Čtyři arabské země rozšířily svůj seznam teroristů napojených na Katar

Listinu sestavily čtyři arabské země, které začátkem června přerušily diplomatické styky s Katarem. Podle agentur se tím zvýší napětí ve sporu, který je nejhorším v oblasti za několik let a který se dosud neúspěšně snažilo urovnat několik zahraničních státníků.

Podle agentury Reuters se Katar se k rozšíření seznamu zatím nevyjádřil, už dříve ale označil obvinění vůči němu za neopodstatněná. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt a Bahrajn viní Katar z podpory terorismu a kritizují jeho sbližování s Íránem. Podle analytiků je ale za bojkotem zejména obava Saúdské Arábie ze ztráty dominantního postavení v regionu.

Na "černou listinu" zveřejněnou začátkem června nově přibyly mimo jiné tři jemenské charitativní organizace, tři libyjská média, dvě ozbrojené skupiny a náboženská nadace spjaté s Katarem. Podle zemí kolem Saúdské Arábie mají tyto organizace kontakty s teroristickou sítí Al-Káida v Libyi.

Na seznam se tak zatím dostalo asi 90 subjektů, už začátkem června označily čtyři arabské země za teroristy 59 lidí a 12 organizací, včetně charitativních, spjatých s Katarem. Polovina z těchto organizací jsou bahrajnská protivládní hnutí, včetně několika extremistických. Černou listinu kritizovala nejen katarské vlády, ale i londýnská organizace pro lidská práva.

Nově se na listinu dostaly dvě televizní stanice, z nichž jedna je podle agentury Reuters spřízněná s katarskou televizí Al-Džazíra. Uzavření této televize bylo jedním ze 13 požadavků, které arabské země stanovily jako podmínku vyřešení krize. Minulý týden ale své požadavky zredukovaly na šest principů, nově už nepožadují uzavření Al-Džazíry či stažení turecké vojenské základny z Kataru.

Od vypuknutí diplomatické krize 5. června se řada zahraničních státníků pokoušela zprostředkovat smír mezi arabskými zeměmi regionu. Zatím neúspěšně se o to snažil zejména Kuvajt, dále také americký ministr zahraničí Rex Tillerson či nejnověji turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který dnes popsal svou právě skončenou dvoudenní cestu do Perského zálivu jako „produktivní a úspěšnou".