Blízký východ připomíná Evropu před první světovou válkou, tvrdí analytik CIA

NÁZOR - Izrael pokračuje v expanzi diplomatického zastoupení v zemích Perského zálivu skrze prosazování "obranné aliance", která by kromě něj zahrnovala Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii, poukazuje Paul Pillar v komentáři pro server National Interest. Bývalý příslušník CIA a bezpečnostní analytik, který nyní působí na Georgetown University vysvětluje, že potenciální arabští členové aliance ohledně hlubšího spojenectví s Izraelem zjevně váhají, ale iniciativa i tak zasazuje do kontextu nedávné pozvednutí vztahů mezi uvedenými aktéry.

Mír na posledním místě

Jen málo mezinárodních posunů je veřejně kvitováno tak jako uvedené zlepšení - někteří dokonce hovoří o "abrahámských dohodách", jako by mezi vyznavači velkých monoteistických náboženství měla najednou zavládnout harmonie, uvádí autor komentáře. Přiznává, že obecně je pro každou zemi regionu výhodnější mít plnohodnotné vztahy se všemi státy v oblasti, i kdyby mělo jít o pouhý vzkaz, že jsou spolu ochotny mluvit.

Hlavním důvodem pozvednutí izraelsko-arabských vztahů ovšem podle Pillara není mírový průlom a dobrá vůle, ale silná snaha izraelské vlády demonstrovat, že pokračující konflikt s Palestinci a faktická anexe Palestinci obývaných území neženou Izrael do izolace.  

"O cokoliv izraelská vláda usiluje, pochopitelně podstatně ovlivňuje to, jak je k otázce přistupováno v americkém politickém diskursu," pokračuje analytik. Konstatuje, že v případě zlepšování vztahů Izraele s arabskými státy byla uvedená spojitost velmi nápadná během prezidentství Donalda Trumpa, jehož administrativa krok vychvalovala nejen ve snaze zapůsobit na americké voliče, kteří postup izraelské vlády schvalovali, ale prezentovala jej také jako zahraničněpolitický úspěch Trumpa, kterých se příliš nedostávalo.

Podle bývalého příslušníka CIA stojí za to připomenout, že Trumpova administrativa musela arabské vlády "uplatit", aby přistoupily na plné diplomatické vztahy s Izraelem - Spojené arabské emiráty letouny F-35 s technologií stealth a další pokročilou vojenskou technikou, Súdán vymazáním ze seznamu zemí podporujících terorismus, Maroko dodatečnými dodávkami zbraní a opuštěním dlouhodobě neutrální americké pozice ve konfliktu o západní Saharu.

"Tyto úplatky ukazují, že motivem pozvednutí vztahů nebyly žádné nové mírové záměry na straně zúčastněných stran," píše Pillar. Krok podle něj nemá výraznější přesah, jelikož žádný ze zapojených arabských států nebyl s Izraelem ve válce a naopak mezi nimi a židovským státem probíhala výrazná spolupráce, včetně bezpečnostních otázek, bez ohledu na úroveň diplomatických styků.   

Skutečnost, že Saúdská Arábie údajně jedná s Izraelem o "obranném spojenectví" při absenci plných diplomatických vztahů, ukazuje, že tyto vztahy jsou sotva definovány faktorem míru a války, konstatuje autor komentáře. Označení pozvednutí diplomatických vztahů jako "mírové dohody" tak považuje za přemrštěné.

Tense se stupňují

Pokud bude mít krok vůbec nějaký efekt, nepůjde o posun k míru, myslí si Pillar s tím, že mír vzdalují zmíněné americké "úplatky". Změna americké politiky vůči konfliktu v západní Sahaře například vyostřila napětí mezi Marokem a Alžírskem a zkomplikovala mezinárodní snahy o řešení problému, dodává analytik.

Také jakákoliv možnost míru mezi Izraelem a Palestinci je nyní mnohem vzdálenější, protože předpoklad urovnání z vnějšku, který zahrnuje i tlak arabských vlád na Palestince, naráží na skutečnost, že podrobení Palestinci již prakticky nemají kam ustoupit, deklaruje někdejší americký zpravodajec. Poukazuje, že zbraněmi, silou, územím a schopností vynutit si změny disponuje Izrael, tudíž snížení ceny, kterou Izraelci platí za pokračující okupaci palestinských území pouze snižuje jejich ochotu ke krokům, na něž by možná museli přistoupit v opačném případě.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Snaha uzavřít vojenské spojenectví, slovy izraelského ministra obrany Bennyho Gance "zvláštní bezpečnostní dohody", naopak vyhrocuje a prohlubuje konfliktní linie v Perském zálivu, protože dále vtahuje arabské státy do pokračujícího nepřátelství mezi Izraelem a Íránem, které je provázeno hrozbami vojenským útokem, varuje Pillar. Obává se, že jde o analogii spojenectví - byť v menším rozsahu -, která v Evropě pomohla rozpoutat první světovou válku.

"Obecný princip, že pro všechny země v regionu je dobré mít plné (diplomatické) vztahy s všemi ostatními zeměmi regionu, znamená (skutečně) se všemi zeměmi," píše analytik. Konstatuje, že Perském zálivu by měl být tento cíl prosazován skrze otevřené fórum, částečně odvozené od Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jehož cílem je omezit napětí a posílit mírovou kooperaci v oblasti. Teprve takový vývoj by šlo označovat honosnými přízvisky a považovat jej za úspěch, zakončuje autor komentáře.   

Související

Benjamin Netanjahu

Netanjahu se nevzdává justiční reformy. Kritice navzdory

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer v televizním vystoupení prohlásil, že hodlá pokračovat ve svém záměru prosadit "zodpovědné justiční reformy" a že udělá vše pro zklidnění situace v zemi. Premiér promluvil k národu v době masových protestů proti reformě soudnictví, která podle demonstrantů povede k oslabení izraelské demokracie. 

Více souvisejících

Izrael Saúdská Arábie spojené arabské emiráty bahrajn palestina

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Aktualizováno před 14 minutami

Aktualizováno před 27 minutami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Přístup ke covidu se změní. Lékaři budou místo izolace moci doporučovat roušky

Až při onemocnění covidem-19 nebude povinná izolace, budou moci lékaři místo ní podle ministerstva zdravotnictví zvážit i použití ochrany dýchacích cest. Vyplývá to z chystané úpravy vyhlášky o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění covidem-19, kterou ministerstvo plánuje zrušit povinné izolace. Změna by měla nastat zřejmě v polovině dubna. Izolace ruší i další země EU, například Slovensko od 20. března. V Česku je domácí izolace povinná na sedm dní po pozitivním test

před 42 minutami

Tornádo

Mississippi se prohnalo tornádo a bouře, nejméně 14 lidí zemřelo

Nejméně 14 lidí zahynulo v jižním americkém státě Mississippi, kterým se v noci na dnešek prohnalo ničivé tornádo spolu se silnými bouřemi. Uvedla to stanice ABC s odvoláním na místní a federální úřady, podle nichž jsou škody hlášeny z pásu území o délce až 160 kilometrů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Počet obětí amerických náletů na proíránské bojovníky v Sýrii stoupl na 19

Na 19 stoupl počet obětí pátečního odvetného náletu Spojených států proti skupinám napojeným na Írán v Sýrii. Ty Američané viní z útoku dronem, při němž ve čtvrtek jeden člověk zemřel a šest bylo zraněno. O aktuální bilanci informovala agentura Reuters s odkazem na dnešní prohlášení Syrské organizace pro lidská práva (SOHR). Podle televize Al-Džazíra proíránské skupiny v Sýrii varovaly Američany, že mají dostatek sil na to, aby na další případné nálety USA na své pozice mohly reagovat.

před 1 hodinou

sněžka

Sněžku zasáhl vítr o síle orkánu, lanovka je zastavena

Sněžku dnes ráno zasáhl vítr o síle orkánu. Podle dat z měřicí stanice Poštovny Anežka na vrcholu Sněžky rychlost větru po 07:00 v nárazu dosáhla téměř 124 kilometrů v hodině. Kvůli silnému větru se dnes nerozjel horní úsek lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Lanovka na Sněžku může jezdit do rychlosti větru 60 kilometrů v hodině, uvedli lanovkáři na webu. Provoz ostatních lanovek v Krkonoších vítr neomezil.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Markéta Pekarová Adamová

Pekarová: Nedostatek léků na českém trhu by mohly pomoci vyřešit dodávky z Jižní Koreje

Nedostatek některých léků na českém trhu by mohly pomoci vyřešit dodávky z Jižní Koreje. ČTK to dnes ze Soulu před svým odletem na Tchaj-wan telefonicky řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která o věci hovořila s jihokorejským premiérem Han Duk-soem. O podle ní "klíčové záležitosti" s korejskými partnery vyjednával také náměstek ministerstva zdravotnictví Jakub Dvořáček. Pekarová upozornila, že před vstupem jihokorejských léčiv na český trh je nutné ještě například posouzení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Policie Rusko, ilustrační foto

Jak obrázek nakreslený dívkou z Ruska vedl k policejnímu vyšetřování

Na zdi v centru města Jefremov na jihozápadě Ruska jsou obrovské fotografie maskovaných ruských vojáků a písmen Z a V symbolizujících takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Toto je oficiální, patriotický obraz invaze do sousední země. Ale v tomto městě 200 kilometrů jižně od Moskvy se dá najít i jiný a velmi odlišný obraz války, píše britská BBC na svých internetových stránkách.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Gordon Moore

Zemřel spoluzakladatel Intelu Gordon Moore, bylo mu 94 let

Ve věku 94 let zemřel v pátek Gordon Moore, spoluzakladatel společnosti Intel a průkopník polovodičového průmyslu, jehož Mooreův zákon předpověděl neustálý nárůst výpočetního výkonu obvodů v elektronice na celá desetiletí. Oznámila to firma Intel a Mooreova rodinná dobročinná nadace.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Změna času

V neděli začne platit letní čas, noc se o hodinu zkrátí

V neděli začne v Česku platit letní čas, takže se noc na neděli o hodinu zkrátí. V 02:00 se hodiny posunou na 03:00. Letní čas pak potrvá do 29. října. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí a neplní již svůj původní účel, tedy úsporu energií.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

včera

Biden a Trudeau se zavázali společně postavit autoritářským režimům

Americký prezident Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau se zavázali společně postavit proti autoritářským režimům. Částečně i tím, že sníží svou závislost na jiných zemích, pokud jde o kritické minerály a polovodiče. Vyplynulo to z dnešní návštěvy Bidena v Kanadě, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Další zprávy