MAGAZÍN - Z průzkumu, uskutečněného Arabským centrem pro výzkum a politická studia (Arab Center for Research and Policy Studies) se sídlem v Kataru, vyplývá, že většina respondentů z 12 arabských zemí považuje IS za produkt intervencí cizích mocností. Uvedlo to 58% dotázaných, uvádí server Stuff.
Pouze 29% účastníků považuje za důvod existence Islámského státu vnitřní konflikty na Blízkém východě, podle Arab Opinion Index 2016, který měří veřejné mínění v celém arabském světě. 43% účastníků respondentů řeklo, že IS je produktem náboženského extremismu a fanatismu na Středním východě.
Podle odborníků na Blízký východ, většina Arabů připisuje vznik IS invazi USA do Iráku. Pro většinu Arabů byla tato intervence USA do záležitostí jiného státu velkou chybou, vedenou primárně sobeckými zájmy americké vlády o ropná pole. IS je podle nich pokračování sunnitského povstání proti šíity ovládané vládě, která se k moci dostala po zániku sekulární vlády Saddáma Husajna, ve které měly majoritu sunnité, vysvětluje stanovisko Arabů Mustafa Gurbuz, analytik Arab Center ve Washingtonu DC.
Jeho kolegyně Tamara Kharroubová říká, že americká invaze do Iráku sice hrála významnou roli, vzestup IS je ale důsledkem vnějších i vnitřních faktorů, díky kterým „velmi extrémní okrajové menšiny, které by pravděpodobně zažily útlak a marginalizaci, byly schopny získat území a kontrolu.“ Podle ní je průzkum Arab Center velmi důležitý, protože poskytuje vhled do arabského chápání celé situace.
Průzkum Arab Opinion Index 2016 byl proveden ve 12 zemích: v Alžírsku, Egyptě, Iráku, Jordánsku, Kuvajtu, Libanonu, Mauritánii, Maroku, Palestině, Saúdské Arábii, Súdánu a Tunisku. Osobně bylo vyzpovídáno 18 310 respondentů. Průzkum se zabýval celou řadou témat, např. pohledem Arabů na jejich ekonomické postavení, Arabským jarem, demokracií a rolí náboženství ve veřejném životě. Jedním z jeho zjištění byla velmi nízká, až marginální podpora IS mezi respondenty. 89% respondentů mělo negativní pohled na IS, jen 5% jej vnímalo pozitivně. Náboženské přesvědčení respondenta v zásadě vůbec neovlivňovalo, zda-li je IS nahlížen pozitivně či negativně.
Odborníci nejsou překvapeni nízkou podporou IS mezi Araby, která je dlouhodobá a neměnná. Pro ně je příliš extrémní a nekompatibilní s jejich každodenním islámem, říká Gurburz. IS převážně cílí na mládež dlící na okraji společnosti, dodává. „Skutečnost, že lidé na Západě jsou překvapeni tímto faktem, je ještě více překvapivější než samotná data. Skupina a její činnosti představují brutální teroristickou skupinu a kriminální aktivity, které nejsou lidmi obecně pozitivně vnímány,“ podotýká Kharroubová.
Podle respondentů nejlepší způsob, jak bojovat s IS, je použití vojenské síly (17%), následované ukončením zahraničních intervencí (15%). 14% považuje za klíčové k porážce IS vyřešení palestinské otázky, pro stejný počet je nejlepší metodou přechod k demokracii a 12% považuje za centrální vyřešení syrské krize. Podle Kharroubové samotné zapojení vojenských sil nestačí na porážku IS. Je nutné, tvrdí, věnovat pozornost problému potlačování lidských práv a nedostatku ekonomických příležitostí a demokratických principů. Bez toho vojenské intervence jen povedou k vytvoření nových IS.
V příštích několika měsících plánují výzkumníci vydat data údaje pro jednotlivé země, Podle výzkumníků je zavádějící generalizovat arabský svět jako jednolitou skupinu. „Můžeme opravdu říci, že je tu arabské veřejné mínění? Neřekli bychom, že je tu asijské veřejné míněné, že ne?" říká Jocelyn Sage Mitchell, profesor politologie na Northwestern University v Kataru. „Je důležité, aby byl vzat v úvahu kontext každé země při interpretaci těchto dat.“
Související
Nová vlna muslimů do Evropy? Takřka polovina arabského světa je ochotna migrovat
Rusko zvítězilo nad USA? Mladí Arabové jej vnímají více jako spojence, USA jsou pro většinu z nich nepřítelem, ukazuje průzkum
arab , Muslimové , Islámský stát (IS)
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 3 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák