Blízký východ zaostává v boji proti HIV. Experti odhalují proč

Celosvětový počet nových případů HIV se za posledních deset let výrazně snížil, ale na Blízkém východě a v severní Africe je tomu jinak. Od roku 1996, kdy vrcholila epidemie AIDS, která si dosud vyžádala více než 40 milionů životů, svět urazil dlouhou cestu. Mezi lety 2010 a 2021 se počet nově infikovaných na celém světě snížil o 32 procent. Ve stejném období se ale v tomto regionu zvýšil o 33 procent, napsala BBC.

Ačkoli by bylo možné tento nárůst považovat za důsledek rozšířenějšího testování na HIV na Blízkém východě a v severní Africe, odborníci naznačují, že problém je složitější.

"Pozitivní případy, které objevujeme díky zvýšenému testování, nejsou staré. Jsou to nově nakažení lidé, což ukazuje, že se nám nedaří zastavit šíření HIV v regionu," řekla odbornice na AIDS z Americké univerzity v Bejrútu Nasrín Rizková. "V regionu rozhodně roste povědomí o HIV, ale stále to není dostatečné," dodala.

Týmy arabskojazyčné redakce BBC se v ulicích Bejrútu a Káhiry ptaly lidí, co o viru vědí a co podle nich stojí za nárůstem počtu případů. Více než polovina dotázaných uvedla, že "o HIV a AIDS toho moc netuší". Někteří dodali, že o tématu nechtějí vědět více, protože oni a jejich blízcí jsou "od infekce daleko".

V tomto regionu - i ve zbytku světa - jsou za nejohroženější skupiny obyvatel považováni lidé užívající drogy, muži mající pohlavní styk s muži, transgenderové osoby a sexuální pracovníci. "Virus nerozumí bariérám a sociálním skupinám, šíří se a přenáší, protože všichni žijeme a komunikujeme ve stejném prostoru," říká doktorka Rizková.

Podle poslední zprávy Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS) se na Blízkém východě a v severní Africe léčí pouze 50 procent osob s HIV. Tato čísla byla ještě nižší u žen (44 procent) a dětí (40 procent).

Léčba je sice široce dostupná, ale stigma spojené s HIV brání lidem v jejím vyhledání i v testování. Výsledkem je, že podle zprávy UNAIDS pouze 67 procent lidí žijících s HIV ví, že jsou nakaženi. Agentura varuje, že neúčinné testování a neoptimální léčba vedou k nedostatečné diagnostice, přetrvávajícímu přenosu, pozdní léčbě a rostoucí úmrtnosti.

Ahmed (není to jeho skutečné jméno) řekl BBC, že asi pět let měl podezření, že je nakažen virem HIV, než se loni konečně odhodlal podstoupit test, který vyšel pozitivní. "Nyní jsem stále zdravý a měl bych být, dokud budu brát léky," říká. "Ale dřívější diagnóza mohla změnit mé duševní i fyzické zdraví," dodal.

V zemích, kde jsou sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestné, mnoho lidí jako Ahmed myslí na možné trestní stíhání a stigmatizaci, která by mohla ohrozit jejich život, než začnou uvažovat o tom, že se nechají testovat.

"Někteří lidé považují HIV za rozsudek smrti," říká Šírín Fakíová, regionální ředitelka UNAIDS pro Blízký východ a severní Afriku. Dodává však, že díky moderní medicíně a veřejnému zdravotnictví "je nyní možné HIV předcházet, léčit ho a žít s ním". Podle Fakíové je však v současné době největší překážkou v celosvětovém boji proti HIV nerovnost."Vzájemně se křížící nerovnosti brání a znemožňují lidem přístup k nejlepšímu testování léčby a také k prevenci," uvedla.

Zatímco zřejmou příčinou těchto nerovností je chudoba a přístup ke vzdělání a lékařským službám, další jsou přísné zákony a omezování osobních svobod.

V zemích subsaharské Afriky, kde jsou sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestné, je pravděpodobnost nákazy virem HIV u homosexuálních mužů pětkrát vyšší než v jiných zemích téhož regionu, kde nejsou.

"Nechtěli byste se přihlásit a nechat si prozradit svůj stav," říká Fakíová. Dodává, že podobně je skutečným rizikem pro ženy a dívky, které se potýkají s HIV, genderová nerovnost.

"HIV na Blízkém východě a v severní Africe je jako kaleidoskop, můžete se do něj podívat - jako to udělala řada vlád - a uvidíte, že je zde relativně méně případů než v jiných částech světa," řekla Fakíová. "Vyzýváme však vlády, aby tento kaleidoskop otočily a viděly, že díky tomu, že máme relativně méně případů HIV, bychom mohli být mezi prvními regiony na světě, které s ním skoncují," dodala.

Související

Více souvisejících

hiv Vědci

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 56 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy