Manáma - V Bahrajnu se dnes uskutečnily první parlamentní volby od demonstrací prodemokratických sil proti autoritativnímu režimu v roce 2011. Od té doby se vyhrocuje napětí mezi vládnoucími menšinovými sunnity a většinovými šíity. Šíitská opozice se rozhodla hlasování bojkotovat.
Opozice v čele s šíitským hnutím Vifák označila volby za "maškarádu" a vyzvala své stoupence, aby se jich nezúčastnili. Vifák požaduje, aby skončil "monopol moci", který podle hnutí uplatňuje sunnitská dynastie Chalífů. Varuje, že v zemi rozpoutá vlnu násilí, a výsledky voleb nehodlá uznat. Dialog s mocí podmiňuje přijetím demokratických reforem.
Před ranním otevřením volebních místností došlo podle agentury AFP v noci na dnešek ke střetům mezi policií a mladými demonstranty v šíitském předměstí na západě hlavního města Manáma. Silnice blokovaly zapálené pneumatiky a barikády, nad místem přelétal policejní vrtulník. Na bezpečnost volebních místností, které se uzavřely ve 20:00 místního času (18:00 SEČ), dohlížely početné bezpečnostní síly.
Vývoj v zemi sledují pozorně okolní státy Saúdská Arábie a Spojené arabské amiráty, kde rovněž vládnou dědiční sunnitští panovnici. Pozorují jej bedlivě i Spojené státy, pro něž je Bahrajn spolehlivým spojencem v Perském zálivu a poskytuje americkému vojenskému námořnictvu základnu pro jeho pátou flotilu.
Ostrovnímu státu vládne od 18. století dynastie Chalífů. Nejvyšší autoritou země je král Hamad bin Ísá Chalífa a členové jeho sunnitského klanu jsou na nejvlivnějších politických a vojenských postech.
Právě to je zdrojem napětí v zemi, která má jen 1,2 milionu obyvatel. Královský rod totiž patří k sunnitské menšině, přičemž až 60 procent Bahrajnců vyznává šíitský islám. Tato komunita tvrdí, že ji sunnité utlačují.
Související
Verstappen s Perezem zajistili Red Bullu první double nové sezony Formule 1 v Bahrajnu
Blízký východ připomíná Evropu před první světovou válkou, tvrdí analytik CIA
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
včera
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
včera
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
včera
Svatá Barbora a tradice adventního času
včera
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
včera
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
včera
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
včera
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
včera
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
včera
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
včera
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
včera
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
včera
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
včera
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
včera
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
včera
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
včera
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
včera
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
3. prosince 2024 21:51
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
3. prosince 2024 21:03
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák