Sýrie už neexistuje? Turecko slaví, Osmanská říše se rozšiřuje. Novinářky popisují, co se skutečně děje v Afrínu

Afrín/Praha - Spojenecké oddíly turecké armády vstoupily do města Afrín, podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Svobodná syrská armáda (FSA)získala kontrolu nad celým centrem města. České novinářky Markéta Kutilová a Lenka Klicperová, které se zaměřují na blízký východ a které oblast opakovaně navštívily, s odkazem na své zdorje popisují, jak to ve městě vypadá.

Spojenecké oddíly turecké armády dnes vstoupily do severosyrského města Afrín, o něž bojuje turecká armáda proti syrským Kurdům. Podle mluvčího Svobodné syrské armády (FSA), což je v tomto boji spojenec Turků, se kurdské jednotky YPG z části města stáhly. 

FSA podle mluvčího zatím nenarazila na odpor. Město je v obklíčení několik dní a uprchly z něj desítky tisíc lidí. Erdogan řekl, že celé centrum města je v rukou spojenců turecké armády a vlají nad ním turecké vlajky. Smyslem turecké ofenzivy proti celé pohraniční oblasti Afrín je vytlačit YPG od turecké hranice. Ankara tuto organizaci řadí k teroristickým.

„Od dnešního rána Sýrie už oficiálně neexistuje! Erdogan před chvílí prohlásil, že Turecko a jeho žoldáci /zčásti bojovníci Al Kajdy a ISIS/ dobyli většinu syrské provincie Afrín včetně hlavního města. Dnes už všude zavlály rudé vlajky. Město je prázdné, vesnice vypálené a na útěku z Afrínu 150 000 lidí - Kurdů, křesťanů, Arabů, Jezídů.....nechali Turkům svoje pole, sady, domy, stáda a utíkají o život,“ komentuje na sociálních sítích dění v Afrínu novinářka a humanitární pracovnice Markéta Kutilová, která se zaměřuje na oblast blízkého východu.

„'Je to strašná katastrofa, jsme na cestě tři dny, nemáme dost jídla ani pití, lidé padají vysílením. Jedna paní teď rodila, musila jsem přeříznout pupeční šňůru nožem, strašný, proč nás v tom svět nechal,' řekla dnes po telefonu zdravotní sestra z nemocnice v Afrínu naší kamarádce Janě Andert, která je v oblasti. Turecko slaví, Osmanská říše se rozšiřuje, svět se dívá, nebo možná už ani nedívá. Exodus civilistů z Afrínu je o to strašnější, že tito lidé nemají kam jít,“ popisuje dění přímo ve městě novinářka.

Poukazuje také na to, že jediná cesta z Afrínu vede do Aleppa, které je pod kontrolou Asada. „A tam chtějí jeho vojáci 300-700 euro za osobu za vstup do Aleppa /máme ověřeno z více zdrojů/. Turecko dlouhodobě podporuje džihádistické skupiny v Sýrii a po celou dobu války spolupracovalo s ISIS - nezapomeňme, že právě přes Turecko na území ISIS přešlo přes 20 000 bojovníků z celého světa,“ upozornila.

Kutilová v té souvislosti kritizuje Evropskou unii i Severoatlantickou alianci. „Je ostudou NATO, že takového člena si hýčká bez kritiky a je ostudou EU, že Turecku posílá další a další miliardy na uprchlíky. Je ostudou Putina, že anexi Afrínu Edoganovi posvětil výměnou za obchod se zbraněmi. Je ostudou českých politiků včetně prezidenta, že mlčí! Kurdské milice YPG/YPJ proti kterým teď Turecko bojuje, svedly největší tíhu boje s ISIS v Sýrii. A teď je celý svět hodil přes palubu. Myslí si naivně, že boj s ISIS je konce a Kurdy nepotřebuje? Jak zoufale naivní! Turecko je živou půdou pro radikální džihád a uvidíme, co ještě Erdogan světu ukáže!“ varuje novinářka.

Další komentář přidala i novinářka, dokumentaristka a fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země Lenka Klicperová, která spolu s Kutilovou v roce 2015 vydala knihu Islámskému státu na dostřel a poté její volné pokračování.

„Nad kurdským Afrínem vlaje ode dneška turecká vlajka a vlajka protureckých milic FSA. Město se úplně vylidnilo, obyvatelé se vydali na dlouhý pochod do bezpečí. YPG, kurdské milice, město předaly téměř bez odporu. Jejich situace je v Afrínu zoufalá. Převaha Turků a milicí (v nichž podle Patrica Cockburna, britského novináře zabývajícího se dlouhodobě Sýrii jsou i džihádisté z IS) je drtivá, zejména kvůli bombardování,“ shrnuje situaci v Afrínu.

I ona cituje Jana Andert, která popsala situaci na frontových liniích takto: „FSA začnou útočit. YPG samozřejmě musí odpovídat, čímž odkryjí své pozice, nad které okamžitě naletí drony nebo letadla a začnou je bombardovat."

Novinářka zdůrazňuje, že od začátku operace zemřelo 1500 příslušníků YPG a YPJ. „Podle našich odhadů mohlo být v celém Afrínu kolem 5000 kurdských bojovníků a bojovnic (po přesunu posil z Deir ez Zor). Ztráty jsou tedy více než citelné. Afrín padl a zbytek celého regionu se zřejmě přesune pod tureckou nadvládu. Zejména proto, že celý svět se mlčky dívá na tento zápas Davida s Goliášem,“ píše na facebooku.

„Nikdo Kurdům neposkytl žádnou pomoc (kromě symbolického přesunu blíže neupřesněného počtu šíitských milicí loajálních Asadovi). USA, dosavadní spojenec Kurdů ve válce proti IS, mlčí. Nepomohl vůbec ničím, naopak, zřejmě se domlouvá s Turky, že jim nebude bránit ani v zabrání Manbiče, dalšího města dobytého na IS Kurdy. Erdogan a jeho smečka se nezastaví. Netají se tím, že chce zabrat celou Rožavu, tedy území ovládané Kurdy na severu Sýrie. Žoldáci z FSA se nechali natočit, jak vyhrožují Kurdům, že jestli nepřestoupí na extrémní islám, budou sťati (zdroj: Independent). Allah Akbar! To jsou milice placené a podporované hlavním sponzorem celosvětového terorismu, tureckým prezidentem Erdoganem,“ dodala Klicperová.

Novinářky také sdílely odkaz na petici s názvem „Otevřený dopis představitelům ČR ve věci turecké vojenské agrese na severu Sýrie“, kterou prozatím podepsalo asi 2500 lidí. „Není nám to jedno a vyzýváme ještě jednou naše politické představitele, aby se proti turecké agresi vymezili. Jsme členem NATO i členem EU a obě tyto instituce zatím neukázaly nic jiného, než zbabělé mlčení a přihlížení. Tváříme se, že 150 000 lidí na útěku ze svých domovů neexistuje?“ dodává Klicperová.

Související

Muslimská žena

Syrské opoziční síly nutí sekulární obyvatele Afrinu přijmout islamistická pravidla. Je to předzvěst etnického čistění, bojí se Kurdové

Afrin - Syrské město Afrin bylo pevností kurdských milicí známých pod zkratkou YPG (jejich plný název je Lidové obranné jednotky) před tím, než Afrin napadli Turci v lednu 2018. Změna vedení je nepříjemná pro sekulární Kurdy, protože se objevují tendence je přinutit přijmout islamistická pravidla. Bojí se, že to je jen předzvěst genocidy.
Emmanuel Macron, prezident Francie

Macron se vložil do turecko-kurdské války v Sýrii, Ankara ho poslala k šípku

Paříž/Ankara - Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setkal v Paříži s delegací syrských Kurdů. Posléze vydal Elysejský palác prohlášení, podle kterého se Francie nabídla jako zprostředkovatel rozhovorů mezi Tureckem a arabsko-kurdskou koalicí Syrských demokratických sil (SDF). Ankara návrh nekompromisně odmítla.

Více souvisejících

Afrin (Sýrie) Turecká armáda Syrská krize Turecko

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 9 minutami

před 19 minutami

před 37 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy