Bílý dům zveřejnil rozsáhlý plán Tonyho Blaira: Konflikt v Gaze okamžitě ukončí Rada Míru

Bílý dům zveřejnil rozsáhlý plán navržený k okamžitému ukončení konfliktu v Gaze, a to krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem tohoto dokumentu je přeměnit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která již nebude představovat hrozbu pro své sousedy. Plán také klade důraz na obnovu Pásma Gazy ve prospěch tamních obyvatel, kteří již příliš trpěli.

Trump na tiskové konferenci v Bílém domě prohlásil, že Spojené státy jsou v jednáních o dohodě o příměří v Gaze „minimálně velmi, velmi blízko“ a že pravděpodobně už jsou „za hranicí blízkosti“. Prezident veřejně poděkoval izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi za to, že s navrhovaným mírovým plánem souhlasil.

Trump potvrdil, že pokud Hamás dohodu přijme, stanovuje, že by všichni zbývající rukojmí měli být propuštěni do 72 hodin. Dále uvedl, že v rámci plánu se arabské a muslimské země zavážou k demilitarizaci Gazy a k vyřazení vojenských kapacit Hamásu a všech dalších teroristických organizací.

Prezident však jasně deklaroval, že pokud hnutí Hamás dohodu odmítne, Izrael by měl „právo“ a plnou americkou podporu k tomu, aby „dokončil práci na zničení hrozby Hamásu“. Trump tak potvrdil, že plně podporuje Netanjahua v tom, aby „dokončil práci“.

Klíčovou součástí plánu je vytvoření „Rady Míru“, což bude mezinárodní orgán dohlížející na obnovu Gazy po skončení války. Trump oznámil, že on sám bude Radě předsedat, ačkoliv, jak poznamenal, je „velmi zaneprázdněn“. Dodal, že ho o vedení této rady požádali „lídři arabského světa, Izrael a všichni zúčastnění“.

V Radě Míru zasednou hlavy států a mezi členy bude také bývalý britský premiér Tony Blair, který se významně podílel na vývoji tohoto mírového návrhu. Jména dalších členů mají být oznámena v následujících dnech. Dokument Bílého domu již dříve potvrdil, že se na této přechodné dohledové radě budou podílet další světoví lídři.

Prezident Trump na tiskové konferenci pochválil Netanjahua za jeho vstřícnost k navrženému mírovému plánu pro Gazu. Zároveň však premiéra označil za „válečníka“, který se neochotně snaží dosáhnout trvalého ukončení války. „Neví nic o návratu k normálnímu životu,“ řekl Trump o Netanjahuovi, ale dodal, že je to „válečník a Izrael má štěstí, že ho má“. Podle Trumpa však i izraelský lid chce návrat k míru. 

Trump vyjádřil přání, aby Palestinci převzali odpovědnost za svůj osud, protože právě to jim jeho plán nabízí. Zdůraznil, že musejí zakázat terorismus a zasloužit si tak jasnější budoucnost. Uvedl, že mnoho Palestinců si přeje žít v míru a že nechtějí život, jaký měli pod Hamásem. Zároveň však varoval, že pokud Palestinská samospráva neuskuteční reformy, které nastínil už ve své vizi míru z roku 2020, budou si za situaci moct sami.

Prezident Trump potvrdil, že svůj dvacetibodový plán pro Gazu projednal s řadou zahraničních lídrů. Jednal například s představiteli Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů, kteří se aktivně zapojili do vyjednávání a poskytovali své nápady. Zmínil také setkání s jordánským králem a prezidentem Indonésie během zasedání Valného shromáždění OSN. Zmínil i tureckého prezidenta Erdoğana a pákistánského premiéra Šehbáze Šarífa, který plán přivítal. Také egyptský prezident Abdal Fattáh as-Sísí byl podle Trumpa „úžasný“.

Co obsahuje dohoda o konci války v Pásmu Gazy?

Dohoda stanovuje, že pokud obě strany veřejně přijmou tento návrh, válka okamžitě skončí. Izraelské síly se následně stáhnou na dohodnutou linii, aby se připravily na propuštění rukojmích. Během této doby budou zastaveny veškeré vojenské operace, včetně leteckého a dělostřeleckého bombardování, a bojové linie zůstanou zmrazeny, dokud nebudou splněny podmínky pro úplné a postupné stažení izraelských jednotek.

Do 72 hodin od veřejného přijetí dohody Izraelem by měli být vráceni všichni rukojmí, živí i zesnulí. Jakmile budou všichni rukojmí propuštěni, Izrael propustí 250 vězňů odsouzených na doživotí a 1 700 obyvatel Gazy, zadržených po 7. říjnu 2023, včetně všech zadržovaných žen a dětí. Za každé tělo izraelského rukojmí, které bude vydáno, Izrael propustí ostatky 15 zemřelých obyvatel Gazy.

Členům Hamásu, kteří se zavážou k pokojné koexistenci a odevzdají své zbraně, bude udělena amnestie. Těm, kteří budou chtít Gazu opustit, bude zajištěn bezpečný průchod do přijímajících zemí. Hamás a další frakce nebudou mít žádnou roli ve správě Gazy. Veškerá vojenská a teroristická infrastruktura, včetně tunelů a zařízení na výrobu zbraní, bude zničena a nebude obnovena. Pod dohledem nezávislých pozorovatelů proběhne demilitarizace Pásma Gazy s podporou mezinárodně financovaného programu pro zpětný odkup zbraní a reintegraci.

Po přijetí dohody bude do Pásma Gazy okamžitě zaslána plná humanitární pomoc a budou zahájeny rekonstrukční práce na infrastruktuře. Distribuci pomoci budou zajišťovat OSN a mezinárodní instituce, nezapojené do konfliktu. Gaza bude dočasně spravována technokratickým, apolitickým palestinským výborem, složeným z kvalifikovaných Palestinců a mezinárodních expertů.

Dohled nad tímto výborem převezme nový mezinárodní přechodný orgán, nazvaný „Rada Míru“. V jejím čele bude stát prezident Donald J. Trump, přičemž dalšími členy mají být oznámené hlavy států, včetně bývalého premiéra Tonyho Blaira. Tento orgán nastaví rámec a bude zajišťovat financování obnovy Gazy, dokud Palestinská samospráva neprojde potřebným reformním programem a nebude schopna převzít bezpečnou a efektivní kontrolu.

Součástí plánu je Trumpův plán ekonomického rozvoje pro obnovu a oživení Gazy. Bude zřízen panel expertů, který vytvoří moderní a efektivní správu pro přilákání investic, jež zajistí pracovní místa a příležitosti. Pro tento účel má být rovněž zřízena zvláštní ekonomická zóna s preferenčními tarify. Plán také zdůrazňuje, že nikdo nebude nucen opustit Gazu, ale ti, kteří si přejí odejít, budou moci tak učinit.

Spojené státy budou s arabskými partnery spolupracovat na vytvoření dočasných Mezinárodních stabilizačních sil (ISF), které budou nasazeny v Gaze a budou trénovat palestinské policejní složky. Tyto síly zajistí dlouhodobé vnitřní zabezpečení. Izraelské obranné síly (IDF) se budou postupně stahovat, přičemž kontrolu nad územím budou předávat ISF na základě dohodnutých milníků.

Plán rovněž počítá se zavedením mezikonfesního dialogu s cílem změnit myšlení a narativy Palestinců a Izraelců. Jakmile reforma Palestinské samosprávy pokročí, mohly by se konečně vytvořit podmínky pro věrohodnou cestu k palestinské sebeurčení a státnosti. Bude zahájen dialog mezi Izraelem a Palestinci k dohodě o politickém horizontu pro pokojnou koexistenci. V případě odmítnutí Hamásem budou opatření, včetně pomoci, pokračovat v oblastech bez teroru, které IDF předá ISF.

Související

Ilustrační foto

Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici

Izraelská armáda (IDF) v úterý zveřejnila znepokojivou analýzu, podle které přibližně polovina zhruba ze tří set balistických raket, které Írán dosud v tomto konfliktu odpálil na Izrael, nesla kazetové hlavice. Tato zpráva přichází jen den poté, co submunice z těchto zbraní zabila v centrálním Izraeli dva lidi a dalšího vážně zranila.

Více souvisejících

Izrael Pásmo Gazy Benjamin Netanjahu Donald Trump

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

včera

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

včera

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

včera

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

13. března 2026 21:22

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

13. března 2026 21:16

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

13. března 2026 19:51

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

13. března 2026 18:33

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

13. března 2026 17:13

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

13. března 2026 15:58

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy