Celosvětový počet nových případů HIV se za posledních deset let výrazně snížil, ale na Blízkém východě a v severní Africe je tomu jinak. Od roku 1996, kdy vrcholila epidemie AIDS, která si dosud vyžádala více než 40 milionů životů, svět urazil dlouhou cestu. Mezi lety 2010 a 2021 se počet nově infikovaných na celém světě snížil o 32 procent. Ve stejném období se ale v tomto regionu zvýšil o 33 procent, napsala BBC.
Ačkoli by bylo možné tento nárůst považovat za důsledek rozšířenějšího testování na HIV na Blízkém východě a v severní Africe, odborníci naznačují, že problém je složitější.
"Pozitivní případy, které objevujeme díky zvýšenému testování, nejsou staré. Jsou to nově nakažení lidé, což ukazuje, že se nám nedaří zastavit šíření HIV v regionu," řekla odbornice na AIDS z Americké univerzity v Bejrútu Nasrín Rizková. "V regionu rozhodně roste povědomí o HIV, ale stále to není dostatečné," dodala.
Týmy arabskojazyčné redakce BBC se v ulicích Bejrútu a Káhiry ptaly lidí, co o viru vědí a co podle nich stojí za nárůstem počtu případů. Více než polovina dotázaných uvedla, že "o HIV a AIDS toho moc netuší". Někteří dodali, že o tématu nechtějí vědět více, protože oni a jejich blízcí jsou "od infekce daleko".
V tomto regionu - i ve zbytku světa - jsou za nejohroženější skupiny obyvatel považováni lidé užívající drogy, muži mající pohlavní styk s muži, transgenderové osoby a sexuální pracovníci. "Virus nerozumí bariérám a sociálním skupinám, šíří se a přenáší, protože všichni žijeme a komunikujeme ve stejném prostoru," říká doktorka Rizková.
Podle poslední zprávy Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS) se na Blízkém východě a v severní Africe léčí pouze 50 procent osob s HIV. Tato čísla byla ještě nižší u žen (44 procent) a dětí (40 procent).
Léčba je sice široce dostupná, ale stigma spojené s HIV brání lidem v jejím vyhledání i v testování. Výsledkem je, že podle zprávy UNAIDS pouze 67 procent lidí žijících s HIV ví, že jsou nakaženi. Agentura varuje, že neúčinné testování a neoptimální léčba vedou k nedostatečné diagnostice, přetrvávajícímu přenosu, pozdní léčbě a rostoucí úmrtnosti.
Ahmed (není to jeho skutečné jméno) řekl BBC, že asi pět let měl podezření, že je nakažen virem HIV, než se loni konečně odhodlal podstoupit test, který vyšel pozitivní. "Nyní jsem stále zdravý a měl bych být, dokud budu brát léky," říká. "Ale dřívější diagnóza mohla změnit mé duševní i fyzické zdraví," dodal.
V zemích, kde jsou sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestné, mnoho lidí jako Ahmed myslí na možné trestní stíhání a stigmatizaci, která by mohla ohrozit jejich život, než začnou uvažovat o tom, že se nechají testovat.
"Někteří lidé považují HIV za rozsudek smrti," říká Šírín Fakíová, regionální ředitelka UNAIDS pro Blízký východ a severní Afriku. Dodává však, že díky moderní medicíně a veřejnému zdravotnictví "je nyní možné HIV předcházet, léčit ho a žít s ním". Podle Fakíové je však v současné době největší překážkou v celosvětovém boji proti HIV nerovnost."Vzájemně se křížící nerovnosti brání a znemožňují lidem přístup k nejlepšímu testování léčby a také k prevenci," uvedla.
Zatímco zřejmou příčinou těchto nerovností je chudoba a přístup ke vzdělání a lékařským službám, další jsou přísné zákony a omezování osobních svobod.
V zemích subsaharské Afriky, kde jsou sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestné, je pravděpodobnost nákazy virem HIV u homosexuálních mužů pětkrát vyšší než v jiných zemích téhož regionu, kde nejsou.
"Nechtěli byste se přihlásit a nechat si prozradit svůj stav," říká Fakíová. Dodává, že podobně je skutečným rizikem pro ženy a dívky, které se potýkají s HIV, genderová nerovnost.
"HIV na Blízkém východě a v severní Africe je jako kaleidoskop, můžete se do něj podívat - jako to udělala řada vlád - a uvidíte, že je zde relativně méně případů než v jiných částech světa," řekla Fakíová. "Vyzýváme však vlády, aby tento kaleidoskop otočily a viděly, že díky tomu, že máme relativně méně případů HIV, bychom mohli být mezi prvními regiony na světě, které s ním skoncují," dodala.
Související

Vědci hlásí přelomový objev v boji proti HIV

Dopad Trumpových škrtů: O život může přijít půl milionu lidí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
před 1 hodinou

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
před 2 hodinami

Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
před 3 hodinami

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat
před 4 hodinami

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
před 5 hodinami

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené
před 5 hodinami

V Rusku pohřbili odvolaného ministra Starovojta. Putin na obřad nepřišel
před 6 hodinami

Zelenskyj: Potřebujeme finance a sestřelíme všechno. Snaží se zachránit protivzdušnou obranu
před 7 hodinami

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
před 8 hodinami

Z Ruska je zklamaný. V pondělí budu mít zásadní prohlášení, oznámil Trump
před 8 hodinami

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony
před 9 hodinami

Fico se k soudu nechystá. Střelci odpustil, zaútočil na opozici a média
před 9 hodinami

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro
před 10 hodinami

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí
před 10 hodinami

Další průzkum, jiná čísla. ANO je první, vládní strany si pohoršily
před 10 hodinami

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící
před 11 hodinami

Hrozba teroristického útoku v Česku prověřena. Policie uklidňuje veřejnost
před 12 hodinami

Počasí o víkendu čeká zlom, vrátí se léto
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera
Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.
Zdroj: Libor Novák