Pekelné teploty a vyčerpání zásob ropy. Perský záliv čeká chmurná budoucnost

Kuvajt City - Stát v Perském zálivu stojí před velkým problémem. Se změnou klimatu se průměrná teplota v zemi stále zvyšuje, je třeba tak uzpůsobit města tomuto novému trendu. Masivní budování moderních klimatizovaných komplexů však do budoucna, kdy pomalu docházejí zásoby vody a ropy, nemuselo být tím nejlepším řešením.

Kuvajt City je jedno z teplotně nejžhavějších měst. Běžně zde teploty dosahují přes 40 stupňů Celsia. Přesto lze pozorovat desítky a stovky dělníků, kteří v takových podmínkách musí pracovat. Stav se snaží zachránit zmrzlinové stánky a všudypřítomná klimatizace. 

Britský Guardian popisuje stav v hlavním městě jedné z nejmenších zemí Perského zálivu. Kuvajtské klima se zhoršovalo rok od roku. Státy Zálivu se v létě běžně potkají s teplotami až 50 stupňů Celsia, loni se Kuvajt stál nejteplejším místem na planetě, kdy tam teplota vyšplhala na těžko představitelných 54 stupňů.

Hlavní město se snaží připravit na změnu klimatu a na narůstající teplotu, co ale bude s lidmi, kteří si takové výdobytky prostě nemůžou dovolit. Druhou otázkou je, jak si tuto energeticky velmi náročnou politiku "klimatizací" Kuvajťané budou moci dovolit, až jim dojde zásoba vody a ropy? Tyto zásoby se tenčí permanentně. 

Až 70 procent obyvatel Kuvajtu tvoří námezdní dělníci, kteří nejčastěji budují moderní kancelářské komplexy a nákupní centra po celé zemi. Ačkoliv legislativa zakazuje práci dělníků mezi 12. a 16. hodinou odpolední, není vzácností potkat dělníky i v této době. 

Deník Guardian zaznamenal několik takových dělníků v tomto zakázaném čase na stavbě budovy poblíž kuvajtského mezinárodního letiště. Tehdy mohlo být takových 47 stupňů. Ironií celé scenérie, kdy se dělníci plahočili po konstrukcích lešení, bylo to, že instalovali klimatizaci. Jeden z majitelů společnosti, která takové dělníky zaměstnává, sdělil pro deník pod podmínkou anonymity, že většinu tvoří Egypťané, Bangladéšané nebo Indové. Takové dělníky často dodávají subdodavatelé, což umožní tak podnikům, aby porušily zákony, které chrání pracovníky před teplem.

Pokud by se snížila pracovní morálka dělníků v pekelných teplotách, mají smůlu. "Nedostali by žádné peníze a byli by donuceni se vrátit do jejich domoviny," dodává majitel společnosti. Vláda podle jeho slov vůbec nekontroluje, zda společnosti zákaz práce dělníků dodržují.

Podmínky se dělníkům zhoršují vytrvale. Mezi lety 2010 a 2035 se očekává, že dojde k nárůstu průměrné teploty o 1,6 procenta, tedy na 28,7 stupně. S vysokými teplotami budou také častěji přicházet prachové bouře, s kterými se už teď hlavní město Kuvajt potýká často. 

"Ano, jsme pod tlakem," říká Shareef al-Khayat, specialista na klimatickou změnu. "Ne jen kvůli rostoucím teplotám, al kvůli hladině moře - požadavek elektřiny a vody bude v budoucnu také velkou výzvou," dodává. 

Jedním z klíčových problémů boje Kuvajt City proti účinkům změny klimatu je ústřední úloha, kterou ropa hrála - a stále hraje - při výstavbě města: objev cenného zdroje v roce 1938 nejen, že vytvořil hluboký symbol národní hrdosti a masivního bohatství, ale od počátku přetvořil design moderního Kuvajtského města. Plán moderního města pochází z roku 1952 od britských autorů. Došlo tak k úplné přeměně města, k demolici starých budov z bahnitých cihel, které nahradily více západní představy o tom, jak by město mělo vypadat.

 "Plánovači, kteří přišli (v polovině 20. století), naplánovali dálnice a pak začali vyplňovat prázdné prostory," vysvětluje  Nasser B Abulhasan, vedoucí společnosti AGi Architects, která se snaží podnítit udržitelnou výstavbu v Kuvajtu. "Bohužel v tomto regionu je způsob, jakým se dá dívat na udržitelnost, omezený. "Používání solárních panelů k napájení klimatizačních strojů na střeše plně skleněných budov... Ale proč mám zcela zasklenou budovu? Pak potřebuji  více energie, abych ji ochladil," vysvětluje. 

Jak se takové energeticky náročné město vyrovná s teplem, když se zásoby ropy a vody zmenšují? 99 procent pitné vody pochází z procesu odsolování. Jde o energicky náročný proces, který je závislý na dodávce ropy. Stát produkci vody velmi silně dotuje.

Jednou z cest, jak se takovému scénáři vyhnout, je totální přeměna stylu budování budov a infrastruktury. Příkladem tak mohou být nové budovy inspirované tradičními perskými věžemi, které jsou pokryty terakotou a s pečlivě umístěnými okny, které čelí slunci. Ty nasbírají vzduch z venku a nasměrují je přes vodní nádrž na úrovni země, aby ochladila celou budovu přes centrální nádvoří. Ke změně by mělo dojít i v oblasti dopravy, kdy auta by mohly nahradit autobusy.

Manažer společnosti AGi Aisha Alsager má jiný názor. "Potřebujeme změnit způsobit života a způsob, jakým se kolem města pohybujeme. Všude na světě odstraňují dálnice, v Kuvajtu navyšujeme jejich počet až desetkrát," dodává pro Guardian. 

Související

Více souvisejících

Kuvajt globální oteplování oteplování ropa krize

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy