Afrin - Syrské město Afrin bylo pevností kurdských milicí známých pod zkratkou YPG (jejich plný název je Lidové obranné jednotky) před tím, než Afrin napadli Turci v lednu 2018. Změna vedení je nepříjemná pro sekulární Kurdy, protože se objevují tendence je přinutit přijmout islamistická pravidla. Bojí se, že to je jen předzvěst genocidy.
Na ulicích města se začaly objevovat plakáty přímo vyzývající ženy, aby začaly nosit šátek a vyhýbaly se oděvům odhalujícím jejich těla. „ Vyberte si svůj vzhled volně, ale bez neposlušnosti," stojí na některých z nich. Ženy mají být poslušné pravidlům islámu, protože jsou „vnučky“ společníků proroka Mohammeda.
Kampaň je iniciována islamistickou vojenskou skupinou Ahrar al-Sharqiya (Islámské hnutí svobodných mužů z Levanty), která významně pomáhala Turkům „osvobodit“ město od YPG. Skupina si klade za cíl bojovat proti Asadovi a ustanovit v Sýrii islámský stát založený na právu šária. V průběhu syrské války bojovala proti Asadovi na straně na na al-Káidu napojené fronty al-Nusrá i po boku IS, nyní však obě organizace považuje za své nepřátele.
Islamistické výzvy Ahrar al-Sharqiya byly šokem pro obyvatelstvo Afrinu, zvyklé na sekulární vládu YPG. Podle Elizabeth, kurdské majitelky kosmetického salonu, jsou plakáty pro obyvatele „nepříjemné.“ Její šestnáctiletá dcera se nyní bojí vyjít na ulici a jít k ní do salonu, protože se bojí, že bude kritizována za své oblečení a neochotu nosit šátek.
Kampaň je podporována některými novými arabskými migranty, zastávajícími konzervativní muslimské hodnoty, kteří byli přinuceni syrskou vládou odejít z Ghúty, oblasti na východě od Damašku, uvádí britský deník The Independent. Tyto noví příchozí, jejichž počet se odhaduje na 35 000. převzali opuštěné domy asi 150 000 Kurdů, kteří opustili město a přilehlou oblast po turecké invazi.
Turecko svůj útok na Afrin odůvodňovalo s tím, že YPG jsou napojeni na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK), která má v Turecku status teroristické skupiny. Spolu s FSA též Turecko tvrdilo, že operace má za cíl i vyhnání jednotek IS. Invaze byla značně kritizována ze strany USA a EU.
Mnozí Kurdové se obávají, že snaha zavést islamistická pravidla pro sekulární Kurdy je ve skutečnosti skrytou předvěstí etnického čistění. The Independent připomíná, že během invaze některé arabské milice pořvávaly sektářské protikurdské slogany známé od IS a al-Káidy.
Většina obyvatel Afrinu jsou muslimové, ale jsou zde i následovníci jiných věr, křesťané či jezídové. Pod vládou sekulární YPG tyto komunity koexistovali většinově v míru. Kurdská vláda se také pokoušela zlepšit postavení žen. V uplynulém roce kurdské orgány zavedly zákon podporující „rovnost mužů a žen ve všech aspektech společenského a politického života." Ženám bylo přiznáno právo participovat v veřejných věcech a stát se např. policistkami.
Kampaň Ahrar al-Sharqiya nezískala podporu ani mezi vládnoucími orgány města. To je spravované sedmi lokálními radami, zastřešované opoziční Syrskou národní koalicí, jedinou mezinárodně uznávanou syrskou protivládní organizaci (byla uznána stovkou států včetně ČR). Zuhair Haidar, hlava jedné z rad, tvrdí, že kampaň Ahrar al-Sharqiya nebyla schválena městským vedením a je „nelicencovaná.“ Některé plakáty začaly být už odstraňovány místní policí jako i obyvateli dané lokality.
Podle Abu Mohammeda, jednoho z obyvatel Afrinu, plakáty poskytují špatný obraz o městě jako o oblasti kontrolované radikálními islamisty, což „není správné.“ Jiný rezident, Rafiq Abu Mohammed, se domnívá, že plakáty v principu nejsou špatné, ale není vhodné je šířit právě v Afrinu, protože zcela zřetelně kritizují jeho kurdské tradice, jmenovitě nenošení šátku. Podle něj by se kampaň mnohem lépe osvědčila v konzervativnější provincii Idlib.
Takováto kampaň už zde byla zavedena ze strany fronty al-Nusrá, která dobyla hlavní město provincie stejného jména společně s Ahrar al-Sharqiya, aby i ji nakonec vyhnala. I tato organizace spustila propagaci islamistických hodnot, setkala se však s velkým nepochopením, protože stála více než 25 000 dolarů, zatímco obyvatelstvo zoufale potřebovalo fungující služby.
Související
Trump nevyloučil nasazení vojáků v Íránu. Kurdy požádal, aby nebojovali
Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud
Kurdové , Sýrie , Afrin (Sýrie)
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 1 hodinou
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 2 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 3 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 3 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 4 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 4 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 6 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
včera
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
včera
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
včera
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
včera
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
Prezident Petr Pavel potvrdil, že má již kompletně vypracovanou kompetenční žalobu pro případ, kdy by se mu kabinet pokusil znemožnit účast na červencovém summitu NATO, který hostí Ankara. Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že tento právní krok nakonec nebude nutné uplatnit. Prezident nyní očekává rozhodnutí vládního zasedání plánovaného na 8. června, které by mělo o složení české delegace definitivně rozhodnout, jak dříve avizoval předseda vlády Andrej Babiš.
Zdroj: Libor Novák