Afrin - Syrské město Afrin bylo pevností kurdských milicí známých pod zkratkou YPG (jejich plný název je Lidové obranné jednotky) před tím, než Afrin napadli Turci v lednu 2018. Změna vedení je nepříjemná pro sekulární Kurdy, protože se objevují tendence je přinutit přijmout islamistická pravidla. Bojí se, že to je jen předzvěst genocidy.
Na ulicích města se začaly objevovat plakáty přímo vyzývající ženy, aby začaly nosit šátek a vyhýbaly se oděvům odhalujícím jejich těla. „ Vyberte si svůj vzhled volně, ale bez neposlušnosti," stojí na některých z nich. Ženy mají být poslušné pravidlům islámu, protože jsou „vnučky“ společníků proroka Mohammeda.
Kampaň je iniciována islamistickou vojenskou skupinou Ahrar al-Sharqiya (Islámské hnutí svobodných mužů z Levanty), která významně pomáhala Turkům „osvobodit“ město od YPG. Skupina si klade za cíl bojovat proti Asadovi a ustanovit v Sýrii islámský stát založený na právu šária. V průběhu syrské války bojovala proti Asadovi na straně na na al-Káidu napojené fronty al-Nusrá i po boku IS, nyní však obě organizace považuje za své nepřátele.
Islamistické výzvy Ahrar al-Sharqiya byly šokem pro obyvatelstvo Afrinu, zvyklé na sekulární vládu YPG. Podle Elizabeth, kurdské majitelky kosmetického salonu, jsou plakáty pro obyvatele „nepříjemné.“ Její šestnáctiletá dcera se nyní bojí vyjít na ulici a jít k ní do salonu, protože se bojí, že bude kritizována za své oblečení a neochotu nosit šátek.
Kampaň je podporována některými novými arabskými migranty, zastávajícími konzervativní muslimské hodnoty, kteří byli přinuceni syrskou vládou odejít z Ghúty, oblasti na východě od Damašku, uvádí britský deník The Independent. Tyto noví příchozí, jejichž počet se odhaduje na 35 000. převzali opuštěné domy asi 150 000 Kurdů, kteří opustili město a přilehlou oblast po turecké invazi.
Turecko svůj útok na Afrin odůvodňovalo s tím, že YPG jsou napojeni na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK), která má v Turecku status teroristické skupiny. Spolu s FSA též Turecko tvrdilo, že operace má za cíl i vyhnání jednotek IS. Invaze byla značně kritizována ze strany USA a EU.
Mnozí Kurdové se obávají, že snaha zavést islamistická pravidla pro sekulární Kurdy je ve skutečnosti skrytou předvěstí etnického čistění. The Independent připomíná, že během invaze některé arabské milice pořvávaly sektářské protikurdské slogany známé od IS a al-Káidy.
Většina obyvatel Afrinu jsou muslimové, ale jsou zde i následovníci jiných věr, křesťané či jezídové. Pod vládou sekulární YPG tyto komunity koexistovali většinově v míru. Kurdská vláda se také pokoušela zlepšit postavení žen. V uplynulém roce kurdské orgány zavedly zákon podporující „rovnost mužů a žen ve všech aspektech společenského a politického života." Ženám bylo přiznáno právo participovat v veřejných věcech a stát se např. policistkami.
Kampaň Ahrar al-Sharqiya nezískala podporu ani mezi vládnoucími orgány města. To je spravované sedmi lokálními radami, zastřešované opoziční Syrskou národní koalicí, jedinou mezinárodně uznávanou syrskou protivládní organizaci (byla uznána stovkou států včetně ČR). Zuhair Haidar, hlava jedné z rad, tvrdí, že kampaň Ahrar al-Sharqiya nebyla schválena městským vedením a je „nelicencovaná.“ Některé plakáty začaly být už odstraňovány místní policí jako i obyvateli dané lokality.
Podle Abu Mohammeda, jednoho z obyvatel Afrinu, plakáty poskytují špatný obraz o městě jako o oblasti kontrolované radikálními islamisty, což „není správné.“ Jiný rezident, Rafiq Abu Mohammed, se domnívá, že plakáty v principu nejsou špatné, ale není vhodné je šířit právě v Afrinu, protože zcela zřetelně kritizují jeho kurdské tradice, jmenovitě nenošení šátku. Podle něj by se kampaň mnohem lépe osvědčila v konzervativnější provincii Idlib.
Takováto kampaň už zde byla zavedena ze strany fronty al-Nusrá, která dobyla hlavní město provincie stejného jména společně s Ahrar al-Sharqiya, aby i ji nakonec vyhnala. I tato organizace spustila propagaci islamistických hodnot, setkala se však s velkým nepochopením, protože stála více než 25 000 dolarů, zatímco obyvatelstvo zoufale potřebovalo fungující služby.
Související
Mohou USA uspět v Sýrii? Zbývá jim prakticky jediná možnost
Kilicdaroglu zostřil rétoriku. Turecku slibuje, že ho zbaví migrantů
Kurdové , Sýrie , Afrin (Sýrie)
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 1 hodinou
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 3 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 4 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 6 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák