Celosvětový počet nových případů HIV se za posledních deset let výrazně snížil, ale na Blízkém východě a v severní Africe je tomu jinak. Od roku 1996, kdy vrcholila epidemie AIDS, která si dosud vyžádala více než 40 milionů životů, svět urazil dlouhou cestu. Mezi lety 2010 a 2021 se počet nově infikovaných na celém světě snížil o 32 procent. Ve stejném období se ale v tomto regionu zvýšil o 33 procent, napsala BBC.
Ačkoli by bylo možné tento nárůst považovat za důsledek rozšířenějšího testování na HIV na Blízkém východě a v severní Africe, odborníci naznačují, že problém je složitější.
"Pozitivní případy, které objevujeme díky zvýšenému testování, nejsou staré. Jsou to nově nakažení lidé, což ukazuje, že se nám nedaří zastavit šíření HIV v regionu," řekla odbornice na AIDS z Americké univerzity v Bejrútu Nasrín Rizková. "V regionu rozhodně roste povědomí o HIV, ale stále to není dostatečné," dodala.
Týmy arabskojazyčné redakce BBC se v ulicích Bejrútu a Káhiry ptaly lidí, co o viru vědí a co podle nich stojí za nárůstem počtu případů. Více než polovina dotázaných uvedla, že "o HIV a AIDS toho moc netuší". Někteří dodali, že o tématu nechtějí vědět více, protože oni a jejich blízcí jsou "od infekce daleko".
V tomto regionu - i ve zbytku světa - jsou za nejohroženější skupiny obyvatel považováni lidé užívající drogy, muži mající pohlavní styk s muži, transgenderové osoby a sexuální pracovníci. "Virus nerozumí bariérám a sociálním skupinám, šíří se a přenáší, protože všichni žijeme a komunikujeme ve stejném prostoru," říká doktorka Rizková.
Podle poslední zprávy Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS) se na Blízkém východě a v severní Africe léčí pouze 50 procent osob s HIV. Tato čísla byla ještě nižší u žen (44 procent) a dětí (40 procent).
Léčba je sice široce dostupná, ale stigma spojené s HIV brání lidem v jejím vyhledání i v testování. Výsledkem je, že podle zprávy UNAIDS pouze 67 procent lidí žijících s HIV ví, že jsou nakaženi. Agentura varuje, že neúčinné testování a neoptimální léčba vedou k nedostatečné diagnostice, přetrvávajícímu přenosu, pozdní léčbě a rostoucí úmrtnosti.
Ahmed (není to jeho skutečné jméno) řekl BBC, že asi pět let měl podezření, že je nakažen virem HIV, než se loni konečně odhodlal podstoupit test, který vyšel pozitivní. "Nyní jsem stále zdravý a měl bych být, dokud budu brát léky," říká. "Ale dřívější diagnóza mohla změnit mé duševní i fyzické zdraví," dodal.
V zemích, kde jsou sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestné, mnoho lidí jako Ahmed myslí na možné trestní stíhání a stigmatizaci, která by mohla ohrozit jejich život, než začnou uvažovat o tom, že se nechají testovat.
"Někteří lidé považují HIV za rozsudek smrti," říká Šírín Fakíová, regionální ředitelka UNAIDS pro Blízký východ a severní Afriku. Dodává však, že díky moderní medicíně a veřejnému zdravotnictví "je nyní možné HIV předcházet, léčit ho a žít s ním". Podle Fakíové je však v současné době největší překážkou v celosvětovém boji proti HIV nerovnost."Vzájemně se křížící nerovnosti brání a znemožňují lidem přístup k nejlepšímu testování léčby a také k prevenci," uvedla.
Zatímco zřejmou příčinou těchto nerovností je chudoba a přístup ke vzdělání a lékařským službám, další jsou přísné zákony a omezování osobních svobod.
V zemích subsaharské Afriky, kde jsou sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestné, je pravděpodobnost nákazy virem HIV u homosexuálních mužů pětkrát vyšší než v jiných zemích téhož regionu, kde nejsou.
"Nechtěli byste se přihlásit a nechat si prozradit svůj stav," říká Fakíová. Dodává, že podobně je skutečným rizikem pro ženy a dívky, které se potýkají s HIV, genderová nerovnost.
"HIV na Blízkém východě a v severní Africe je jako kaleidoskop, můžete se do něj podívat - jako to udělala řada vlád - a uvidíte, že je zde relativně méně případů než v jiných částech světa," řekla Fakíová. "Vyzýváme však vlády, aby tento kaleidoskop otočily a viděly, že díky tomu, že máme relativně méně případů HIV, bychom mohli být mezi prvními regiony na světě, které s ním skoncují," dodala.
Související
Vědci hlásí přelomový objev v boji proti HIV
Dopad Trumpových škrtů: O život může přijít půl milionu lidí
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 57 minutami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 21 mrtvých a sto zraněných
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
včera
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
včera
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
včera
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
včera
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
včera
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
včera
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
včera
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
včera
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
17. ledna 2026 21:59
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
17. ledna 2026 21:14
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
17. ledna 2026 19:58
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
17. ledna 2026 18:41
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.
Zdroj: Libor Novák