Trump udělal správně, teď by měl ale přestat. Jinak to špatně dopadne, zní ze stránek prestižního magazínu

Goldenberg je dlouhodobým zastáncem většího amerického vojenského zapojení v Sýrii. Tvrdí, že ačkoliv souhlasil většinou s Obamovou politikou, v názorech na Sýrii se s ním rozcházel. Požadoval, aby USA více pomáhaly tzv. umírněné opozici prostřednictvím agresivního ozbrojování a útočily na Asada raketovými údery. Obama, který si postavil politiku na snaze neopakovat invaze svého předchůdce, se k takovému kroku neodhodlal a to ani když Asad měl chemickým útokem překročit „rudou linii.“

Trump do určité míry pokračuje v tomto trendu nearanžování se v mimoamerických záležitostech, který je taktéž založen na kritice jeho předchůdce. Např. dva týdny před rozhodnutím uskutečnit útok na Sýrii řekl, že americká vojska odejdou ze Sýrie. Zároveň ale Trump kritizoval Obamu za jeho váhavé jednání v případě syrské krize a rozhodl se zaujmout tvrdší pozici v těch případech, kdy Asad údajně překročí „rudou linii“. Učinil  jak v  dubnu 2017, tak opět v dubnu tento rok.

Za obě tyto akce Goldenberg Trumpa chválí. „Byl to omezený úder, s omezenými riziky, určený k dosažení jasného a omezeného cíle – odrazení Asada (od) použití chemických zbraní,“ tvrdí s tím, že jako takový splnil svůj účel.

Goldenberg však nemůže podporovat to, o čem se nyní mluví a co by v případě pokračujících chemických útoků mohlo získat zelenou – a sice mnohem širší a dlouhodobější ostřelování vícero továren Asadova režimu. Podle Goldenberga by taková taktika výrazně navyšovala možnost nepředvídaného a neúmyslného zabití ruských vojáků, což by mohlo vyvolat ze strany Ruska odvetnou akci, potencionálně kulminující do války. Takový přístup nemá žádný smysl, pokud by na stole byl komplexní, propracovaný, širší strategický plán – a ten se nezdá, že by existoval, domnívá se Goldenberg.

Argument pro dlouhodobější a nákladnější válečnou operaci zní, že páteční útok Asada nezastaví od používání chemických zbraní a proto je třeba mu důkladně ukázat, že toto je skutečně rudá linie. Podle Goldenberga je to ale mylná hypotéza. Asad při likvidaci opozice se spoléhá jen minimálně na chemické útoky, spíše využívá bomby, dělostřelbu a letadlové údery. Západ přitom se většinou díval stranou. V případě chemických zbraní Západ ukázal své intence, Rusko dohlédne, aby si začal Asad dávat pozor, není proto třeba kvůli nim riskovat válku, tvrdí Goldenberg.

Podle některých hlasů USA musely zaútočit, aby Donald Trump neztratil svoji tvář a neukázal se v očích Asada a Ruska slabý tím, že v jednu chvíli hrozí „ohněm a hněvem“, pokud Asad nepřestane používat chemické útoky a v následující se rozhodne neudělat nic. Podle Goldenberga však, pokud USA usilují o důvěryhodnost v očích svých spojenců i nepřátel, by neměly pod Trumpem zpochybňovat NATO či odejít z Pařížské dohody a v neposlední řadě- dodává poněkud žertovně Goldenberg – neměly vůbec zvolit Trumpa jako amerického prezidenta.

Podle Goldenberga by USA mohly přistoupit k větší vojenské akci jen za předpokladu, že to poslouží jako páka na vyjednání podmínek pro stabilizaci země a k zamezení opětovného růstu IS, využívajícího bezpečnostního vakua v zemi. Taková akce by ale musela být autorizována kongresovým zákonem AUMF (Authorization for Use of Military Force).

Skutečnost je však taková, že pokud mělo k větší vojenské akci dojít, mělo se tak stát ještě před zapojením Ruska v roce 2015. Nynější vojenské možnosti by s největší pravděpodobností jen prodloužily utrpení syrského lidu. Je smutnou realitou Sýrie, že Asad a jeho spojenci Rusko a Írán syrskou občanskou válku vyhráli, smutní Goldenberg.