Americké divadlo v Sýrii? Rusko má přesto problém, varuje profesor

Vysoce naaranžovaná akce

Ruský generál Sergej Rudskoj prohlásil, že Moskva může nyní Sýrii dodat protivzdušný systém S-300, ale navzdory nebezpeční eskalace to zatím vypadá, že celá syrská záležitost byla vysoce naaranžovaná, tvrdí profesor. Podotýká, že po několika dnech veřejných prohlášení, přesunů výzbroje a vojenského personálu a zákulisní komunikace Spojené státy, Velká Británie a Francie provedly koordinovaný, ale omezený a cílený útok.

"Cvičení bylo zřejmě ohraničeno podmínkami zachování cti - režim Bašára Asada v Sýrii spáchal veřejně prohřešek, zjevně s podporou ruského prezidenta Vladimira Putina - a v odpovědi na tento prohřešek byl vykonán trest a zaplacena cena," shrnuje odborník. Dodává, že deklarací "mise splněna" - ač jde o spornou frázi, protože se sotva jednalo o misi - dává Trump zároveň najevo, že nemá zájem zaplést se v Sýrii nad rámec omezeného kontingentu na východě země, který pomáhá v ničení zbytků chalífátu Islámského státu.

Trump podle Gvosdeva jistým způsobem přejal strategii izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro Sýrii - podnikat rozhodné, ale cílené akce kdykoliv je vývoj v zemi považován za nepřijatelný, ale zároveň odmítat eskalaci nad rámec samostatných, jasně definovaných vojenských akcí.

Byla tedy podniknuta vojenská, ale omezená akce, která nikterak necílila na ruské objekty, minimalizovala výhled na přímý střet s Moskvou a americká vláda důrazně opakovala, že jde o jednorázovou odvetu za konkrétní nasazení chemických zbraní, nikoliv součást trvalejšího amerického angažmá, vysvětluje expert.   

"Jak vážné škody (syrský) režim utrpěl?" ptá se profesor. Konstatuje, že sice byla poškozena část režimní infrastruktury, která slouží k vedení války proti opozici, avšak úder zřejmě nebyl tak silný, aby bylo ohroženo Asadovo tažení a pokud syrský režim, který je na cestě k zničení posledních povstaleckých bašt v okolí Damašku, nebude k ovládnutí těchto oblastí již potřebovat zbraně na bázi chlóru coby nástroje teroru a zastrašování, pak se zdá, že USA a jejich spojenci nehodlají dále zasahovat.

Mnoho nejasných otázek

Otázkou podle odborníka zůstává, jak úspěšný byl úder tváří v tvář ruské protivzdušné obraně. Občas se spekuluje, že pokud v Sýrii útočí Izrael, jeho akcím předchází konzultace s Kremlem upřesňující, co bude zasaženo a proč, poukazuje Gvosdev. Předpokládá, že francouzský prezident Emmanuel Macron ostatně nevolal před víkendovým útokem svému ruskému protějšku kvůli počasí.

Útok je z pohledu Moskvy pochopitelně negativní, zdůrazňuje profesor. Připomíná, že Rusko se buď podvolilo západnímu tlaku a úder připustilo, což vypadá špatně v rámci veřejné diplomacie, anebo se neprokázala kvalita vychvalovaného protivzdušného systému S-400 a možní zákazníci, například Turecko a Čína, mohou znovu zvážit, za chtějí utratit své nemalé peníze za "ruského bílého slona".

Není jasné, zda Rusko nechá tento úder vyšumět, jak učinilo v případě loňského amerického útoku, nebo bude nějak reagovat a riskovat eskalaci, podotýká odborník. Stejně tak klade otázku, zda úder vyslal dostatečné varování Íránu ohledně schopnosti Spojených států zasáhnout cíl, pokud se rozhodnou.

"Vyvodí Teherán z této události závěr, že musí brát vážně americké obavy ze svého chování, či jí bude vnímat jako Trumpův výbuch vzteku, který neukázal americkou schopnost vytvářet do budoucna trvalejší tlak?" ptá se Gvosdev. Dodává, že Rusko v širší perspektivě také zhodnotí, co útok vypovídá o americké připravenosti potlačovat ruský vliv v regionu.

Spojené státy "něco udělaly" v reakci na Asadův čin, který vyvolal pobouření, a nemusí to být zrovna to, co syrská opozice a někteří členové amerického kongresu chtěli, přesto Trump dostál svým hrozbám a byť explicitně další úder nevyloučil - pokud bude opět přesvědčen o vině Damašku za další nasazení chemických zbraní -, zřejmě nemá zájem zajít dále, vysvětluje expert. Konstatuje, že nyní je míč na straně Moskvy a musíme si počkat, jaká bude její reakce.