Brutální síla nestačí? Proti islámským extremistům se musí bojovat i jinak, zní z Británie

NÁZOR - Pouhé konstatování, že páteční útok na súfijskou mešitu al-Radwa na severu Sinajského poloostrova byl nejvražednější akcí militantů v egyptské moderní historii, není dostatečné - šlo totiž o jeden z nejhorších útoků za poslední roky v celosvětovém měřítku, deklaruje editorial serveru The Guardian. Prestižní deník se obává, že jde o signál dramatické eskalace islámského radikalismu v oblasti a příslib nasazení brutální síly z úst egyptského prezidenta Abd Fattáha as-Sísího nemůže problém vyřešit.

Brutální taktika obou stran

Podle oficiálních údajů bylo zabito přes 300 věřících včetně 27 dětí, přičemž tamní muslimská komunita žije ve strachu, přesně jak si pachatelé přáli, konstatuje britský server. Připomíná, že útok byl bezprecedentní navzdory problematické a krvavé minulosti regionu, přičemž posun se neodehrál jen v chladnokrevné organizaci, ale také při výběru cíle.

Militanti na Sinaji dosud pozabíjeli stovky policistů a vojáků, loni došlo k útokům na koptské kostely a poutníky v Egyptě a údery cílily i na súfijské svatyně a stoletého klerika, poukazuje The Guardian. Zdůrazňuje, že mešita se ale stala cílem vůbec poprvé a spolu s říjnovým útokem v somálském Mogadišu jde o připomínku toho, že hlavní obětí radikálních islamistických skupin se stávají samotní muslimové.

"Hodně zůstává nejasného a pravděpodobně i to tak zůstane, přinejmenším proto, že sever Sinaje je od vyhlášení mimořádného stavu v roce 2014 uzavřenou zónou," pokračuje editorial. Uvádí, že ačkoliv se k útoku nikdo nepřihlásil, předpokládá se, že jde o dílo odnože Islámského státu (IS) zvané Vilájet al-Sinaj, jelikož dle úřadů ozbrojenci nesli vlajky IS a pouze intenzita protireakce - akci odsoudily i další egyptské militantní organizace - je odrazuje od veřejného vystoupení.

Motiv je stále neznámý a možná byl vícenásobný, podotýká prestižní deník. Připomíná, že IS považuje súfismus za kacířství a jeho propagandistický magazín dokonce přinesl rozhovor s místním sinajským velitelem, který hovořil o potírání súfismu jako o prioritě, ale dle jiných zpráv mohl být útok také odvedou místním za to, že odmítli spolupracovat s militanty, případně šlo o akci nějaké odštěpené frakce.

Rostoucí násilí na severu Sinaje ukazuje, že krize, která v oblasti rostla mnoho desetiletí, v posledních letech akceleruje, varuje the Guardian. Konstatuje, že region byl marginalizován, zanedbáván a potlačován, což budilo hněv a odpor. "Bezpečnostní síly stejně jako militanti se uchylují k brutální taktice vůči komunitám, které dle jejich přesvědčení mohou pomáhat jejich nepřátelům," píše respektovaný server. Odkazuje na další přidružené faktory, včetně soupeření mezi IS a al-Káidou, zhroucením sousední Libye - kde se sice IS dostal pod tlak, ale údajně se přeskupuje - a zničením "chalífátu" v Iráku a Sýrii, odkud proudí bojovníci a zbraně.

Živit křivdy je kontraproduktivní

Zkušenost z jiných zemí naznačuje, že radikalizace má málokdy snadné vysvětlení, deklaruje editorial. Podotýká, že vlády mají ve snaze odvrátit další teroristické útoky zase sklony spěchat s mimořádnými opatřeními, od zpřísnění restrikcí po brutální nasazení síly. Podobné kroky však podle britského serveru většinou nejen neslouží požadovanému záměru, ale bývají přímo kontraproduktivní, jelikož živí křivdy a posilují militantní skupiny.

Egyptský prezident Abd Fattáh as-Sísí v reakci na páteční útok volal po "brutální síle" a odvetě a jeho vláda během pouhé hodiny rozhodla o leteckých úderech na "lokality" teroristů, avšak rychlost této akce vznáší jisté otázky, soudí The Guardian. Ptá se, proč úder na tyto cíle nepřišel dříve, jestliže s ohledem na bleskový postup musely být známy ještě před útokem.

I Sísího odhodlaní spojenci v USA, kteří mlčeli, když současný prezident během převratu v roce 2013 svrhl demokraticky zvolenou vládu Muslimského bratrstva, a prodávají Egyptu ve velkém zbraně používané k úderům na militanty, nyní chápou a zdůrazňují nutnost patřičné protipovstalecké strategie, která se nemůže omezovat jen na útoky proti základnám teroristů, konstatuje prestižní server. Odkazuje na konsistentnější, ale z mnoha důvodů nepříliš tvrdý postoj Velké Británie, která ústy svého ministra pro Blízký východ a severní Afriku o víkendu vzkázala, že čelit takovému extremismu je třeba mnoha způsoby, včetně řešení důvodů ženoucích lidi k povstalectví.

"Pokud existují náznaky, že Káhira začíná brát tyto myšlenky v potaz, jak se někteří domnívají, tato změna není zatím příliš viditelná," nebere si servítky The Guardian. Obává se, že spoléhání na brutální sílu si zřejmě vyžádá další oběti z řad nevinných obyvatel severního Sinaje a nedokáže je ochránit před útočníky, kteří udeřili na mešitu al-Radwa.

Související

Egypt, ilustrační foto

Egypt učinil zásadní obrat ve své obchodní politice vůči Rusku a Ukrajině

Egypt učinil zásadní obrat ve své obchodní politice vůči Rusku a Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek oznámil, že Káhira již nebude přijímat zásilky obilí, které Rusko vyváží ze svých dočasně okupovaných ukrajinských území. Tuto informaci potvrdil Zelenskyj po rozhovoru se svým egyptským protějškem Abdulem Fattáhem as-Sísím.

Více souvisejících

Egypt Útok na mešitu na Sinaji (24.11.2017) Abd Fattáh Sísí Terorismus Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy