Syrské opoziční síly nutí sekulární obyvatele Afrinu přijmout islamistická pravidla. Je to předzvěst etnického čistění, bojí se Kurdové

Afrin - Syrské město Afrin bylo pevností kurdských milicí známých pod zkratkou YPG (jejich plný název je Lidové obranné jednotky) před tím, než Afrin napadli Turci v lednu 2018. Změna vedení je nepříjemná pro sekulární Kurdy, protože se objevují tendence je přinutit přijmout islamistická pravidla. Bojí se, že to je jen předzvěst genocidy.

Na ulicích města se začaly objevovat plakáty přímo vyzývající ženy, aby začaly nosit šátek a vyhýbaly se oděvům odhalujícím jejich těla. „ Vyberte si svůj vzhled volně, ale bez neposlušnosti," stojí na některých z nich. Ženy mají být poslušné pravidlům islámu, protože jsou „vnučky“ společníků proroka Mohammeda.

Kampaň je iniciována islamistickou vojenskou skupinou Ahrar al-Sharqiya (Islámské hnutí svobodných mužů z Levanty), která významně pomáhala Turkům „osvobodit“ město od YPG. Skupina si klade za cíl bojovat proti Asadovi a ustanovit v Sýrii islámský stát založený na právu šária. V průběhu syrské války bojovala proti Asadovi na straně na na al-Káidu napojené fronty al-Nusrá i po boku IS, nyní však obě organizace považuje za své nepřátele.

Islamistické výzvy Ahrar al-Sharqiya byly šokem pro obyvatelstvo Afrinu, zvyklé na sekulární vládu YPG. Podle Elizabeth, kurdské majitelky kosmetického salonu, jsou plakáty pro obyvatele „nepříjemné.“ Její šestnáctiletá dcera se nyní bojí vyjít na ulici a jít k ní do salonu, protože se bojí, že bude kritizována za své oblečení a neochotu nosit šátek.

Kampaň je podporována některými novými arabskými migranty, zastávajícími konzervativní muslimské hodnoty, kteří byli přinuceni syrskou vládou odejít z Ghúty, oblasti na východě od Damašku, uvádí britský deník The Independent. Tyto noví příchozí, jejichž počet se odhaduje na 35 000. převzali opuštěné domy asi 150 000 Kurdů, kteří opustili město a přilehlou oblast po turecké invazi.

Turecko svůj útok na Afrin odůvodňovalo s tím, že YPG jsou napojeni na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK), která má v Turecku status teroristické skupiny. Spolu s FSA též Turecko tvrdilo, že operace má za cíl i vyhnání jednotek IS. Invaze byla značně kritizována ze strany USA a EU.

Mnozí Kurdové se obávají, že snaha zavést islamistická pravidla pro sekulární Kurdy je ve skutečnosti skrytou předvěstí etnického čistění. The Independent připomíná, že během invaze některé arabské milice pořvávaly sektářské protikurdské slogany známé od IS a al-Káidy.

Většina obyvatel Afrinu jsou muslimové, ale jsou zde i následovníci jiných věr, křesťané či jezídové. Pod vládou sekulární YPG tyto komunity koexistovali většinově v míru. Kurdská vláda se také pokoušela zlepšit postavení žen. V uplynulém roce kurdské orgány zavedly zákon podporující „rovnost mužů a žen ve všech aspektech společenského a politického života." Ženám bylo přiznáno právo participovat v veřejných věcech a stát se např. policistkami.

Kampaň Ahrar al-Sharqiya nezískala podporu ani mezi vládnoucími orgány města. To je spravované sedmi lokálními radami, zastřešované opoziční Syrskou národní koalicí, jedinou mezinárodně uznávanou syrskou protivládní organizaci (byla uznána stovkou států včetně ČR). Zuhair Haidar, hlava jedné z rad, tvrdí, že kampaň Ahrar al-Sharqiya nebyla schválena městským vedením a je „nelicencovaná.“ Některé plakáty začaly být už odstraňovány místní policí jako i obyvateli dané lokality.

Podle Abu Mohammeda, jednoho z obyvatel Afrinu, plakáty poskytují špatný obraz o městě jako o oblasti kontrolované radikálními islamisty, což „není správné.“ Jiný rezident, Rafiq Abu Mohammed, se domnívá, že plakáty v principu nejsou špatné, ale není vhodné je šířit právě v Afrinu, protože zcela zřetelně kritizují jeho kurdské tradice, jmenovitě nenošení šátku. Podle něj by se kampaň mnohem lépe osvědčila v konzervativnější provincii Idlib.

Takováto kampaň už zde byla zavedena ze strany fronty al-Nusrá, která dobyla hlavní město provincie stejného jména společně s Ahrar al-Sharqiya, aby i ji nakonec vyhnala. I tato organizace spustila propagaci islamistických hodnot, setkala se však s velkým nepochopením, protože stála více než 25 000 dolarů, zatímco obyvatelstvo zoufale potřebovalo fungující služby.

Související

Recep Tayyip Erdoğan

Bude Erdogan nadále prezidentem? Rozhodnout mohou Kurdové, píše CNN

O politickém osudu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by v letošních parlamentních a prezidentských volbách mohly rozhodnout hlasy Kurdů. Tato menšina tvoří 15 až 20 procent obyvatel Turecka, napsal dnes web CNN International. Zásadní pro poměr sil bude výsledek kandidátů prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), která navíc nepřímo podpořila kandidáta opozičního bloku v prezidentských volbách. Turci budou o novém parlamentu a hlavě státu rozhodovat 14. května.

Více souvisejících

Kurdové Sýrie Afrin (Sýrie)

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 34 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy