Rusko zvítězilo nad USA? Mladí Arabové jej vnímají více jako spojence, USA jsou pro většinu z nich nepřítelem, ukazuje průzkum

Výzkum vyzpovídal 3 300 arabských respondentů z zemí Perského zálivu (Bahrajn, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty), Severní Afriky (Alžírsko, Egypt, Libye, Maroko a Tunisko) a Levanty (Irák, Jordánsko, Libanon a Palestinci). Jemen byl zahrnut, Sýrie a Katar ne. .

59% arabských respondentů považuje USA za nepřítele jejich země, 41% za spojence. Rusko naopak je považováno 64% za spojence, 36% za nepřítele, jejich země.

Tato hodnocení jsou v určitém rozporu s vnímáním hlavního spojence USA, Saúdské Arábie, a hlavního spojence Ruska, Íránu. Zatímco Saúdskou Arábii vnímá jako spojence jejich země 80% respondentů (20%ji vnímá jako nepřítele) Írán je naopak vnímán jako nepřítel jejich zemí 67% oslovených občanů arabských zemí (32% jej vnímá jako spojence).

Nicméně, v případě ačkoliv mladí vnímají USA spíše jako nepřítele, stále jsou preferovány jako spojenec, pokud dojde na rozhodování mezi jimi a Ruskem. 38% respondentů si myslí, že USA jsou silnějším spojencem, 37% si to myslí o Rusku.

V postoji k Rusku a USA jsou místní odlišnosti. 45% občanů zemí Perského zálivu považuje USA za silnějšího spojence (38% si to myslí o Rusku). Naopak v Levantě 45% respondentů si myslí, že silnějším spojencem je Rusko (29% si to myslí o USA). Tyto odlišné pohledy reflektují dlouhodobější geopolitické trendy a vazby.

Podle komentátora stanice Bloomberg, který poskytl i komentář ke zprávě, Husseina Ibishe, pokles podpory USA na Blízkém východě je dán především kontroverzní postavou amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho rozhodnutími, které jsou vnímány jako nepřátelské v zemích Levanty jako je přesun americké ambasády do Jeruzaléma.

Naopak Rusko těží z toho, že bylo na Blízkém východě dlouhou dobu nepřítomné a tedy není považováno za hlavní sílu odpovědnou za mnohé problémy v regionu. V porovnání s Trumpem se též ruský prezident Vladimir Putin zdá být přinejmenším důstojnější postavou a stabilnějším státníkem.

Nicméně, tyto sympatie k Rusku nelze přeceňovat. Vychází primárně z nespokojenosti s USA. Rusko je vnímáno v mnoha ohledech čistě pragmaticky jako jistá alternativa k USA např. co se týče nákupu zbraní. Pokud však Rusko nezvládne Sýrii a bude se na Blízkém východě angažovat příliš agresivně, může se jeho percepce mezi mladými Araby rychle změnit.

Mladí Arabové by např. mohli velmi nelibě nést přílišné spojování Ruska s Izraelem. Z geopolitických událostí je izraelsko-palestinský konflikt považován za největší problém, kterému čelí Blízký východ. Myslí si to 28% mladých Arabů. Stejné procento vnímá jako největší geopolitickýproblém na Blízkém východě občanskou válku v Sýrii. Až po nich následuje hrozba terorismu (26%), která dominuje žebříčkům největších hrozeb v evropských průzkumech.

Nicméně, ještě více než geopolitické záležitosti trápí mladé Araby záležitosti ekonomické povahy. 56% považuje stoupající životní náklady za největší problém na Blízkém východě, 45% si to myslí o nezaměstnanosti. Na třetím místě největších oblastí v regionu je nedostatek arabské jednoty (35%), následovaný pomalým ekonomickým růstem (31%). Na pátém místě je již jmenovaný izraelsko-palestinský konflikt.

Tyto pragmatické starosti se zřejmě podepisují i na stále větším despektu k náboženství. 66% mladých Arabů si myslí, že náboženství hraje na Blízkém východě příliš velkou roli. Pro srovnání, v roce 2016 to bylo 52%, v roce 2017 69% a v roce 2018 60%. Lze tedy pozorovat konstantní nárůst.

50% má za to, že náboženské hodnoty drží Blízký východ pozadu. Země Perského zálivu mají na náboženství pozitivnější náhled než země Levanty. Zatímco v Perském zálivu s tímto prohlášením souhlasí 45% dotázaných, v zemích Levanty 61%.V zemích Severních Afriky s tím souhlasí 46%.