Proč teroristé zabíjeli v Egyptě? Mstili se úspěšnějšímu konkurentovi

Súfisté už dříve byli cílem teroristických útoků. Např. na začátku letošního roku vybuchla v únoru bomba u hrobu súfijského světce, Lal Shahbaza Qalandarva v  jihovýchodním Pákistánu. V roce 2010 byla vybuchla bomba u hrobky jiného súfijského světce.  V roce 2016 bojovníci IS měli popravit súfijského učitele. V témže roce pákistánský Tálibán zvraždil oblíbeného súfijského zpěváka Amjada Sabriho.

Proč islamisté nesnáší súfismus?

Sunnitské islamistické skupiny považují súfisty za modloslužebníky. Jejich nedůvěra vychází z odlišných koncepcí víry. Zatímco sunnitští fundamentalisté dbají na přesné, doslovné dodržování pravidel islámského práva šária, súfiové se pokoušejí o intimní kontakt s Bohem. Následuje mystické učení, které v některých případech dalece překračuje hranice náboženské piety dané islámským právem.

Súfijské dějiny jsou protkány osobami, jenž z pohledu islámského „mainstreamu“ byli velmi neortodoxní. Rábi'a al-Adawíja, súfijská mystička, měla prý chodit ve svém rodném městě s zapálenou loučí v jedné ruce a kbelíkem vody v druhé. Když byla otázána, co to má znamenat, odpověděla, že chce spálit ráj a uhasit pekelné ohně, aby lidé mohli milovat Boha čistou láskou nepodmíněnou touhou po nebeské odměně či strachem z pekelného trestu.

Jiný súfijský mystik, al-Halládž, proslul svým výrokem „já jsem pravda.“ Vzbudil tím velké pozdvižení v ortodoxních kruzích, protože takové tvrzení bylo vynahrazeno pouze Bohu a tedy al-Halládž se připodobňuje k Bohu a tím se dopouští svatokrádeže. Sjednocení s Bohem je cílem mnoha islámským mystiků a trnem v oku islámských fundamentalistů. Al-Halládž byl za svá slova popraven. Islámští teroristé se pokouší podobně trestat i moderní súfije.

Súfismus chová v úctě mnohé mystiky, duchovní učitele a mučedníky jako je al-Halládž, básníci Džaláluddín Balchí Rúmí, Omar Chajjám nebo i islámskou ortodoxií respektovaný učenec a filozof Al-Ghazalí. Těmto postavám jsou v lidovém súfismu připisovány zvláštní schopnosti. Jako v případě katolických svatých, i k súfijští světci jsou předmětem modliteb a k jejich hrobům jsou pořádány poutě. Súfijské svatyně a posvátná místa jsou navštěvovaný i příslužníky dalších věr, hinduisty či křesťany, kteří též usilují o požehnaní (baraka), poskytované světcem.

Tyto náboženské praktiky jsou nepřijatelné jenom pro islamistické teroristy, ale pro mnohé konzervativní, ortodoxní proudy islámu. Podle nich si úctu zaslouží jenom Bůh, nikoliv další osoby a prostředníci mezi nebem a zemí. Z jejich pohledu jsou súfisté modloslužebníci, jenž se dopouští jednoho z největších hříchů v islámu a sice „přidružování“ dalších postav k Bohu. Islamistické teroristické skupiny odsuzují i ty projevy súfijské zbožnosti, které je islámská ortodoxie ochotna tolerovat jako jsou zpívané chvalozpěvy či proslulé dervišské tance – oboje je v očích islamistů „nemuslimské“  a tedy nutné potřít.

Úspěšnější konkurent

Navzdory všem překážkám, kterým s islámském světě súfismus čelí, je tento proud islámské zbožnosti velmi populární, rozšířený po celém světě. Jedná o typ islámu, který je nejvíce akceptován a přijímán na Západě i v Indii. Peter Gottschalk, profesor náboženství z Wesleyan University tvrdí, že nejvíce konverzí k islámu v jihovýchodní Asii bylo právě k súfismu. Súfismus je úspěšný i v baštách „tradičního“ ortodoxního islámu - okolo 15% egyptské populace se řadí k tomuto směru islámu.

Pro islamistické skupiny, které přes veškeré své silácké řeči zápasí se získáním významnější podpory muslimského obyvatelstva, súfismus představuje úspěšnějšího konkurenta, jenž navíc hlásá naprosto odlišné poselství. Sky News zmiňují, že tolerantní a mírumilovný súfismus je schopen získat si přízeň mladých lidí, které IS touží rekrutovat. Pro IS je eliminace jejich ideologického oponenta momentálně, poté, co jeho vojenští rivalové jej porazily, jednou z nejdůležitějších priorit.