Miloval Arsenal a poslal letadla na "dvojčata". Kdo byl Usáma bin Ládin?

Usama bin Mohammed bin Awad bin Ládin se narodil v saúdskoarabském Rijádu bohatému stavebnímu podnikateli Mohammedu bin Ládinovi a jeho desáté ženě Hamídě 10. března 1957. Majetek rodiny je dnes odhadován na 5 miliard dolarů. Rodina byla poměrně liberální.

Například dívky na fotografiích z dovolených nosí oblečení západního stylu s odhalenými vlasy a pozdější vůdce světových teroristů je na nich zachycen v tričku a džínách nebo v obleku.

K jeho radikalizaci mělo dojít podle některých odborníků při studiu na univerzitě v Džiddě, kde se stal členem radikálního Muslimského bratrstva.  Podle vzpomínek jeho spolužáků měl mladý Ládin velmi rozporuplné zájmy.

Vedle intenzivního studia koránu a psaní básní, Ládin intenzivně četl především historickou literaturu. Mezi jeho oblíbené knihy prý patřily životopis maršála Montgomeryho a válečné paměti Charles de Gaulle.

Vedle toho byl však zapálený judista a fotbalista. Hrál v útoku místního klubu a do konce života byl fanouškem arsenalu. Vše se změnilo v roce 1979. Tehdy vtrhla sovětská vojska do Afghánistánu a po celém muslimském světě se rozlila vlna rozhořčení.  

 Bin Ládin byl mezi prvními dobrovolníky. Využil 30 milionů dolarů, které zdědil po svém otci, a stavební stroje rodinné firmy, a spolu s dalšími radikály, vybudoval pod ochranou Pákistánu a Spojených států síť výcvikových táborů.

V roce 1988 došlo mezi bin Ládinem a ostatními radikály k roztržce. Zatímco ostatní chtěli vytvořit nadnárodní muslimskou legii, která by vyhnala Sověty z Afghánistánu, bin Ládin s tím nesouhlasil a chtěl vytvořit čistě arabské útvary. Založil si vlastní tábor, jehož jméno mělo neblaze vejít do dějin. Vznikla Al-Káida, tedy česky základna.

Po vyhnání Sovětů z Afghánistánu se bin Ládin vrátil do Saúdské Arábie, kde byl uvítán jako hrdina. Došlo však k invazi Iráku Saddáma Husajna do Kuvajtu. Usáma nabídl saúdskému králi, že vytvoří arabskou legii a diktátora z Kuvajtu vyžene. Podle něj neměla Saúdská Arábie přijímat pomoc od nevěřících Američanů, kteří by znesvětili svatou muslimskou půdu, a ta má být bráněna jen muslimy.

 Král Fahd jej odmítl a pomoc Američanů přijal. Rozběsněný bin Ládin začal saúdský režim veřejně kritizovat za spiknutí se „sionisticko-křižáckou alianci“, a aby se vyhnul zatčení, uprchl v roce 1990 do Afganistánu.  Již tehdy plánoval první útoky proti USA. V Afghánistánu se pokoušel zastavit začínající občanskou válku, ale neuspěl.

Přesunul se proto do afrického Súdánu. Jeho aktivity vypadaly mírumilovně. Stavěl silnice, budoval vodovody nebo školy.  Většina jeho „stavebních dělníků“ však byli veteráni islamistického hnutí. Bin Ládin dlouho v klidu nevydržel.

Roku 1993 se zapletl do prvního teroristického útoku na World Trade Center. Výbuch bomby v garážích měl sice jen 6 obětí, Ameriku však naprosto šokoval. Al-Káidá také posílala své lidi na Balkán, kde se zúčastňovali bojů v Jugoslávii. Neblaze se proslavili svojí krutostí.

Po prvním útoku na WTC musel bin Ládin opět prchat. Útočiště našel opět v Afghánistánu, kde již vládlo radikální hnutí Tálibán. Súdánská vláda mu zabavila majetek v hodnotě 200 milionů dolarů. Král Fahd jej zbavil saúdského občanství a donutil rodinu vyplácet mu roční rentu 7 milionů dolarů.

 Bin Ládin se zcela vrhl na dráhu terorismu. V roce 1998 k osmému výročí příjezdu vojsk USA do Saúdské Arábie provedla Al-Káida útoky proti velvyslanectví USA v Dar es Salaamu a Nairobi. Ty si vyžádaly 200 mrtvých včetně 12 amerických diplomatů a přes 1000 zraněných. V roce 2000 poté sebevražední atentátníci v Adenu narazili do torpédoborce USS Cole. Útok loď na několik měsíců vyřadil a stál život 17 námořníků.

Vrcholem teroristické kariéry Usámy bin Ládina bylo nepochybně 11. září 2001. Při útocích na World Trade Center a Pentagon zemřelo 2996 lidí včetně 16 teroristů. Ti ve většině pocházeli ze Saúdské Arábie. Spojené státy okamžitě obvinily z útoku Al-Káidu. O vydání bin Ládina dokonce začaly vyjednávat s Talibánem. Jednání však zkrachovala, neboť Američané nebyli schopni předložit nezvratné důkazy a Talibán  odmítl Usámu vydat.

Po bin Ládinovi jako by se slehla zem. Až na občasné kazety s výhrůžkami Západu a Saúdům o sobě nedával vědět. První jeho stopu se CIA podařilo zachytit až v roce 2009. Tehdy se jim podařilo zachytit a sledovat kurýra Al-Káidy až do opevněné rezidence v pákistánském Abbottábádu.

Obyvatelé se chovali podle místních zvláštně. Nikdo nevycházel ven, jídlo jim nosil zvláštní kurýr a odpadky poté pálili na dvorku. Co Američany překvapilo, bylo to, že rezidence nebyla daleko od vojenské akademie. Podle mnoha teorií museli Pákistánci o přítomnosti Usámy na svém území vědět

To, že se jedná skutečně o skrýš bin Ládina, bylo potvrzeno až v březnu roku 2011, kdy se odvážnému lékaři podařilo získat vzorky DNA všech obyvatel domu. Dne 1. května 2011 (2. května v Pákistánu) byla spuštěna operace.

Speciální komando složené z příslušníků jednotky SEALS   přiletělo v noci ve speciálně upravených vrtulnících UH-60 z Afghánistánu. Po 40 minutové přestřelce byl Usáma bin Ládin zabit. Jeho tělo bylo pohřbeno do oceánu.

Síť Al-Káida sice stále existuje, ale se smrtí Usámy bin Ládina ztratila svůj symbol. Jeho myšlenky a zvrácené ideály však stále žijí. Jejich neslavným dědicem byl například Islámský stát. Symbol jako byl bin Ládin se však již nenašel.