Nová fáze boje proti IS? Teď se vše změní, Turecko zamíchá kartami

Ankara/Damašek – Turecko ve středu ráno zahájilo za podpory letectva mezinárodní koalice, vedené USA, ofenzivu proti radikálům z takzvaného Islámského státu (IS) u pohraničního severosyrského města Džarabulus. Na syrské území vjela i desítka tanků. Podle serveru Foreign Policy ale není Ankara ani tak hnána touhou zničit IS, jako spíše strachem z Kurdů. A celá věc by se mohla kvůli americké podpoře kurdských povstalců velmi zkomplikovat.

„Spojené státy mohou konečně mít profesionálního vojenského spojence proti Islámskému státu v Sýrii. Tureckem vedený útok na severním městě Sýrie Džarabulus, které bylo dva a půl roku v držení IS a které bylo ve středu s jen malým odporem dobyto zpět, bude formovat válku proti extremistické skupině a bude pro Washington výhodou," píše server Foreign Policy ve své analýze.

FP připomíná, že Turecko vstoupilo do syrské války poprvé ve středu ráno, když poslalo tanky a speciální síly na podporu povstaleckého útoku na jedinou zbývající pevnost Islámského státu u tureckých hranic. „Letadla USA útok také podpořila, poskytovala leteckou podporu proti cílům IS - což je klíčová informace o tom, že turecký zásah dostal souhlas Washingtonu. Rebelové ohlásili během několika hodin vítězství, neutrpěli žádné významné ztráty. Turecko tak rychle dosáhlo svého okamžitého cíle získat Džarabulus - a nyní naznačilo svou snahu tlačit se na západ kvůli „očištění" pohraniční oblasti od IS," hodnotí situaci server.

Motivy Ankary kolidují se zájmy Washingtonu

Právě tato kampaň podle serveru může zahájit novou éru americko-turecké spolupráce v Sýrii. „Je pravda, že motivy Ankary pro přímý vstup do syrského konfliktu se úplně nepřekrývají s motivy Washingtonu a jsou v přímém rozporu se zájmy kurdské Strany demokratické unie (PYD), která je spojencem USA v boji proti Islámskému státu, ale která je zároveň Tureckem považována za teroristickou skupinu. Celkově však středeční události znamenají změnu k lepšímu pro Spojené státy, jejich spojenectví s Tureckem a válku proti Islámskému státu," uvádí FP.

Každý účastník bojů o Džarabulus bojuje ze svých vlastních důvodů. Turecko se jistě snaží oslabit IS, který proniká na turecké území a který provedl na jeho území sérii teroristických útoků - včetně sebevražedného bombového útoku v jižní části města Gaziantep minulý víkend, při kterém zahynulo 54 lidí na svatbě. „Ještě důležitější je, že Ankara reaguje poněkud opožděně na územní akvizice v severní Sýrii ze strany PYD ovládaných syrských demokratických sil (SDF), jejichž cílem je propojit různé oblasti a vytvořit souvislé kurdské území podél tureckých hranic. Jak turecký premiér Binali Yildirim ve středu řekl, Turecko nepřijme kurdskou entitu na své hranici," připomíná server.

Proč se Ankrara zapojila právě teď?

Otázku pak prý ale je, proč se Ankara začala angažovat právě teď. „SDF se rozšiřují celé měsíce a turecká reakce byla spíše tlumená - až do středy. Ankara možná doufala, že Spojené státy, které SDF podporují, budou na skupinu tlačit, aby respektovala územní červené čáry a aby zůstala na východ od řeky Eufrat. To se však nestalo, protože SDF překročily Eufrat a nakonec 12. srpna ovládly město Manbidž. Zdálo se také, že mají v úmyslu pokračovat na západ se spojit se nejvzdálenějším kurdským kantonem v Efrinu," píše FP.

