Za vznik IS jsou odpovědné USA, myslí si většina Arabů. A co říkají na džihádisty?

MAGAZÍN - Z průzkumu, uskutečněného Arabským centrem pro výzkum a politická studia (Arab Center for Research and Policy Studies) se sídlem v Kataru, vyplývá, že většina respondentů z 12 arabských zemí považuje IS za produkt intervencí cizích mocností. Uvedlo to 58% dotázaných, uvádí server Stuff.

Pouze 29% účastníků považuje za důvod existence Islámského státu vnitřní konflikty na Blízkém východě, podle Arab Opinion Index 2016, který měří veřejné mínění v celém arabském světě. 43% účastníků respondentů řeklo, že IS je produktem náboženského extremismu a fanatismu na Středním východě.

Podle odborníků na Blízký východ, většina Arabů připisuje vznik IS invazi USA do Iráku. Pro většinu Arabů byla tato intervence USA do záležitostí jiného státu velkou chybou, vedenou primárně sobeckými zájmy americké vlády o ropná pole. IS je podle nich pokračování sunnitského povstání proti šíity ovládané vládě, která se k moci dostala po zániku sekulární vlády Saddáma Husajna, ve které měly majoritu sunnité, vysvětluje stanovisko Arabů Mustafa Gurbuz, analytik Arab Center ve Washingtonu DC.

Jeho kolegyně Tamara Kharroubová říká, že americká invaze do Iráku sice hrála významnou roli, vzestup IS je ale důsledkem vnějších i vnitřních faktorů, díky kterým „velmi extrémní okrajové menšiny, které by pravděpodobně zažily útlak a marginalizaci, byly schopny získat území a kontrolu.“ Podle ní je průzkum Arab Center velmi důležitý, protože poskytuje vhled do arabského chápání celé situace.

Průzkum Arab Opinion Index 2016 byl proveden ve 12 zemích: v Alžírsku, Egyptě, Iráku, Jordánsku, Kuvajtu, Libanonu, Mauritánii, Maroku, Palestině, Saúdské Arábii, Súdánu a Tunisku. Osobně bylo vyzpovídáno 18 310 respondentů. Průzkum se zabýval celou řadou témat, např. pohledem Arabů na jejich ekonomické postavení, Arabským jarem, demokracií a rolí náboženství ve veřejném životě. Jedním z jeho zjištění byla velmi nízká, až marginální podpora IS mezi respondenty. 89%  respondentů mělo negativní pohled na IS, jen 5% jej vnímalo pozitivně. Náboženské přesvědčení respondenta v zásadě vůbec neovlivňovalo, zda-li je IS nahlížen pozitivně či negativně.  

Odborníci nejsou překvapeni nízkou podporou IS mezi Araby, která je dlouhodobá a neměnná. Pro ně je příliš extrémní a nekompatibilní s jejich každodenním islámem, říká Gurburz. IS převážně cílí na mládež dlící na okraji společnosti, dodává. „Skutečnost, že lidé na Západě jsou překvapeni tímto faktem, je ještě více překvapivější než samotná data. Skupina a její činnosti představují brutální teroristickou skupinu a kriminální aktivity, které nejsou lidmi obecně pozitivně vnímány,“ podotýká Kharroubová.

Podle respondentů nejlepší způsob, jak bojovat s IS, je použití vojenské síly (17%), následované ukončením zahraničních intervencí (15%). 14% považuje za klíčové k porážce IS vyřešení palestinské otázky, pro stejný počet je nejlepší metodou přechod k demokracii a 12% považuje za centrální vyřešení syrské krize. Podle Kharroubové samotné zapojení vojenských sil nestačí na porážku IS. Je nutné, tvrdí, věnovat pozornost problému potlačování lidských práv a nedostatku ekonomických příležitostí a demokratických principů. Bez toho vojenské intervence jen povedou k vytvoření nových IS.

V příštích několika měsících plánují výzkumníci vydat data údaje pro jednotlivé země, Podle výzkumníků je zavádějící generalizovat arabský svět jako jednolitou skupinu. „Můžeme opravdu říci, že je tu arabské veřejné mínění? Neřekli bychom, že je tu asijské veřejné míněné, že ne?" říká Jocelyn Sage Mitchell, profesor politologie na Northwestern University v Kataru. „Je důležité, aby byl vzat v úvahu kontext každé země při interpretaci těchto dat.“

Související

Více souvisejících

arab Muslimové Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy