Baerbocková, Colonnová a další ministři kritizují Turecko a Maďarsko. Vadí jim odmítání Švédska

Ministři zahraničních věcí zemí NATO před začátkem dvoudenních jednání v Bruselu kritizovali Turecko a Maďarsko kvůli jejich blokování vstupu Švédska do aliance. 

"Doufal jsem, že do této schůzky se Švédsko plně připojí k NATO. To se však nestalo," konstatoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po příjezdu do Bruselu.

Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnová vyjádřila přesvědčení, že důvěryhodnost a síla NATO je ohrožena tím, že Turecko a Maďarsko oddalují vstup Švédska. "Očekáváme, že Turecko a Maďarsko ratifikují toto přistoupení bez dalšího odkladu. Nesmíme ztratit ani jeden (další) den," zdůraznila Colonnová.

Šéfka německého resortu diplomacie Annalena Baerbocková prohlásila, že ratifikace "je více než opožděná" a zdůraznila význam jednoty v rámci Aliance. Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová vyjádřila zklamání nad tím, že Švédsko "do dnešního dne není" členskou zemí NATO. Helsinky podle ní doufají, že se tak stane co nejdříve.

Švédský ministr zahraničí Tobias Billström řekl, že se v úterý v soukromí setká se svým turecký protějškem Hakanem Fidanem. Billström by podle svých slov uvítal, kdyby se Švédsko na ministerském setkání NATO v Bruselu zúčastnilo jako řádný člen. Zároveň však zůstává optimistický v tom, že Stockholm do Aliance vstoupí, ale zdržel se spekulací o tom, kdy by se to mohlo stát.

Doporučené články

Stoltenberg už v pondělí uvedl, že Turecko by mělo schválit žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance co nejdříve. "Švédsko splnilo, co slíbilo, a teď je čas, aby Turecko uzavřelo přístupový proces," řekl šéf NATO. "Není tajemstvím, že bych přivítal větší rychlost v procesu ratifikace," dodal s tím, že opakovaně žádal Turecko, aby celý proces konečně dokončilo.

Turecký parlamentní výbor pro zahraniční věci ale bude o ratifikaci vstupu Švédska do NATO jednat v rámci své běžné agendy. Podle předsedy výboru není záležitost pro Turecko stejně naléhavá jako pro jiné země, uvedl už začátkem listopadu.

"Členství Švédska v NATO je jen jednou z mezinárodních dohod, které čekají na ratifikaci. Budeme o tom diskutovat, když přijde čas. To, co je naléhavé pro jiné, nemusí být nutně naléhavé pro (nás)," uvedl předseda výboru Fuata Oktaya.  

Stoltenberg počátkem listopadu podobně naléhal i na Maďarsko, které žádost Švédska také neschválilo. Po nedávném setkání s maďarskou prezidentkou ale uvedl, že očekává, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Uvedl to server hirtv.hu.

Doporučené články

I prezidentka Katalin Nováková doufá, že Švédsko se brzy stane členem NATO. O této otázce však podle jejích slov rozhoduje maďarský parlament. "Maďarsko je cenným partnerem, maďarští vojáci hrají důležitou roli při stabilizaci regionu západního Balkánu," prohlásil dále Stoltenberg. Nováková připomněla, že před půl rokem došlo k útoku na maďarské vojáky v Kosovu, členové maďarské mise na západním Balkáně zůstávají i přesto.

Maďarský parlament ale zřejmě nebude až do minimálně poloviny prosince o vstupu Švédska do NATO jednat. Do konce podzimní schůze se totiž hlasování o této otázce neobjevuje v parlamentním kalendáři, tvrdí server hvg.hu.

Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.

Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.

Doporučené články

Švédsko proto letos přijalo nový protiteroristický zákon. Turecký prezident následně v červenci oznámil, že nemá další výhrady vůči vstupu Švédska do NATO. Turecká prezidentská kancelář na sociální síti X informovala, že protokol o přistoupení Švédska k NATO byl v pondělí podepsán prezidentem Erdoganem a předložen parlamentu. Termín hlasování tureckého parlamentu o členství Švédska ale není znám.

Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO. 

Vstup Švédska do NATO neschválily pouze Turecko a Maďarsko. Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.

Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.

Doporučené články

"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.

Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Erdogana v Budapešti 20. srpna.

Související

Donald Tusk

Ukrajina není sama, stojíme při vás, vzkazuje Zelenskému Evropa. Trump je gauner, zní od českých politiků

Evropští lídři reagovali na napjaté setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně, které bylo plné konfrontace, kritiky a vzájemného neporozumění. Někteří evropští představitelé na sociálních médiích vyjádřili silnou podporu Ukrajině a zdůraznili potřebu pokračující jednoty v boji proti ruské agresi.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Vance přirovnal evropské lídry k tyranům z dob studené války. Ti konečně zareagovali

Viceprezident Spojených států JD Vance v pátek na Mnichovské bezpečnostní konferenci ostře kritizoval evropské politické elity a přirovnal jejich současné kroky k represivním režimům, které ovládaly část kontinentu během studené války. Podle něj Evropa stále více upouští od základních demokratických principů a uchyluje se k metodám, které kdysi sama odsuzovala.

Více souvisejících

Annalena Baerbock ,  Švédsko ,  Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy