Macron se vložil do turecko-kurdské války v Sýrii, Ankara ho poslala k šípku

Paříž/Ankara - Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setkal v Paříži s delegací syrských Kurdů. Posléze vydal Elysejský palác prohlášení, podle kterého se Francie nabídla jako zprostředkovatel rozhovorů mezi Tureckem a arabsko-kurdskou koalicí Syrských demokratických sil (SDF). Ankara návrh nekompromisně odmítla.

Macron jednal s členy syrské kurdské milice YPG, která je nejvíce zastoupenou skupinou v koalici SDF. Představitel Kurdů Chálid Aissa, který dlouhodobě žije v Paříži, uvedl, že Macron přislíbil SDF, že do syrského města Manbidž vyšle francouzské vojáky. Ti mají koalici pomoci v boji proti Islámskému státu (IS) a zároveň odradit Turecko od vojenských manévrů u Manbidže.

Toto stotisícové město před současnou občanskou válkou obývali Arabové i Kurdové a Čerkesové vyznávající sunnitský islám. V roce 2014 město a oblast kolem něj ovládl IS, po osvobození v roce 2016 se tam začalo vracet obyvatelstvo, které předtím uprchlo před boji. Město Manbidž se pak stalo součástí jednoho z autonomních regionů, které Kurdové vyhlásili na severu Sýrie. V oblasti Manbidže jsou přítomni američtí vojáci, kteří odtud podporují kurdské milice YPG.

"S těmi, kteří spolupracují s teroristickými organizacemi, aby útočili na Turecko, se bude zacházet stejně jako s teroristy. Doufám, že Francie neučiní takový iracionální krok," řekl dnes místopředseda turecké vlády Bekir Bozdag. "Odmítáme veškeré úsilí o podporu dialogu, kontaktů nebo zprostředkování mezi Tureckem a těmito teroristickými skupinami," řekl předtím podle agentury AFP turecký prezidentský mluvčí Ibrahim Kalin.

Prezident Receip Tayyip Erdogan prohlásil, že Francie zaujala nesprávný postoj k syrské krizi. "Hluboce nás rozesmutnil zcela chybný přístup, který přijala Francie. Doufám, že to je jen výsledek špatného pochopení," řekl prezident.

Turecko 20. ledna zahájilo vojenskou operaci v nedaleké severosyrské oblasti Afrín proti YPG, kterou považuje za teroristickou skupinu napojenou na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK). Nakonec se Turecku podařilo město Afrín dobýt. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zahynuly stovky civilistů a desetitisíce lidí byly nuceny opustit své domovy. Turecko, které je součástí NATO, se proto stalo terčem kritiky řady evropských zemí, zejména Francie.

Ve čtvrtek večer prošlo centrem Prahy na protest proti tureckému útoku na Afrín asi 200 lidí.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Emmanuel Macron Kurdové Turecko Afrin (Sýrie) Sýrie Francie Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy