Trump udělal správně, teď by měl ale přestat. Jinak to špatně dopadne, zní ze stránek prestižního magazínu

NÁZOR - Páteční útok na Sýrii ze strany USA, Británie a Francie vyvolal širokou diskuzi. Podle jedněch to bylo nutné opatření proto, aby Asad přestal s chemickými útoky. Podle jiných tím však americký prezident Donald Trump pouze zbytečně provokuje a počíná si stejně agresivně jako jím kritizovaní předchůdci. Podle Ilana Goldenberga, ředitele Bezpečnostního programu Blízkého východu Centra pro novou americkou bezpečnost a bývalého pracovníka Pentagonu, Trump udělal dobře, když se rozhodl zaútočit na Asada – neudělá však dobře, pokud v tom bude nyní pokračovat, tvrdí ve svém komentáři pro respektovaný magazín Politico.

Goldenberg je dlouhodobým zastáncem většího amerického vojenského zapojení v Sýrii. Tvrdí, že ačkoliv souhlasil většinou s Obamovou politikou, v názorech na Sýrii se s ním rozcházel. Požadoval, aby USA více pomáhaly tzv. umírněné opozici prostřednictvím agresivního ozbrojování a útočily na Asada raketovými údery. Obama, který si postavil politiku na snaze neopakovat invaze svého předchůdce, se k takovému kroku neodhodlal a to ani když Asad měl chemickým útokem překročit „rudou linii.“

Trump do určité míry pokračuje v tomto trendu nearanžování se v mimoamerických záležitostech, který je taktéž založen na kritice jeho předchůdce. Např. dva týdny před rozhodnutím uskutečnit útok na Sýrii řekl, že americká vojska odejdou ze Sýrie. Zároveň ale Trump kritizoval Obamu za jeho váhavé jednání v případě syrské krize a rozhodl se zaujmout tvrdší pozici v těch případech, kdy Asad údajně překročí „rudou linii“. Učinil  jak v  dubnu 2017, tak opět v dubnu tento rok.

Za obě tyto akce Goldenberg Trumpa chválí. „Byl to omezený úder, s omezenými riziky, určený k dosažení jasného a omezeného cíle – odrazení Asada (od) použití chemických zbraní,“ tvrdí s tím, že jako takový splnil svůj účel.

Goldenberg však nemůže podporovat to, o čem se nyní mluví a co by v případě pokračujících chemických útoků mohlo získat zelenou – a sice mnohem širší a dlouhodobější ostřelování vícero továren Asadova režimu. Podle Goldenberga by taková taktika výrazně navyšovala možnost nepředvídaného a neúmyslného zabití ruských vojáků, což by mohlo vyvolat ze strany Ruska odvetnou akci, potencionálně kulminující do války. Takový přístup nemá žádný smysl, pokud by na stole byl komplexní, propracovaný, širší strategický plán – a ten se nezdá, že by existoval, domnívá se Goldenberg.

Argument pro dlouhodobější a nákladnější válečnou operaci zní, že páteční útok Asada nezastaví od používání chemických zbraní a proto je třeba mu důkladně ukázat, že toto je skutečně rudá linie. Podle Goldenberga je to ale mylná hypotéza. Asad při likvidaci opozice se spoléhá jen minimálně na chemické útoky, spíše využívá bomby, dělostřelbu a letadlové údery. Západ přitom se většinou díval stranou. V případě chemických zbraní Západ ukázal své intence, Rusko dohlédne, aby si začal Asad dávat pozor, není proto třeba kvůli nim riskovat válku, tvrdí Goldenberg.

Podle některých hlasů USA musely zaútočit, aby Donald Trump neztratil svoji tvář a neukázal se v očích Asada a Ruska slabý tím, že v jednu chvíli hrozí „ohněm a hněvem“, pokud Asad nepřestane používat chemické útoky a v následující se rozhodne neudělat nic. Podle Goldenberga však, pokud USA usilují o důvěryhodnost v očích svých spojenců i nepřátel, by neměly pod Trumpem zpochybňovat NATO či odejít z Pařížské dohody a v neposlední řadě- dodává poněkud žertovně Goldenberg – neměly vůbec zvolit Trumpa jako amerického prezidenta.

Podle Goldenberga by USA mohly přistoupit k větší vojenské akci jen za předpokladu, že to poslouží jako páka na vyjednání podmínek pro stabilizaci země a k zamezení opětovného růstu IS, využívajícího bezpečnostního vakua v zemi. Taková akce by ale musela být autorizována kongresovým zákonem AUMF (Authorization for Use of Military Force).

Skutečnost je však taková, že pokud mělo k větší vojenské akci dojít, mělo se tak stát ještě před zapojením Ruska v roce 2015. Nynější vojenské možnosti by s největší pravděpodobností jen prodloužily utrpení syrského lidu. Je smutnou realitou Sýrie, že Asad a jeho spojenci Rusko a Írán syrskou občanskou válku vyhráli, smutní Goldenberg.

Související

Sergej Kužegetovič Šojgu, ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.

Raketový úder na Asada byl pro Sýrii destabilizační, zlobí se Šojgu

Moskva - Nedávné raketové útoky nepřispěly ke stabilitě v Sýrii. Zvláštnímu zmocněnci OSN pro Sýrii Staffanovi de Misturovi to dnes při setkání v Moskvě řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. USA s Británií a Francií v noci na 14. dubna zaútočily na objekty spojované s údajným chemickým provozem. Šlo o odvetu za útok na město Dúmá, při němž syrský režim 7. dubna podle opozičních zdrojů použil chemické látky.

Více souvisejících

útok Západu na Sýrii (14.4.2018) Sýrie Donald Trump Bašár Asad

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 5 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy