Írán dál vězní desítky ochránců lidských práv. OSN a EU mlčí, rozzlobila se Amnesty

Tažení úřadů proti aktivistům zintenzivnilo po nástupu prezidenta Hasana Rúháního v roce 2013. AI perzekuci popisuje na příkladu 45 osob. Jsou mezi nimi bojovníci za práva žen, národnostních menšin, odpůrci trestu smrti, odboráři i ti, kteří žádají zadostiučinění v případech mimosoudních poprav a zmizení z 80. let minulého století.

Obránci lidských práv jsou státními médii dehonestováni jako zrádci a zahraniční agenti. Po často mimořádně krátkých a údajně nespravedlivých procesech před revolučními tribunály končí ve vězení i na deset a více let. Podle AI jako záminka obvykle poslouží vykonstruovaná obvinění související s "národní bezpečností". K odsouzení prý přitom stačí pouhé styky s představiteli OSN či Evropské unie.

"Je hořkou ironií, že zatímco se íránské úřady chlubí zlepšením vztahů s OSN a EU, zejména v důsledku jaderné dohody, (íránští) obránci lidských práv, kteří se spojí s týmiž institucemi, jsou považováni za zločince," řekl v tiskové zprávě zástupce AI Philip Luther.

"Místo udobřování si íránských činitelů by EU měla důrazně požadovat okamžité a bezpodmínečné propuštění všech osob uvězněných za pokojný aktivismus v oblasti lidských práv a ukončení zneužívání soudního systému k umlčování aktivistů," dodal.