Nový konflikt na obzoru? V Íránu může vzniknout jaderná krize

Washington/Teherán - Írán jako signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se zavázal k tomu, že nebude vyvíjet vojenský armádní program. Západní státy a hlavně USA však měly v minulosti podezření, že jejich technologie neslouží jen civilním účelům. Po sérii ekonomických sankcí vznikla v roce 2015 mezinárodní dohoda, podle které výměnou za ukončení sankcí omezí Írán svůj jaderný program. Spojené státy se však teď hněvají, že Írán zcela porušuje "ducha" smlouvy.

Prezident Donald Trump sice přiznává, že Írán splňuje explicitní podmínky dohody, problém je však v tom, že íránští vůdci porušují "ducha" dokumentu. Ted Galen Carpenter z Cato Instituce cynicky dodává, že pouze písemné doložky představují skutečné závazky a že se Spojené státy nejspíš snaží najít záminky k tomu, aby mezinárodní smlouvu mohly vypovědět či jinak sabotovat.

Zastánci militantní politiky vůči Teheránu navíc teď na příkladu Severní Koreje ilustrují scénář, který by se mohl odehrávat v Íránu, pokud Spojené státy sleví na dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Je jasné, že režim v Teheránu pozorně sledují mezinárodní dění na Korejském poloostrově, pokud svět uzná Severní Koreju jako jadernou velmoc, pak nic nestojí Íránu v cestě, aby veřejnosti odkryl svoje vlastní ambice.

Mnoho odborníků se dokonce domnívá, že zahraničním partnerem Kim Čong-Una pro vývoj nukleárních zbraní může být právě Írán. Pokud Severní Korea bude disponovat s jadernými hlavice, stejný výsledek můžeme očekávat i u Íránu. Existuje tak riziko, že Írán bude velmi brzo následovat Severní a pokud USA bude trvat na stejném přístupu, tedy zavádění sankcí a izolaci země, mohly by vážně destabilizovat region a ohrozit mír.

Pchjongjang si svůj jaderný program odůvodňuje jistou paranoií ze zničení režimu, z diplomatického nebo ekonomického hlediska však představuje pouze zanedbatelnou sílu. Írán má úplně jinou pozici, ve svém regionů je nejen silným politickým, ale i ekonomickým a vojenským hráčem. Jako muslimská země mají značný vliv i v takových státech, jako je Irák, Libanon, Sýrie, Bahrajn a Jemen. Izolací Íránu by byla dokonalou ukázkou marnosti - a mohlo by vyvolat další katastrofickou válku na Blízkém východě.

Související

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

Více souvisejících

Írán jaderný výzkum Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže

Mladík podezřelý ze sobotního teroristického útoku v Berlíně, jehož policisté v neděli zastřelili, nebyl pro německé bezpečnostní složky neznámou osobou. V Německu se již dříve dopustil zločinů, loni vycestoval ze země a kontaktoval teroristy z Islámského státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy