabilizaci regionu západního Balkánu," prohlásil dále Stoltenberg. Nováková připomněla, že před půl rokem došlo k útoku na maďarské vojáky v Kosovu, členové maďarské mise na západním Balkáně zůstávají i přesto.
Maďarský parlament ale zřejmě nebude až do minimálně poloviny prosince o vstupu Švédska do NATO jednat. Do konce podzimní schůze se totiž hlasování o této otázce neobjevuje v parlamentním kalendáři, tvrdí server hvg.hu.
Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.
Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Švédsko proto letos přijalo nový protiteroristický zákon. Turecký prezident následně v červenci oznámil, že nemá další výhrady vůči vstupu Švédska do NATO. Turecká prezidentská kancelář na sociální síti X informovala, že protokol o přistoupení Švédska k NATO byl v pondělí podepsán prezidentem Erdoganem a předložen parlamentu. Termín hlasování tureckého parlamentu o členství Švédska ale není znám.
Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO.
Vstup Švédska do NATO neschválily pouze Turecko a Maďarsko. Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.
Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.
"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.
Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.
Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Erdogana v Budapešti 20. srpna.
Související
Ukrajina není sama, stojíme při vás, vzkazuje Zelenskému Evropa. Trump je gauner, zní od českých politiků
Vance přirovnal evropské lídry k tyranům z dob studené války. Ti konečně zareagovali
Annalena Baerbock , Švédsko , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 2 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 3 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 5 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Zdroj: Jakub Jurek