Saúdská Arábie dostala tvrdou lekci. Tah libanonským pěšákem se vymstil

Napsal to deník The New York Times (NYT). Harírí odletěl na návštěvu Rijádu 3. listopadu. Následující den byl pozván na netradičně brzkou ranní schůzku do úřadů monarchie. "Byly mu odebrány mobilní telefony a byl zbaven všech členů ochranky až na jednoho, saúdští bezpečnostní pracovníci jej pošťuchovali a uráželi," popsal americký list to, co následovalo. "Poté přišla vrcholná potupa: Byl mu předložen hotový projev o rezignaci, který musel přečíst v saúdské televizi," pokračuje reportáž.

Harírí v projevu uvedl, že do Saúdské Arábie odcestoval z obav o vlastní život, přičemž obvinil Írán z vměšování do arabských záležitostí. Veřejně šéf libanonské vlády prohlašuje, že jednal svobodně.

Skutečným důvodem cesty byl ale podle NYT plán Rijádu na oslabení vlivu šíitského hnutí Hizballáh v Libanonu a celková "reorganizace" libanonské politiky. Hizballáh označuje deník spojence Íránu v Libanonu.

Harírí se ve druhé polovině listopadu vrátil do vlasti a svoji rezignaci nakonec stáhl. Celá epizoda v Saúdské Arábii ale byla dalším příkladem nekompromisního stylu, kterým se nový saúdský lídr, korunní princ Muhammad bin Salmán, snaží měnit vystupování své země na mezinárodní scéně. Tento pokus se však obrátil proti němu, neboť "Harírí zůstává ve funkci a jeho popularita narostla, navíc Hizballáh má větší vliv, než kdy předtím".

"Soupeření o moc a vliv na dnešním Blízkém východě se výrazně změnilo a Saúdové dohánějí ztrátu, a to se smíšenými výsledky," uvedl Brian Katulis z washingtonského liberálního institutu Center for American Progress. Realizace obratné a aktivní zahraniční politiky, kterou si princ Salmán přeje, prý vyžaduje "hloubku porozumění politickým mechanismům v ostatních zemích a investice do diplomatických vztahů, které nemohou vzniknout přes noc".