Rozšiřující se SDF zřejmě změnila výpočty Ankary, což vedlo k operaci v Džarabulu. Turecko už proti povstalecké skupině vedlo zástupnou válku ve které se snažilo dostat IS z dalších příhraničních oblastí – a zároveň pomocí místních milic bránilo expanzi SDF, zatím ale odolalo nasazení tureckých vojáků do Sýrie. To se ale teď změnilo.

USA zoufale potřebují spojence

„Toto je turecký nejdramatičtější krok v jinak konzistentní válce proti Islámskému státu. Mohl by poskytnout plán pro spolupráci se Spojenými státy v budoucnu. Washington byl váhavý ohledně spojení se s tureckými povstaleckými skupinami zaměřenými na boj proti Damašku, obával se, že by mohl být vtažen do války proti prezidentovi Bašáru Asadovi a jeho režimu. Kvůli tomu byly Spojené státy silně závislé na PYD, pobočce Kurdské strany pracujících (PKK) – kterou USA označují za teroristickou skupinou - a která je zapřisáhlým nepřítelem Turecka," vysvětluje komplikované vztahy server.

Spojené státy podle něj zoufale potřebují spojence, který může přinést výsledky v boji proti IS a který bude sloužit jako strategický mezinárodní partner. Turecko bylo zaměřeno výhradně na poražení režimu Asada a PYD, ale nic z toho nebylo možné. Ale pokud Ankara počítá, že sehrání ústřední role v boji proti IS je nejlepší šancí na posílení jeho arabských partnerů v severní Sýrii, kteří jí pomohou v boji proti Kurdům, tak se její plány změní.

Washington bude muset dát přednostu Turecku před Kurdy

Operace v Džarabulu je pak tedy podle server FP vyvrcholením turecké strategie a touhy USA rozšířit svou činnost i řady partnery proti IS. Turecko zřejmě nechá město pod kontrolou vzbouřenců, i když se může také rozhodnout ponechat tam své vojáky, aby odradilo nebo zabránilo protiútokům IS. Pokud Turecko a jeho spojenci město udrží, Džarabulus by mohl sloužit jako odrazový můstek pro další Tureckem podporované výpady proti IS. To upevní nové partnerství mezi Tureckem a řadou syrských rebelů, s podporou USA.

„Tato dynamika má potenciálně obrovské důsledky pro válku v severní Sýrii. Může v krátkodobém horizontu zvyšovat napětí mezi Tureckem a PYD, které budou muset řešit Spojené státy. Po zralé úvaze však Washingtonu nezbude než obejmout Ankaru, svého spojence v NATO, a dát mu přednost před kontroverzními milicemi, které pro Turecko představují nepřítele," píše se v analýze.

USA mohou hodně získat

Mít Turecko jako plnohodnotného partnera v boji proti IS také poskytne Washingtonu větší vliv na jeho kurdské spojence. Ve středu v Ankaře viceprezident Joe Biden vyzval kurdské síly, aby ustoupily z oblastí západně od Eufratu, což je region, o kterém povstalci doufali, že ho ovládnou. Kurdské síly zřejmě nebudou mít příliš na výběr, buď to splní - nebo budou riskovat ztrátu vojenské americké podpory. Toto zpomalení kurdské expanze může v praxi de-eskalovat turecko-kurdské napětí, alespoň na tak dlouho, dokud budou Spojené státy zapojeny do války.

Operace Džarabulus by mohla položit základ pro tolik potřebnou americko-tureckou spolupráci, pomoci nastavení arabsko-kurdské rovnováhy sil v severní Sýrii a výrazně posílit válku proti Islámskému státu. A pokud se Washington a Ankara nadále úzce zapojí, měly by být schopny zabezpečit pohraniční oblast. "Na jih od tohoto pásu země se věci nicméně začínají komplikovat, protože rebelové nakonec narazí na PYD a režimní síly. Jejich zahraniční podporovatelé - Turecko, USA, Rusko a Írán - budou muset pracovat velmi tvrdě, aby zabránily eskalaci. Pro tuto chvíli však Washington může hodně získat z nově nalezeného nadšení a agrese Ankary proti IS," dodává server.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie Turecká armáda Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy