Končící nizozemský premiér Mark Rutte je jasným favoritem na post příštího generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Vítězství krajní pravice ve volbách v jeho vlasti sice může uškodit jeho politickému odkazu, v kandidatuře na pozici šéfa obranného paktu by jej to ale ohrozit nemělo. Uvedl to server France24 s tím, že mnozí diplomaté dávají podle serveru výraznou přednost právě tomuto politikovi před jinými slibnými uchazeči o funkci šéfa NATO. Jméno nástupce stávajícího šéfa aliance Jense Stoltenberga bude známo před červencovým summitem aliance ve Washingtonu.
Severoatlantická aliance se prozatím rozhodla setrvat u zkušeného lídra, místo aby se za současných okolností pokoušela nalézt shodu na jeho nástupci. Stoltenberg byl ve dvou obdobích mezi lety 2000 až 2001 a 2005 až 2013 norským premiérem a už předtím působil na několika ministerských postech. Generálním tajemníkem NATO je od října 2014 a příští rok by mu měl mandát definitivně skončit.
V poslední době se proto přitom silně spekulovalo o konkrétním nástupci Stoltenberga. Podle serveru Politico by stávajícího šéfa aliance Jense Stoltenberga mohla nahradit v září letošního roku dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Podle serveru Foreign Policy mají na křeslo generálního tajemníka výrazný vliv čtyři největší ekonomiky – Spojené státy, Německo, Francie a Velká Británie.
Je ale nepravděpodobné, že by vyslaly své kandidáty Německo a Francie, protože se obě země pokusily diplomaticky vyřešit válku na Ukrajině a setkaly se s Putinem krátce před začátkem války. Od té doby se snaží situaci spíše vyvažovat, i když posílají humanitární a vojenskou pomoc na Ukrajinu. Ian Lesser, viceprezident německého Marshallova fondu, řekl, že si nemyslí, že by Německo chtělo tuto pozici pro sebe, protože jeho postoj k Ukrajině je "již kontroverzní".
Dalším silným hráčem je Velká Británie, která by díky tomu mohla po brexitu opět uplatnit svou moc v rámci Evropy. Skandinávské státy mají sice mezi aliančními členy dobré vztahy, poslední lídři aliance ale pocházeli právě z těchto zemí, a Itálie a východoevropské národy mají v NATO spíše geografický význam. Panují ale i názory, že tajemník z pobaltské země by vyslal jasný signál Putinovi, že NATO by se dokázalo shromáždit na východní hranici, pokud by tímto směrem namířil ruské rakety.
Posledním výrazným hráčem jsou Spojené státy, které se podle serveru obvykle bojů o politické vedení NATO neúčastní, protože tradičně zastávají jeden z nejvyšších vojenských postů v alianci. Vrchním velitelem evropských sil obvykle bývá americký generál. To, koho USA podpoří, ale má váhu v konečném rozhodnutí.
I z toho důvodu se živě spekuluje o tom, že vhodnou uchazečkou na pozici generální tajemnice by mohla být dánská premiérka Mette Frederiksenová. Už když Washington oznámil, že prezident Joe Biden bude Frederiksenovou hostit, v sídle NATO vyvstaly debaty o tom, zda USA podpoří dánského zástupce do role, která je tradičně vyhrazena pro Evropana, ale podléhá požehnání Washingtonu.
Dánský vůdce podle Politica boduje hned v několika rovinách. Spojenci hledají politika s postavením předsedy vlády a vzhledem k tomu, že všichni předchozí šéfové NATO byli muži, existuje určitý tlak k nalezení ženské kandidátky. Zároveň je Dánsko vnímáno jako země preferující střední cesty, je například silný podporovatel Ukrajiny, ale nemá tak jestřábí metody, jako některé jiné země.
Na tom, že dánská premiérka je žhavou kandidátkou, se shodlo několik diplomatických zdrojů. "Řada větších spojenců ji skutečně považuje za seriózní," řekl jeden z diplomatů s tím, že Dánsko bylo v průběhu války na Ukrajině "poměrně solidní".
Ne vše ale hraje v její prospěch. Frederiksenová pochází ze země, která post lídra aliance zastávala teprve nedávno, bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen byl generálním tajemníkem NATO v letech 2009 až 2014. Dánsko navíc zaostává ve výdajích na obranu, což je problém, který by mohl být pro některé státy překážkou.
Nakonec i sama premiérka spekulace o možné kandidatuře bagatelizuje a minulý měsíc trvala na tom, že kandidátkou není. Kartami tak nakonec ale může zamíchat i úplně někdo jiný. Mezi nejdiskutovanější jména patří právě Rutte, který nedávno naznačil, že by si brzy přál odejít z politiky. Ve hře je i Chrystia Freelandová, místopředsedkyně kanadské vlády, která je podle zdrojů Foreign Policy podporována Washingtonem, nebo estonská premiérka Kaja Kallasová.
Podle serveru jsou ale ve hře i další jména. Například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, litevská premiérka Ingrida Simonyteová a bývalá chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová. Všechny tyto ženy byly v médiích uváděny jako možné kandidátky, podle pozorovatelů NATO, s nimiž server hovořil, nejsou ale jejich jména v kuloárech zmiňována příliš často.
Britský ministr obrany Ben Wallace také projevil zájem Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka nahradit. "NATO je nesmírně důležité pro bezpečnost nás všech. Bylo by mi potěšením, kdybych mohl přispět," řekl. Zároveň ale dodal, že současná pozice v resortu jej naplňuje také, a tak je jeho kandidatura otázkou.
"NATO je nesmírně důležité pro bezpečnost nás všech. Bylo by mi potěšením, kdybych mohl přispět," řekl. Zároveň ale dodal, že současná pozice v resortu jej naplňuje také, a tak je jeho kandidatura otázkou.
V diplomatických kruzích je často zmiňována i Kallasová. Podle oslovených diplomatů ale může být problémem země, z níž pochází. "Na východě jsou spojenci, kteří se ptají, kdy a zda vůbec se kandidát z jejich regionu dostane ke kormidlu," řekl jeden z diplomatů s tím, že "brutální ruská invaze na Ukrajinu dokázala, že mnozí z nich jsou spolehliví a schopní."
Při výběru nástupce Stoltenberga se nelze spoléhat ani na politickou funkci. Generální tajemníci NATO sice byli tradičně hlavami vlád nebo států, nejde ale o psané pravidlo a mnozí věří, že místopředseda vlády nebo ministr zahraničí by byl také přijatelnými lídry.
Nově projevil zájem stát se příštím generálním tajemníkem Severoatlantické aliance lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš. Rozšiřuje tak počet uchazečů o nejvyšší politickou funkci v NATO.
V oficiálním prohlášení se uvádí, že Kariňš, který v srpnu odstoupil z postu lotyšského premiéra, může do vedení NATO přinést své zkušenosti z působení na postu předsedy vlády, jasné pochopení ruské hrozby a pozici silné podpory Ukrajiny. Má také prokazatelné zkušenosti při "budování mezinárodního konsensu".
Související
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
NATO , Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
před 2 hodinami
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
před 3 hodinami
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
před 4 hodinami
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
před 5 hodinami
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
před 6 hodinami
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
před 7 hodinami
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
před 7 hodinami
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
před 7 hodinami
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
před 8 hodinami
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
před 8 hodinami
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
před 8 hodinami
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
před 9 hodinami
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
před 9 hodinami
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
před 10 hodinami
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
před 10 hodinami
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
před 11 hodinami
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
před 11 hodinami
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
před 12 hodinami
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
před 13 hodinami
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.
Zdroj: Julie Jarošová