Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.
K tomuto vyostření dochází v momentě, kdy Francie, Německo a další severské státy jako Švédsko či Finsko začaly do Grónska přesouvat své vojenské kontingenty. Tyto jednotky se účastní společného cvičení pod dánským vedením, přičemž Estonsko již přislíbilo svou pomoc při plánování i případném nasazení dalších sil. Celá aktivita je organizována na úrovni jednotlivých vlád a probíhá nezávisle na oficiálním velení NATO.
Emmanuel Macron v projevu k armádě zdůraznil, že Francie hodlá v oblasti nasadit široké spektrum sil, od pozemních až po námořní. Paříž zastává názor, že Evropa musí aktivně bránit svou suverenitu a zájmy kdekoli na světě, kde jsou ohroženy. Macron sice vyzval k postupu bez zbytečného vyvolávání konfliktů, zároveň však odmítl jakékoli kompromisy v otázce územní celistvosti spojenců.
Navzdory těmto krokům Spojené státy svou rétoriku spíše vyostřují. Prezident Trump se nechal slyšet, že v krajním případě nevylučuje ani použití síly k zajištění ostrova. Jednání mezi dánskou diplomacií a zástupci Bílého domu zatím nepřinesla žádný průlom. Zatímco Kodaň a Grónsko jakékoli snahy o prodej či předání území striktně odmítají, Washington jejich postoj označuje za nepochopení aktuálních hrozeb.
Velká Británie a Norsko se mezitím snaží napětí otupit návrhem na vznik nové mise Severoatlantické aliance s názvem Arctic Sentry. Tato iniciativa má Spojeným státům demonstrovat, že evropští partneři jsou ochotni převzít větší díl odpovědnosti za bezpečnost severu a investovat do ní nemalé prostředky. Aktuální reakce z Bílého domu ovšem naznačují, že ani tato nabídka zatím Trumpovu vizi o americkém Grónsku nezměnila.
Mobilizace evropských armád proběhla ve velmi krátkém čase. Německý Bundeswehr již do oblasti vyslal třináctičlenný průzkumný tým, který má připravit zázemí pro rozsáhlejší zapojení německých sil do ochrany pobřeží.
Podobně zareagovalo i Švédsko a Norsko, jejichž vojenští specialisté se už v Grónsku podílejí na plánování společných manévrů. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak potvrdil, že první francouzské jednotky jsou již na místě a další posily budou následovat v nejbližších dnech.
K podpoře Dánska se přidala také Kanada, která deklarovala plnou podporu suverenitě ostrova a plánuje v Nuuku otevřít svůj konzulát. Kodaň v reakci na hrozby oznámila, že přítomnost aliančních vojsk, námořnictva i letectva se bude v regionu nadále zvyšovat.
I když dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen stále doufá, že přímý střet mezi spojenci v rámci NATO zůstává jen v teoretické rovině, označil masivní posílení vojenské přítomnosti za jedinou možnou odpověď na současné riskantní chování americké administrativy.
Související
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
Rubio: Grónsko je součástí Dánska, alespoň prozatím
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
před 3 hodinami
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
před 4 hodinami
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
před 5 hodinami
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
před 6 hodinami
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
před 6 hodinami
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
před 7 hodinami
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
před 8 hodinami
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
před 9 hodinami
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
před 9 hodinami
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
před 10 hodinami
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
před 11 hodinami
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
před 12 hodinami
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
před 13 hodinami
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
před 13 hodinami
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
před 14 hodinami
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
před 15 hodinami
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
před 16 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
včera
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
včera
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.
Zdroj: Libor Novák