Syrské opoziční síly nutí sekulární obyvatele Afrinu přijmout islamistická pravidla. Je to předzvěst etnického čistění, bojí se Kurdové

Afrin - Syrské město Afrin bylo pevností kurdských milicí známých pod zkratkou YPG (jejich plný název je Lidové obranné jednotky) před tím, než Afrin napadli Turci v lednu 2018. Změna vedení je nepříjemná pro sekulární Kurdy, protože se objevují tendence je přinutit přijmout islamistická pravidla. Bojí se, že to je jen předzvěst genocidy.

Na ulicích města se začaly objevovat plakáty přímo vyzývající ženy, aby začaly nosit šátek a vyhýbaly se oděvům odhalujícím jejich těla. „ Vyberte si svůj vzhled volně, ale bez neposlušnosti," stojí na některých z nich. Ženy mají být poslušné pravidlům islámu, protože jsou „vnučky“ společníků proroka Mohammeda.

Kampaň je iniciována islamistickou vojenskou skupinou Ahrar al-Sharqiya (Islámské hnutí svobodných mužů z Levanty), která významně pomáhala Turkům „osvobodit“ město od YPG. Skupina si klade za cíl bojovat proti Asadovi a ustanovit v Sýrii islámský stát založený na právu šária. V průběhu syrské války bojovala proti Asadovi na straně na na al-Káidu napojené fronty al-Nusrá i po boku IS, nyní však obě organizace považuje za své nepřátele.

Islamistické výzvy Ahrar al-Sharqiya byly šokem pro obyvatelstvo Afrinu, zvyklé na sekulární vládu YPG. Podle Elizabeth, kurdské majitelky kosmetického salonu, jsou plakáty pro obyvatele „nepříjemné.“ Její šestnáctiletá dcera se nyní bojí vyjít na ulici a jít k ní do salonu, protože se bojí, že bude kritizována za své oblečení a neochotu nosit šátek.

Kampaň je podporována některými novými arabskými migranty, zastávajícími konzervativní muslimské hodnoty, kteří byli přinuceni syrskou vládou odejít z Ghúty, oblasti na východě od Damašku, uvádí britský deník The Independent. Tyto noví příchozí, jejichž počet se odhaduje na 35 000. převzali opuštěné domy asi 150 000 Kurdů, kteří opustili město a přilehlou oblast po turecké invazi.

Turecko svůj útok na Afrin odůvodňovalo s tím, že YPG jsou napojeni na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK), která má v Turecku status teroristické skupiny. Spolu s FSA též Turecko tvrdilo, že operace má za cíl i vyhnání jednotek IS. Invaze byla značně kritizována ze strany USA a EU.

Mnozí Kurdové se obávají, že snaha zavést islamistická pravidla pro sekulární Kurdy je ve skutečnosti skrytou předvěstí etnického čistění. The Independent připomíná, že během invaze některé arabské milice pořvávaly sektářské protikurdské slogany známé od IS a al-Káidy.

Většina obyvatel Afrinu jsou muslimové, ale jsou zde i následovníci jiných věr, křesťané či jezídové. Pod vládou sekulární YPG tyto komunity koexistovali většinově v míru. Kurdská vláda se také pokoušela zlepšit postavení žen. V uplynulém roce kurdské orgány zavedly zákon podporující „rovnost mužů a žen ve všech aspektech společenského a politického života." Ženám bylo přiznáno právo participovat v veřejných věcech a stát se např. policistkami.

Kampaň Ahrar al-Sharqiya nezískala podporu ani mezi vládnoucími orgány města. To je spravované sedmi lokálními radami, zastřešované opoziční Syrskou národní koalicí, jedinou mezinárodně uznávanou syrskou protivládní organizaci (byla uznána stovkou států včetně ČR). Zuhair Haidar, hlava jedné z rad, tvrdí, že kampaň Ahrar al-Sharqiya nebyla schválena městským vedením a je „nelicencovaná.“ Některé plakáty začaly být už odstraňovány místní policí jako i obyvateli dané lokality.

Podle Abu Mohammeda, jednoho z obyvatel Afrinu, plakáty poskytují špatný obraz o městě jako o oblasti kontrolované radikálními islamisty, což „není správné.“ Jiný rezident, Rafiq Abu Mohammed, se domnívá, že plakáty v principu nejsou špatné, ale není vhodné je šířit právě v Afrinu, protože zcela zřetelně kritizují jeho kurdské tradice, jmenovitě nenošení šátku. Podle něj by se kampaň mnohem lépe osvědčila v konzervativnější provincii Idlib.

Takováto kampaň už zde byla zavedena ze strany fronty al-Nusrá, která dobyla hlavní město provincie stejného jména společně s Ahrar al-Sharqiya, aby i ji nakonec vyhnala. I tato organizace spustila propagaci islamistických hodnot, setkala se však s velkým nepochopením, protože stála více než 25 000 dolarů, zatímco obyvatelstvo zoufale potřebovalo fungující služby.

Související

Více souvisejících

Kurdové Sýrie Afrin (Sýrie)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 3 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy