Syrskou organizaci civilní obrany Bílé přilby tvoří okolo tří tisíc dobrovolníků. Bývalí krejčí, pekaři a studenti se ve válkou zmítané Sýrii snaží zachraňovat raněné. U desítek tisíc lidí se jim to již podařilo. Šlechetné činy těchto jedinců ovšem obklopuje stín pochybností. Jak jsou Bílé přilby financovány, kdo je založil a co je jejich skutečným cílem?
Organizace Bílé přilby působí na všech územích, které nekontrolují síly Bašára al-Asada a Islámského státu. Původně malé a netrénované skupinky dobrovolníků se za několik let vyvinuly v impozantní pátrací a záchranou sílu. Tato organizace získala své označení podle barvy přileb, které její členové nosí.
Bílé přilby založil v roce 2013 bývalý britský armádní důstojník James Le Mesurier, který se zúčastnil řady intervencí NATO, např. do Kosova, Libanonu a Iráku. Podle informací britského deníku Economist je finančně podporuje především Spojené království a USA. Economist je považuje za potenciálně důležitou organizaci, jež bude hrát zásadní roli v poválečné Sýrii.
Vznik a fungování Bílých přileb provází několik nejasností. K nejčastější kritice organizace patří její údajné napojení na Islámský stát, rozšiřování lživých informací a podpora západních států.
Teroristé nebo záchranáři?
Spolupráci Bílých přileb a Islámského státu rozebírá ve svém článku pro internetové stránky inews.co.uk Serina Sandhuová. Někteří odpůrci této organizace podle ní věří, že Bílé přilby udržují těsné kontakty s extrémistickou organizací Džabhat Fatah aš-Šám, která bojuje proti syrské vládě. Vychází přitom z fotografie, na níž členové obou uskupení společně oslavují.
Věrohodnost této domněnky zvyšuje i rozhodnutí amerických úřadů zamítnout žádost Raeda Saleha, jednoho z vůdců Bílých přileb, který se snažil získat vízum pro vstup do země. Saleh si měl v USA převzít ocenění za humanitární práci. Jeho vízum bylo zamítnuto bez udání důvodu. Americké ministerstvo zahraničí odmítlo tento případ komentovat s tím, že se k jednotlivým rozhodnutím svých pracovníků ze zásady nevyjadřuje. Obecně ovšem platí, že „kterákoliv osoba, jež je podezřívána ze vztahů s extrémistickými skupinami, či představuje bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy, vízum nedostane”. Washington, D. C. tak znemožnil vůdci skupiny, kterou sám podporuje, vstup na vlastní území.
Pravdu a lež již nelze rozlišit
Velkým odpůrcem Bílých přileb jako rozšiřovatele lživých informací je Rusko. Nedávný článek v ruském deníku Pravda se domnívá, že ne všechny zprávy zveřejňované touto dobrovolnickou organizací jsou pravdivé. Smísení pravdivého a vykonstruovaného zpravodajství tak způsobuje obecnou ztrátu důvěry v předávání informací médii.
V září loňského roku Bílé helmy údajně zfalšovaly fotografii, jež měla dokázat ruské bombardování obytných domů v Sýrii. Nakonec se ale ukázalo, že šlo o podvrh. Fotografie byly totiž pořízeny týden před začátkem operace ruských leteckých sil v Palestině. „I když není pochyb o tom, že někoho skutečně zachránili, mnoho videí, která ukazují tyto hrdiny při práci, jsou vyloženě nerealistická,” uvádí Rick Sterling pro internetové stránky theduran.com.
Bílé přilby zajištují přísun peněz k Islámskému státu
Bílé přilby hospodaří s asi 50 miliony amerických dolarů ročně. V roce 2016 získaly podle tvrzení Pravdy 12,5 milionů liber od britské vlády. V dřívějších letech dostaly desítky milionů amerických dolarů od americké vlády, Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj a společností spojených s Georgem Sorosem.
Jeden z nejvyšších vůdců Bílých přileb, Mosab Obeidat, se prý dokonce podílel na financování radikálů. S pomocí Obeidata se k syrským extrémistům mohlo prostřednictvím místních kriminálních skupin dostat až 2,2 milionů amerických dolarů.
Bílé přilby také úzce spolupracují s newyorskou zájmovou organizací Syria Campaign. Jejím cílem je vytvoření svobodné a míruplné Sýrie. Tato organizace o sobě tvrdí, že není spojena s žádnou politickou skupinou ani v Sýrii, ani mimo ní. Syria Campaign se snaží získávat peníze pro Bílé přilby od soukromých dárců, což je údajně jediný způsob, jak se mohou dostat k prostředkům na své fungování.
Související
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
před 2 hodinami
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
před 2 hodinami
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
před 2 hodinami
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
před 3 hodinami
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
před 4 hodinami
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
před 5 hodinami
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
před 6 hodinami
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
před 6 hodinami
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
před 7 hodinami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 8 hodinami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Zdroj: Libor Novák