Jsou Američané ještě potřeba? Armáda se rozhoduje, zda zůstat v Sýrii i po konci války

Washington/Damašek - Jak se válka s Islámským státem chýlí ke konci, musí americká armáda rozhodnout, zda v Sýrii setrvat i nadále. Spojené státy doposud stojí proti režimu prezidenta Bašára al-Asada, a naopak spolupracuje s povstalci a Kurdy.

Bez ohledu na politickou situaci v Sýrii, Spojené státy argumentují tím, že je v regionu potřeba zabránit vzniku dalšího chalifátu. Důležitým faktorem jsou i Syrské demokratické síly (SPD) pod vedením Kurdů, kterým Američané vděčí za mnoholetou pomoc a podporu v regionu. Odejít nyní by znamenalo ponechat Kurdy vlastnímu osudu, který nebude lehký.

Například v Turecku SPD vnímají jako teroristickou organizaci, která je napojena na politickou stranu kurdských pracujících (PKK). Ta je v Turecku zakázána a dokonce USA ji má na vlastním seznamu teroristů. Jenže opustit Kurdy by znamenalo, že si USA kopou vlastní mezinárodní hrob za to, že se vykašlala na svoje spojence.

Zůstat v regionu však taky není možné. Pokud tak učiní, je to důvod pro syrskou vládu a prezidenta Bašára al-Asada, aby se více sblížili s Íránci. Syrští politici totiž tvrdí, že US armádu do země nikdo nepozval, tudíž je vnímá pomalu jako okupanty. Naopak co by si Washionnton nyní přál ze všeho nejméně, je právě rozšiřování íránského vlivu, k čemuž by došlo, kdyby američtí vojáci neodešli ze Sýrie.

Dilema o tom, zda setrvat či odejít se ale zdaleka netýká jen mezinárodní podpory, ve hře jsou i velká ložiska ropy. Pokud Bašár al-Asad vydrží v prezidentské funkci, veškerá ropa poteče hlavně ruským směrem, protože prezident Vladimir Putin platil za největšího spojence oficiální syrské armády v boji proti islamistickým radikálům.

Z krátkodobého hlediska, pokud USA zůstane v regionu, pak velmi pravděpodobně zabrání budoucí občanské válce, která by připravila podhoubí pro nový chalifát po vzoru Islámského státu. Zajistili by nezávislost nebo autonomii Kurdům, kteří již nyní ve svém vlastnictví mají některá vybojovaná ropná pole.

Z dlouhodobého hlediska je však jasné, že současný počet amerických vojáků v regionu nezabrání rostoucímu vlivu Íránu. Íránci bez ohledu na přítomnost USA dál vojensky operují na území. Nemluvě o tom, že dojde pravděpodobně k velkému zhoršení vztahu mezi Kurdy a syrskou vládu, budoucí země tak bude v obležení nepřátel.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Sýrie Kurdové Írán

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 3 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy