Celosvětový počet nových případů HIV se za posledních deset let výrazně snížil, ale na Blízkém východě a v severní Africe je tomu jinak. Od roku 1996, kdy vrcholila epidemie AIDS, která si dosud vyžádala více než 40 milionů životů, svět urazil dlouhou cestu. Mezi lety 2010 a 2021 se počet nově infikovaných na celém světě snížil o 32 procent. Ve stejném období se ale v tomto regionu zvýšil o 33 procent, napsala BBC.
Ačkoli by bylo možné tento nárůst považovat za důsledek rozšířenějšího testování na HIV na Blízkém východě a v severní Africe, odborníci naznačují, že problém je složitější.
"Pozitivní případy, které objevujeme díky zvýšenému testování, nejsou staré. Jsou to nově nakažení lidé, což ukazuje, že se nám nedaří zastavit šíření HIV v regionu," řekla odbornice na AIDS z Americké univerzity v Bejrútu Nasrín Rizková. "V regionu rozhodně roste povědomí o HIV, ale stále to není dostatečné," dodala.
Týmy arabskojazyčné redakce BBC se v ulicích Bejrútu a Káhiry ptaly lidí, co o viru vědí a co podle nich stojí za nárůstem počtu případů. Více než polovina dotázaných uvedla, že "o HIV a AIDS toho moc netuší". Někteří dodali, že o tématu nechtějí vědět více, protože oni a jejich blízcí jsou "od infekce daleko".
V tomto regionu - i ve zbytku světa - jsou za nejohroženější skupiny obyvatel považováni lidé užívající drogy, muži mající pohlavní styk s muži, transgenderové osoby a sexuální pracovníci. "Virus nerozumí bariérám a sociálním skupinám, šíří se a přenáší, protože všichni žijeme a komunikujeme ve stejném prostoru," říká doktorka Rizková.
Podle poslední zprávy Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS) se na Blízkém východě a v severní Africe léčí pouze 50 procent osob s HIV. Tato čísla byla ještě nižší u žen (44 procent) a dětí (40 procent).
Léčba je sice široce dostupná, ale stigma spojené s HIV brání lidem v jejím vyhledání i v testování. Výsledkem je, že podle zprávy UNAIDS pouze 67 procent lidí žijících s HIV ví, že jsou nakaženi. Agentura varuje, že neúčinné testování a neoptimální léčba vedou k nedostatečné diagnostice, přetrvávajícímu přenosu, pozdní léčbě a rostoucí úmrtnosti.
Ahmed (není to jeho skutečné jméno) řekl BBC, že asi pět let měl podezření, že je nakažen virem HIV, než se loni konečně odhodlal podstoupit test, který vyšel pozitivní. "Nyní jsem stále zdravý a měl bych být, dokud budu brát léky," říká. "Ale dřívější diagnóza mohla změnit mé duševní i fyzické zdraví," dodal.
V zemích, kde jsou sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestné, mnoho lidí jako Ahmed myslí na možné trestní stíhání a stigmatizaci, která by mohla ohrozit jejich život, než začnou uvažovat o tom, že se nechají testovat.
"Někteří lidé považují HIV za rozsudek smrti," říká Šírín Fakíová, regionální ředitelka UNAIDS pro Blízký východ a severní Afriku. Dodává však, že díky moderní medicíně a veřejnému zdravotnictví "je nyní možné HIV předcházet, léčit ho a žít s ním". Podle Fakíové je však v současné době největší překážkou v celosvětovém boji proti HIV nerovnost."Vzájemně se křížící nerovnosti brání a znemožňují lidem přístup k nejlepšímu testování léčby a také k prevenci," uvedla.
Zatímco zřejmou příčinou těchto nerovností je chudoba a přístup ke vzdělání a lékařským službám, další jsou přísné zákony a omezování osobních svobod.
V zemích subsaharské Afriky, kde jsou sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestné, je pravděpodobnost nákazy virem HIV u homosexuálních mužů pětkrát vyšší než v jiných zemích téhož regionu, kde nejsou.
"Nechtěli byste se přihlásit a nechat si prozradit svůj stav," říká Fakíová. Dodává, že podobně je skutečným rizikem pro ženy a dívky, které se potýkají s HIV, genderová nerovnost.
"HIV na Blízkém východě a v severní Africe je jako kaleidoskop, můžete se do něj podívat - jako to udělala řada vlád - a uvidíte, že je zde relativně méně případů než v jiných částech světa," řekla Fakíová. "Vyzýváme však vlády, aby tento kaleidoskop otočily a viděly, že díky tomu, že máme relativně méně případů HIV, bychom mohli být mezi prvními regiony na světě, které s ním skoncují," dodala.
Související

V Česku je nejvíc nových případů HIV od roku 1985

Rusko se stává rájem HIV. Nemoc se zde šíří rychleji než v afrických zemích
Aktuálně se děje
včera

Kanada uvalila sankce na desítky lidí šířících ruskou propagandu a fake news
včera

Rusové si dál připomínají památku Ukrajinců zabitých při vzdušném útoku na Dnipro
Aktualizováno včera

Ukrajina by měla dostat maximální podporu, až na jaderné zbraně, míní Pavel. Může porazit Rusko
včera

Dada Revue v brněnském divadle Bolky Polívky je bláznivou komediální Pala Seriše
Aktualizováno včera

USA pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc za dvě miliardy dolarů. Francie a Itálie se přidají
Aktualizováno včera

Větrné počasí bičuje Česko. Sníh komplikuje dopravu, tisíce lidí bez proudu, padají stromy, stojí vlaky i kamiony
včera

Diana Krall, Kurt Elling, Simon Phillips, či Melissa Aldana. JazzFestBrno představuje kompletní program
včera

Americká obchodní komise připravuje antimonopolní žalobu na Amazon
Aktualizováno včera

Členské země EU se dohodly na cenových stropech na ruské ropné produkty
včera

Škodí nejen tabák, ale i alkohol. Irsko chce na lahvích stejné nálepky jako na cigaretách
Aktualizováno včera

Svět řeší, zda pustit Rusko a Bělorusko na olympiádu. Stát chce jednat s olympijským výborem
včera

NSS eviduje už 50 stížností na prezidentské volby
včera

V Česku v lednu stoupl počet bankrotů firem i podnikatelů
včera

Některým školákům na dnešní den volna navážou jarní prázdniny
včera

Ford se vrací do Formule 1
včera

Lidé nejvíce věří Babišovi, Okamurovi a Zemanovi, ukázal průzkum
Aktualizováno včera

Nad USA se několik dní pohybuje čínský špionážní balón, nejde sestřelit
včera

Ve věku 88 zemřel Paco Rabanne, slavný španělský módní návrhář
včera

Zaměstnanost uprchlíků v Česku roste
včera
Kurýři rozvážkových firem si vydělají až 300 korun za hodinu, vliv má počet objednávek
Kurýři rozvážkových firem v ČR mohou vydělat v průměru až 300 Kč za hodinu. Pracují na základě partnerství se společnostmi a jejich výdělek se odvíjí hlavně od počtu vyřízených objednávek. Pracovní dobu si mohou kurýři určovat podle svých představ. Vyplývá to z vyjádření společností Wolt, Bolt Food a Dáme jídlo pro ČTK.
Zdroj: ČTK