Jeruzalém - Golanské výšiny patří k místům s nejbohatší historií na světě. Po staletí se zde střetávala různá náboženství, mocenské zájmy a národy. Připomenutí jejich historie nám může osvětlit i dnešní konflikt.
Všechny útočníky na Golanských výšinách lákala jejich strategická pozice, odkud se dal jednoduše ovládat nejen Izrael, ale dalo se pochodovat i do Sýrie. O Golanský výšinách jsou záznamy už v Bibli. Děti Izraele je měly odebrat Amoritům, národu, o kterém jsou zmínky z 3 tisíciletí před naším letopočtem.
V 8. století byly Golany okupovány Asyřany a poté Peršany. Po porážce Peršanů v roce 332 př.n.l. Golanské výšiny ovládl Alexandr Makedonský a po jeho smrti zde vládli jeho následovníci Selukovci. Proti nim vypuklo v roce 167 př.n.l. povstání Makabejských, kteří se bránili helenizaci svého způsobu života.
V roce 66 po První židovské válce byly Golanské výšiny anektovány římskou říší. Římané zde vybudovali mnoho nových osad a měst. Peripetie po rozpadu Římské říše přežily Golany bez větších otřesů a čekalo je několik klidných staletí. V 7. století byly obsazeny Araby. V této době se na Golanech hodně bojovalo. Jednalo se především o dynastické sváry mezi vládnoucími rody a války s Kurdy.
O jejich dobytí se bez úspěchu pokoušeli o pět staletí později i křižáci. Dokonce i Mongolové si na arabské obraně Golan vylámali zuby. Změnilo se však i obyvatelstvo. Na Golanech se usadili bývalí nomádi. Ti byli velmi bojovní a posílili jejich obranu. Roku 1516 dobyla osmanská vojska Sýrii i s Golanskými výšinami. Pro ně to znamenalo opět změnu obyvatelstva, kdy se zde objevily první komunity Drúzů, kteří v jejich dějinách budou hrát velikou roli.
V 19. století ještě za Osmanské říše se do oblasti začali vracet první Židé a začali zde budovat své první osady. Po pádu Osmanské říše v roce 1920 byly Golanské výšiny rozděleny mezi Francouzi okupovanou Sýrii a Galilejské jezero bylo přiřazeno pod Brity okupovanou Palestinu.
Během války o nezávislost v roce 1948 se vedly na Golanách tvrdé boje. Po dohodě Sýrie s Izraelem vznikla na Golanech demilitarizovaná zóna. Obě strany měly k tomuto postupu dobrý důvod. Golany, vedle strategického položení, jsou důležitým zdrojem vody pro celou oblast a pramení zde několik přítoků řeky Jordán. Pokud by je jedna ze stran ovládla, mohla jednoduše druhou stranu odříznout od vody.
Mnozí viděli možnost usmíření obou stran skrze vodu. Spojené státy v 50. letech financovaly společné projekty, které měly zvelebit obě strany Golanských výšin. Obě strany je však sabotovaly. Na začátku 60. let se podařilo Syřanům spustit vlastní projekt, který měl Izrael odříznout od vody. Sérii operací a malých bitev, která následovala, se dodnes říká válka o vodu.
V roce 1967 propukla Šestidenní válka. Izraelci se rozhodl situaci Golan jednou provždy vyřešit a vzali je útokem. Ze svých domovů bylo vyhnáno na 100 000 Syřanů. Jejich vesnice a města byla zničena, aby se do nich nemohli vrátit. Zůstala jen malá komunita Drúzů. Izraelci okamžitě začali upravovat toky řek ve svůj prospěch.
V roce 1973 vypukla válka Yom Kippur. V ní se Sýrii podařilo Golany téměř dobýt. Izrael však spustil protiofenzivu a získal je zpět i několika oblastmi, které byly dosud v držení Sýrie.
Od té doby se o Sýrii vede studená válka a velmi často zde dochází k incidentům. Izrael původně počítal, že založí na Golanech nárazníkový drúzský stát. Roku 1981 se však rozhodl Golanské výšiny anektovat. To vyvolalo ve světě vlnu nevole. Golany jsou dnes stále považovány za okupované území.
Pro Izrael jsou dnes životně důležitým územím. Nejen že, jim díky poloze dovolují kontrolovat dění na druhé straně hranice téměř až k Damašku, ale především jsou zdrojem 15% veškeré izraelské vody. A taje na Blízkém východě nad zlato. Vedle toho se na Golanech v 90. letech našlo ložisko ropy a zemního plynu.
Tento objev děla pro ty, kteří Golanské výšiny ovládají, ještě cennější místo. Nelze předpokládat, že by v budoucnosti došlo okolo Golan k nějaké dohodě. Syrský diktátor Bašár Asad již před válkou tvrdil, že s Izraelem jeho země nepodepíše žádnou mírovou dohodu, dokud nevrátí Golanské výšiny. Vzhledem k jejich důležitosti pro něj, to Izrael nikdy neudělá. Noční útok íránských raket je jen další střípek do složité hry mocností o toto strategické území.
Související
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Chování AI vyvolává u výzkumníků vážné obavy. OpenAI pozastavila vývoj
před 2 hodinami
Švýcarsko odmítlo zpřísnění neutrality. Dál může zavádět sankce proti Rusku, rozhodli lidé
před 3 hodinami
Trumpova administrativa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků voleb
před 5 hodinami
Matoucí prohlášení Lavrova: Přípravu Evropy na válku s Ruskem označil za proroctví, zároveňse jí vysmál
před 6 hodinami
Počasí bude i příští týden v duchu babího léta, naměříme až 24 stupňů
včera
Srbský prezident Vučić rezignoval
včera
Trenér fotbalové reprezentace Denia učinil sedmou změnu v nominaci. Krejčí nadále kapitánem
včera
Po nervozitě předvedli fotbalisté zlepšený výkon, Češi přesto s Chorvatskem prohráli 1:2
včera
Írán od Trumpa stále nedostal odpověď na nabídku otevření Hormuzského průlivu
včera
Británie zadržela pět lidí připravujících útok na základnu. Sledujeme je delší dobu, chtěli napáchat velké škody, uvedl Trump
včera
Bill Gates: Nekontrolovaná umělá inteligence může způsobit až miliardu úmrtí
včera
Fico zpochybnil spolehlivost NATO, mluví o vojenské neutralitě i předčasných volbách
včera
Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá
včera
Pražský okruh byl v obou směrech uzavřen
včera
Policie zadržela u americké základy v Británii podezřelé muže, hledá výbušniny
včera
Trump odmítl potvrdit, zda umožní Ukrajině výrobu střel do Patriotů
včera
Ukrajinská armáda podniká třikrát více dronových útoků než Rusko
včera
Trump tvrdě narazil. Vyzval Evropu k vystoupení z Haagu, lídři ho hromadně odmítli
včera
Počasí: Nadprůměrné teploty nás neopustí do konce prodlouženého víkendu
26. září 2026 21:36
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.
Zdroj: Libor Novák