Celosvětový počet nových případů HIV se za posledních deset let výrazně snížil, ale na Blízkém východě a v severní Africe je tomu jinak. Od roku 1996, kdy vrcholila epidemie AIDS, která si dosud vyžádala více než 40 milionů životů, svět urazil dlouhou cestu. Mezi lety 2010 a 2021 se počet nově infikovaných na celém světě snížil o 32 procent. Ve stejném období se ale v tomto regionu zvýšil o 33 procent, napsala BBC.
Ačkoli by bylo možné tento nárůst považovat za důsledek rozšířenějšího testování na HIV na Blízkém východě a v severní Africe, odborníci naznačují, že problém je složitější.
"Pozitivní případy, které objevujeme díky zvýšenému testování, nejsou staré. Jsou to nově nakažení lidé, což ukazuje, že se nám nedaří zastavit šíření HIV v regionu," řekla odbornice na AIDS z Americké univerzity v Bejrútu Nasrín Rizková. "V regionu rozhodně roste povědomí o HIV, ale stále to není dostatečné," dodala.
Týmy arabskojazyčné redakce BBC se v ulicích Bejrútu a Káhiry ptaly lidí, co o viru vědí a co podle nich stojí za nárůstem počtu případů. Více než polovina dotázaných uvedla, že "o HIV a AIDS toho moc netuší". Někteří dodali, že o tématu nechtějí vědět více, protože oni a jejich blízcí jsou "od infekce daleko".
V tomto regionu - i ve zbytku světa - jsou za nejohroženější skupiny obyvatel považováni lidé užívající drogy, muži mající pohlavní styk s muži, transgenderové osoby a sexuální pracovníci. "Virus nerozumí bariérám a sociálním skupinám, šíří se a přenáší, protože všichni žijeme a komunikujeme ve stejném prostoru," říká doktorka Rizková.
Podle poslední zprávy Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS) se na Blízkém východě a v severní Africe léčí pouze 50 procent osob s HIV. Tato čísla byla ještě nižší u žen (44 procent) a dětí (40 procent).
Léčba je sice široce dostupná, ale stigma spojené s HIV brání lidem v jejím vyhledání i v testování. Výsledkem je, že podle zprávy UNAIDS pouze 67 procent lidí žijících s HIV ví, že jsou nakaženi. Agentura varuje, že neúčinné testování a neoptimální léčba vedou k nedostatečné diagnostice, přetrvávajícímu přenosu, pozdní léčbě a rostoucí úmrtnosti.
Ahmed (není to jeho skutečné jméno) řekl BBC, že asi pět let měl podezření, že je nakažen virem HIV, než se loni konečně odhodlal podstoupit test, který vyšel pozitivní. "Nyní jsem stále zdravý a měl bych být, dokud budu brát léky," říká. "Ale dřívější diagnóza mohla změnit mé duševní i fyzické zdraví," dodal.
V zemích, kde jsou sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestné, mnoho lidí jako Ahmed myslí na možné trestní stíhání a stigmatizaci, která by mohla ohrozit jejich život, než začnou uvažovat o tom, že se nechají testovat.
"Někteří lidé považují HIV za rozsudek smrti," říká Šírín Fakíová, regionální ředitelka UNAIDS pro Blízký východ a severní Afriku. Dodává však, že díky moderní medicíně a veřejnému zdravotnictví "je nyní možné HIV předcházet, léčit ho a žít s ním". Podle Fakíové je však v současné době největší překážkou v celosvětovém boji proti HIV nerovnost."Vzájemně se křížící nerovnosti brání a znemožňují lidem přístup k nejlepšímu testování léčby a také k prevenci," uvedla.
Zatímco zřejmou příčinou těchto nerovností je chudoba a přístup ke vzdělání a lékařským službám, další jsou přísné zákony a omezování osobních svobod.
V zemích subsaharské Afriky, kde jsou sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestné, je pravděpodobnost nákazy virem HIV u homosexuálních mužů pětkrát vyšší než v jiných zemích téhož regionu, kde nejsou.
"Nechtěli byste se přihlásit a nechat si prozradit svůj stav," říká Fakíová. Dodává, že podobně je skutečným rizikem pro ženy a dívky, které se potýkají s HIV, genderová nerovnost.
"HIV na Blízkém východě a v severní Africe je jako kaleidoskop, můžete se do něj podívat - jako to udělala řada vlád - a uvidíte, že je zde relativně méně případů než v jiných částech světa," řekla Fakíová. "Vyzýváme však vlády, aby tento kaleidoskop otočily a viděly, že díky tomu, že máme relativně méně případů HIV, bychom mohli být mezi prvními regiony na světě, které s ním skoncují," dodala.
Související
Vědci hlásí přelomový objev v boji proti HIV
Dopad Trumpových škrtů: O život může přijít půl milionu lidí
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák