Nová fáze boje proti IS? Teď se vše změní, Turecko zamíchá kartami

Ankara/Damašek – Turecko ve středu ráno zahájilo za podpory letectva mezinárodní koalice, vedené USA, ofenzivu proti radikálům z takzvaného Islámského státu (IS) u pohraničního severosyrského města Džarabulus. Na syrské území vjela i desítka tanků. Podle serveru Foreign Policy ale není Ankara ani tak hnána touhou zničit IS, jako spíše strachem z Kurdů. A celá věc by se mohla kvůli americké podpoře kurdských povstalců velmi zkomplikovat.

„Spojené státy mohou konečně mít profesionálního vojenského spojence proti Islámskému státu v Sýrii. Tureckem vedený útok na severním městě Sýrie Džarabulus, které bylo dva a půl roku v držení IS a které bylo ve středu s jen malým odporem dobyto zpět, bude formovat válku proti extremistické skupině a bude pro Washington výhodou," píše server Foreign Policy ve své analýze.

FP připomíná, že Turecko vstoupilo do syrské války poprvé ve středu ráno, když poslalo tanky a speciální síly na podporu povstaleckého útoku na jedinou zbývající pevnost Islámského státu u tureckých hranic. „Letadla USA útok také podpořila, poskytovala leteckou podporu proti cílům IS - což je klíčová informace o tom, že turecký zásah dostal souhlas Washingtonu. Rebelové ohlásili během několika hodin vítězství, neutrpěli žádné významné ztráty. Turecko tak rychle dosáhlo svého okamžitého cíle získat Džarabulus - a nyní naznačilo svou snahu tlačit se na západ kvůli „očištění" pohraniční oblasti od IS," hodnotí situaci server.

Motivy Ankary kolidují se zájmy Washingtonu

Právě tato kampaň podle serveru může zahájit novou éru americko-turecké spolupráce v Sýrii. „Je pravda, že motivy Ankary pro přímý vstup do syrského konfliktu se úplně nepřekrývají s motivy Washingtonu a jsou v přímém rozporu se zájmy kurdské Strany demokratické unie (PYD), která je spojencem USA v boji proti Islámskému státu, ale která je zároveň Tureckem považována za teroristickou skupinu. Celkově však středeční události znamenají změnu k lepšímu pro Spojené státy, jejich spojenectví s Tureckem a válku proti Islámskému státu," uvádí FP.

Každý účastník bojů o Džarabulus bojuje ze svých vlastních důvodů. Turecko se jistě snaží oslabit IS, který proniká na turecké území a který provedl na jeho území sérii teroristických útoků - včetně sebevražedného bombového útoku v jižní části města Gaziantep minulý víkend, při kterém zahynulo 54 lidí na svatbě. „Ještě důležitější je, že Ankara reaguje poněkud opožděně na územní akvizice v severní Sýrii ze strany PYD ovládaných syrských demokratických sil (SDF), jejichž cílem je propojit různé oblasti a vytvořit souvislé kurdské území podél tureckých hranic. Jak turecký premiér Binali Yildirim ve středu řekl, Turecko nepřijme kurdskou entitu na své hranici," připomíná server.

Proč se Ankrara zapojila právě teď?

Otázku pak prý ale je, proč se Ankara začala angažovat právě teď. „SDF se rozšiřují celé měsíce a turecká reakce byla spíše tlumená - až do středy. Ankara možná doufala, že Spojené státy, které SDF podporují, budou na skupinu tlačit, aby respektovala územní červené čáry a aby zůstala na východ od řeky Eufrat. To se však nestalo, protože SDF překročily Eufrat a nakonec 12. srpna ovládly město Manbidž. Zdálo se také, že mají v úmyslu pokračovat na západ se spojit se nejvzdálenějším kurdským kantonem v Efrinu," píše FP.

Rozšiřující se SDF zřejmě změnila výpočty Ankary, což vedlo k operaci v Džarabulu. Turecko už proti povstalecké skupině vedlo zástupnou válku ve které se snažilo dostat IS z dalších příhraničních oblastí – a zároveň pomocí místních milic bránilo expanzi SDF, zatím ale odolalo nasazení tureckých vojáků do Sýrie. To se ale teď změnilo.

USA zoufale potřebují spojence

„Toto je turecký nejdramatičtější krok v jinak konzistentní válce proti Islámskému státu. Mohl by poskytnout plán pro spolupráci se Spojenými státy v budoucnu. Washington byl váhavý ohledně spojení se s tureckými povstaleckými skupinami zaměřenými na boj proti Damašku, obával se, že by mohl být vtažen do války proti prezidentovi Bašáru Asadovi a jeho režimu. Kvůli tomu byly Spojené státy silně závislé na PYD, pobočce Kurdské strany pracujících (PKK) – kterou USA označují za teroristickou skupinou - a která je zapřisáhlým nepřítelem Turecka," vysvětluje komplikované vztahy server.

Spojené státy podle něj zoufale potřebují spojence, který může přinést výsledky v boji proti IS a který bude sloužit jako strategický mezinárodní partner. Turecko bylo zaměřeno výhradně na poražení režimu Asada a PYD, ale nic z toho nebylo možné. Ale pokud Ankara počítá, že sehrání ústřední role v boji proti IS je nejlepší šancí na posílení jeho arabských partnerů v severní Sýrii, kteří jí pomohou v boji proti Kurdům, tak se její plány změní.

Washington bude muset dát přednostu Turecku před Kurdy

Operace v Džarabulu je pak tedy podle server FP vyvrcholením turecké strategie a touhy USA rozšířit svou činnost i řady partnery proti IS. Turecko zřejmě nechá město pod kontrolou vzbouřenců, i když se může také rozhodnout ponechat tam své vojáky, aby odradilo nebo zabránilo protiútokům IS. Pokud Turecko a jeho spojenci město udrží, Džarabulus by mohl sloužit jako odrazový můstek pro další Tureckem podporované výpady proti IS. To upevní nové partnerství mezi Tureckem a řadou syrských rebelů, s podporou USA.

„Tato dynamika má potenciálně obrovské důsledky pro válku v severní Sýrii. Může v krátkodobém horizontu zvyšovat napětí mezi Tureckem a PYD, které budou muset řešit Spojené státy. Po zralé úvaze však Washingtonu nezbude než obejmout Ankaru, svého spojence v NATO, a dát mu přednost před kontroverzními milicemi, které pro Turecko představují nepřítele," píše se v analýze.

USA mohou hodně získat

Mít Turecko jako plnohodnotného partnera v boji proti IS také poskytne Washingtonu větší vliv na jeho kurdské spojence. Ve středu v Ankaře viceprezident Joe Biden vyzval kurdské síly, aby ustoupily z oblastí západně od Eufratu, což je region, o kterém povstalci doufali, že ho ovládnou. Kurdské síly zřejmě nebudou mít příliš na výběr, buď to splní - nebo budou riskovat ztrátu vojenské americké podpory. Toto zpomalení kurdské expanze může v praxi de-eskalovat turecko-kurdské napětí, alespoň na tak dlouho, dokud budou Spojené státy zapojeny do války.

Operace Džarabulus by mohla položit základ pro tolik potřebnou americko-tureckou spolupráci, pomoci nastavení arabsko-kurdské rovnováhy sil v severní Sýrii a výrazně posílit válku proti Islámskému státu. A pokud se Washington a Ankara nadále úzce zapojí, měly by být schopny zabezpečit pohraniční oblast. "Na jih od tohoto pásu země se věci nicméně začínají komplikovat, protože rebelové nakonec narazí na PYD a režimní síly. Jejich zahraniční podporovatelé - Turecko, USA, Rusko a Írán - budou muset pracovat velmi tvrdě, aby zabránily eskalaci. Pro tuto chvíli však Washington může hodně získat z nově nalezeného nadšení a agrese Ankary proti IS," dodává server.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie Turecká armáda Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

před 59 minutami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

před 1 hodinou

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

před 6 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu

Ruský prezident Vladimir Putin čelí rostoucí paranoie z možného atentátu nebo vnitrostranického převratu. Podle uniklé zprávy evropských tajných služeb, na kterou se odkazují server Important Stories a stanice CNN, panují v Kremlu od začátku března vážné obavy z úniku citlivých informací a spiknutí uvnitř ruských politických a bezpečnostních elit. Putin se má obávat zejména útoku pomocí dronů, které by mohli zorganizovat lidé z jeho blízkého okolí.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Tři mrtví, další mohou následovat. Co jsou hantaviry, které ohrožují cestující na výletní lodi?

Podezření na propuknutí nákazy hantavirem na výletní lodi MV Hondius uprostřed Atlantského oceánu si vyžádalo již tři oběti. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí potvrdila úmrtí tří cestujících a jeden další potvrzený případ, přičemž nejméně jeden člověk zůstává v kritickém stavu v intenzivní péči v Jihoafrické republice. Úřady aktuálně prověřují dalších pět podezřelých případů mezi pasažéry.

včera

Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu

Evropa se nepodrobí „brutálnímu světu“ a namísto toho se stane základnou pro obnovu nového mezinárodního řádu. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v arménském Jerevanu to prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Ten se stal historicky prvním neevropským lídrem, který se jednání tohoto bloku zúčastnil, což podtrhuje proměnu globálních spojenectví v době rostoucí nejistoty.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy