Brutální síla nestačí? Proti islámským extremistům se musí bojovat i jinak, zní z Británie

NÁZOR - Pouhé konstatování, že páteční útok na súfijskou mešitu al-Radwa na severu Sinajského poloostrova byl nejvražednější akcí militantů v egyptské moderní historii, není dostatečné - šlo totiž o jeden z nejhorších útoků za poslední roky v celosvětovém měřítku, deklaruje editorial serveru The Guardian. Prestižní deník se obává, že jde o signál dramatické eskalace islámského radikalismu v oblasti a příslib nasazení brutální síly z úst egyptského prezidenta Abd Fattáha as-Sísího nemůže problém vyřešit.

Brutální taktika obou stran

Podle oficiálních údajů bylo zabito přes 300 věřících včetně 27 dětí, přičemž tamní muslimská komunita žije ve strachu, přesně jak si pachatelé přáli, konstatuje britský server. Připomíná, že útok byl bezprecedentní navzdory problematické a krvavé minulosti regionu, přičemž posun se neodehrál jen v chladnokrevné organizaci, ale také při výběru cíle.

Militanti na Sinaji dosud pozabíjeli stovky policistů a vojáků, loni došlo k útokům na koptské kostely a poutníky v Egyptě a údery cílily i na súfijské svatyně a stoletého klerika, poukazuje The Guardian. Zdůrazňuje, že mešita se ale stala cílem vůbec poprvé a spolu s říjnovým útokem v somálském Mogadišu jde o připomínku toho, že hlavní obětí radikálních islamistických skupin se stávají samotní muslimové.

"Hodně zůstává nejasného a pravděpodobně i to tak zůstane, přinejmenším proto, že sever Sinaje je od vyhlášení mimořádného stavu v roce 2014 uzavřenou zónou," pokračuje editorial. Uvádí, že ačkoliv se k útoku nikdo nepřihlásil, předpokládá se, že jde o dílo odnože Islámského státu (IS) zvané Vilájet al-Sinaj, jelikož dle úřadů ozbrojenci nesli vlajky IS a pouze intenzita protireakce - akci odsoudily i další egyptské militantní organizace - je odrazuje od veřejného vystoupení.

Motiv je stále neznámý a možná byl vícenásobný, podotýká prestižní deník. Připomíná, že IS považuje súfismus za kacířství a jeho propagandistický magazín dokonce přinesl rozhovor s místním sinajským velitelem, který hovořil o potírání súfismu jako o prioritě, ale dle jiných zpráv mohl být útok také odvedou místním za to, že odmítli spolupracovat s militanty, případně šlo o akci nějaké odštěpené frakce.

Rostoucí násilí na severu Sinaje ukazuje, že krize, která v oblasti rostla mnoho desetiletí, v posledních letech akceleruje, varuje the Guardian. Konstatuje, že region byl marginalizován, zanedbáván a potlačován, což budilo hněv a odpor. "Bezpečnostní síly stejně jako militanti se uchylují k brutální taktice vůči komunitám, které dle jejich přesvědčení mohou pomáhat jejich nepřátelům," píše respektovaný server. Odkazuje na další přidružené faktory, včetně soupeření mezi IS a al-Káidou, zhroucením sousední Libye - kde se sice IS dostal pod tlak, ale údajně se přeskupuje - a zničením "chalífátu" v Iráku a Sýrii, odkud proudí bojovníci a zbraně.

Živit křivdy je kontraproduktivní

Zkušenost z jiných zemí naznačuje, že radikalizace má málokdy snadné vysvětlení, deklaruje editorial. Podotýká, že vlády mají ve snaze odvrátit další teroristické útoky zase sklony spěchat s mimořádnými opatřeními, od zpřísnění restrikcí po brutální nasazení síly. Podobné kroky však podle britského serveru většinou nejen neslouží požadovanému záměru, ale bývají přímo kontraproduktivní, jelikož živí křivdy a posilují militantní skupiny.

Egyptský prezident Abd Fattáh as-Sísí v reakci na páteční útok volal po "brutální síle" a odvetě a jeho vláda během pouhé hodiny rozhodla o leteckých úderech na "lokality" teroristů, avšak rychlost této akce vznáší jisté otázky, soudí The Guardian. Ptá se, proč úder na tyto cíle nepřišel dříve, jestliže s ohledem na bleskový postup musely být známy ještě před útokem.

I Sísího odhodlaní spojenci v USA, kteří mlčeli, když současný prezident během převratu v roce 2013 svrhl demokraticky zvolenou vládu Muslimského bratrstva, a prodávají Egyptu ve velkém zbraně používané k úderům na militanty, nyní chápou a zdůrazňují nutnost patřičné protipovstalecké strategie, která se nemůže omezovat jen na útoky proti základnám teroristů, konstatuje prestižní server. Odkazuje na konsistentnější, ale z mnoha důvodů nepříliš tvrdý postoj Velké Británie, která ústy svého ministra pro Blízký východ a severní Afriku o víkendu vzkázala, že čelit takovému extremismu je třeba mnoha způsoby, včetně řešení důvodů ženoucích lidi k povstalectví.

"Pokud existují náznaky, že Káhira začíná brát tyto myšlenky v potaz, jak se někteří domnívají, tato změna není zatím příliš viditelná," nebere si servítky The Guardian. Obává se, že spoléhání na brutální sílu si zřejmě vyžádá další oběti z řad nevinných obyvatel severního Sinaje a nedokáže je ochránit před útočníky, kteří udeřili na mešitu al-Radwa.

Související

Setkání egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího (vpravo) s předsedou amerického sboru náčelníků štábů generálem Charlesem Brownem v Káhiře 25. srpna 2024.

Hamás odmítá nové požadavky Izraele na příměří v Gaze

V neděli se v Káhiře neuskutečnila dohoda o příměří v Gaze. Ani Hamas, ani Izrael nepřijali navrhované kompromisy, které předložili zprostředkovatelé. Tato situace podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů zpochybňuje šance na úspěch v posledním pokusu, podporovaném USA, ukončit deset měsíců trvající konflikt.

Více souvisejících

Egypt Útok na mešitu na Sinaji (24.11.2017) Abd Fattáh Sísí Terorismus Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.

V ostrém kontrastu vyznívají slova Erica Trumpa, syna amerického exprezidenta Donalda Trumpa, o princi Harrym a o ostatních členech britské královské rodiny. Pro krále Karla III., prince Williama nebo princeznu Kate má totiž Trump jen slova uznání. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy