Syrské opoziční síly nutí sekulární obyvatele Afrinu přijmout islamistická pravidla. Je to předzvěst etnického čistění, bojí se Kurdové

Afrin - Syrské město Afrin bylo pevností kurdských milicí známých pod zkratkou YPG (jejich plný název je Lidové obranné jednotky) před tím, než Afrin napadli Turci v lednu 2018. Změna vedení je nepříjemná pro sekulární Kurdy, protože se objevují tendence je přinutit přijmout islamistická pravidla. Bojí se, že to je jen předzvěst genocidy.

Na ulicích města se začaly objevovat plakáty přímo vyzývající ženy, aby začaly nosit šátek a vyhýbaly se oděvům odhalujícím jejich těla. „ Vyberte si svůj vzhled volně, ale bez neposlušnosti," stojí na některých z nich. Ženy mají být poslušné pravidlům islámu, protože jsou „vnučky“ společníků proroka Mohammeda.

Kampaň je iniciována islamistickou vojenskou skupinou Ahrar al-Sharqiya (Islámské hnutí svobodných mužů z Levanty), která významně pomáhala Turkům „osvobodit“ město od YPG. Skupina si klade za cíl bojovat proti Asadovi a ustanovit v Sýrii islámský stát založený na právu šária. V průběhu syrské války bojovala proti Asadovi na straně na na al-Káidu napojené fronty al-Nusrá i po boku IS, nyní však obě organizace považuje za své nepřátele.

Islamistické výzvy Ahrar al-Sharqiya byly šokem pro obyvatelstvo Afrinu, zvyklé na sekulární vládu YPG. Podle Elizabeth, kurdské majitelky kosmetického salonu, jsou plakáty pro obyvatele „nepříjemné.“ Její šestnáctiletá dcera se nyní bojí vyjít na ulici a jít k ní do salonu, protože se bojí, že bude kritizována za své oblečení a neochotu nosit šátek.

Kampaň je podporována některými novými arabskými migranty, zastávajícími konzervativní muslimské hodnoty, kteří byli přinuceni syrskou vládou odejít z Ghúty, oblasti na východě od Damašku, uvádí britský deník The Independent. Tyto noví příchozí, jejichž počet se odhaduje na 35 000. převzali opuštěné domy asi 150 000 Kurdů, kteří opustili město a přilehlou oblast po turecké invazi.

Turecko svůj útok na Afrin odůvodňovalo s tím, že YPG jsou napojeni na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK), která má v Turecku status teroristické skupiny. Spolu s FSA též Turecko tvrdilo, že operace má za cíl i vyhnání jednotek IS. Invaze byla značně kritizována ze strany USA a EU.

Mnozí Kurdové se obávají, že snaha zavést islamistická pravidla pro sekulární Kurdy je ve skutečnosti skrytou předvěstí etnického čistění. The Independent připomíná, že během invaze některé arabské milice pořvávaly sektářské protikurdské slogany známé od IS a al-Káidy.

Většina obyvatel Afrinu jsou muslimové, ale jsou zde i následovníci jiných věr, křesťané či jezídové. Pod vládou sekulární YPG tyto komunity koexistovali většinově v míru. Kurdská vláda se také pokoušela zlepšit postavení žen. V uplynulém roce kurdské orgány zavedly zákon podporující „rovnost mužů a žen ve všech aspektech společenského a politického života." Ženám bylo přiznáno právo participovat v veřejných věcech a stát se např. policistkami.

Kampaň Ahrar al-Sharqiya nezískala podporu ani mezi vládnoucími orgány města. To je spravované sedmi lokálními radami, zastřešované opoziční Syrskou národní koalicí, jedinou mezinárodně uznávanou syrskou protivládní organizaci (byla uznána stovkou států včetně ČR). Zuhair Haidar, hlava jedné z rad, tvrdí, že kampaň Ahrar al-Sharqiya nebyla schválena městským vedením a je „nelicencovaná.“ Některé plakáty začaly být už odstraňovány místní policí jako i obyvateli dané lokality.

Podle Abu Mohammeda, jednoho z obyvatel Afrinu, plakáty poskytují špatný obraz o městě jako o oblasti kontrolované radikálními islamisty, což „není správné.“ Jiný rezident, Rafiq Abu Mohammed, se domnívá, že plakáty v principu nejsou špatné, ale není vhodné je šířit právě v Afrinu, protože zcela zřetelně kritizují jeho kurdské tradice, jmenovitě nenošení šátku. Podle něj by se kampaň mnohem lépe osvědčila v konzervativnější provincii Idlib.

Takováto kampaň už zde byla zavedena ze strany fronty al-Nusrá, která dobyla hlavní město provincie stejného jména společně s Ahrar al-Sharqiya, aby i ji nakonec vyhnala. I tato organizace spustila propagaci islamistických hodnot, setkala se však s velkým nepochopením, protože stála více než 25 000 dolarů, zatímco obyvatelstvo zoufale potřebovalo fungující služby.

Související

Recep Tayyip Erdoğan

Bude Erdogan nadále prezidentem? Rozhodnout mohou Kurdové, píše CNN

O politickém osudu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by v letošních parlamentních a prezidentských volbách mohly rozhodnout hlasy Kurdů. Tato menšina tvoří 15 až 20 procent obyvatel Turecka, napsal dnes web CNN International. Zásadní pro poměr sil bude výsledek kandidátů prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), která navíc nepřímo podpořila kandidáta opozičního bloku v prezidentských volbách. Turci budou o novém parlamentu a hlavě státu rozhodovat 14. května.

Více souvisejících

Kurdové Sýrie Afrin (Sýrie)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými

V Česku bylo během minulého týdne evidováno 1476 nových případů černého kašle, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V letošním roce již bylo odhaleno 9 370 případů pertuse.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy