Jeruzalém - Golanské výšiny patří k místům s nejbohatší historií na světě. Po staletí se zde střetávala různá náboženství, mocenské zájmy a národy. Připomenutí jejich historie nám může osvětlit i dnešní konflikt.
Všechny útočníky na Golanských výšinách lákala jejich strategická pozice, odkud se dal jednoduše ovládat nejen Izrael, ale dalo se pochodovat i do Sýrie. O Golanský výšinách jsou záznamy už v Bibli. Děti Izraele je měly odebrat Amoritům, národu, o kterém jsou zmínky z 3 tisíciletí před naším letopočtem.
V 8. století byly Golany okupovány Asyřany a poté Peršany. Po porážce Peršanů v roce 332 př.n.l. Golanské výšiny ovládl Alexandr Makedonský a po jeho smrti zde vládli jeho následovníci Selukovci. Proti nim vypuklo v roce 167 př.n.l. povstání Makabejských, kteří se bránili helenizaci svého způsobu života.
V roce 66 po První židovské válce byly Golanské výšiny anektovány římskou říší. Římané zde vybudovali mnoho nových osad a měst. Peripetie po rozpadu Římské říše přežily Golany bez větších otřesů a čekalo je několik klidných staletí. V 7. století byly obsazeny Araby. V této době se na Golanech hodně bojovalo. Jednalo se především o dynastické sváry mezi vládnoucími rody a války s Kurdy.
O jejich dobytí se bez úspěchu pokoušeli o pět staletí později i křižáci. Dokonce i Mongolové si na arabské obraně Golan vylámali zuby. Změnilo se však i obyvatelstvo. Na Golanech se usadili bývalí nomádi. Ti byli velmi bojovní a posílili jejich obranu. Roku 1516 dobyla osmanská vojska Sýrii i s Golanskými výšinami. Pro ně to znamenalo opět změnu obyvatelstva, kdy se zde objevily první komunity Drúzů, kteří v jejich dějinách budou hrát velikou roli.
V 19. století ještě za Osmanské říše se do oblasti začali vracet první Židé a začali zde budovat své první osady. Po pádu Osmanské říše v roce 1920 byly Golanské výšiny rozděleny mezi Francouzi okupovanou Sýrii a Galilejské jezero bylo přiřazeno pod Brity okupovanou Palestinu.
Během války o nezávislost v roce 1948 se vedly na Golanách tvrdé boje. Po dohodě Sýrie s Izraelem vznikla na Golanech demilitarizovaná zóna. Obě strany měly k tomuto postupu dobrý důvod. Golany, vedle strategického položení, jsou důležitým zdrojem vody pro celou oblast a pramení zde několik přítoků řeky Jordán. Pokud by je jedna ze stran ovládla, mohla jednoduše druhou stranu odříznout od vody.
Mnozí viděli možnost usmíření obou stran skrze vodu. Spojené státy v 50. letech financovaly společné projekty, které měly zvelebit obě strany Golanských výšin. Obě strany je však sabotovaly. Na začátku 60. let se podařilo Syřanům spustit vlastní projekt, který měl Izrael odříznout od vody. Sérii operací a malých bitev, která následovala, se dodnes říká válka o vodu.
V roce 1967 propukla Šestidenní válka. Izraelci se rozhodl situaci Golan jednou provždy vyřešit a vzali je útokem. Ze svých domovů bylo vyhnáno na 100 000 Syřanů. Jejich vesnice a města byla zničena, aby se do nich nemohli vrátit. Zůstala jen malá komunita Drúzů. Izraelci okamžitě začali upravovat toky řek ve svůj prospěch.
V roce 1973 vypukla válka Yom Kippur. V ní se Sýrii podařilo Golany téměř dobýt. Izrael však spustil protiofenzivu a získal je zpět i několika oblastmi, které byly dosud v držení Sýrie.
Od té doby se o Sýrii vede studená válka a velmi často zde dochází k incidentům. Izrael původně počítal, že založí na Golanech nárazníkový drúzský stát. Roku 1981 se však rozhodl Golanské výšiny anektovat. To vyvolalo ve světě vlnu nevole. Golany jsou dnes stále považovány za okupované území.
Pro Izrael jsou dnes životně důležitým územím. Nejen že, jim díky poloze dovolují kontrolovat dění na druhé straně hranice téměř až k Damašku, ale především jsou zdrojem 15% veškeré izraelské vody. A taje na Blízkém východě nad zlato. Vedle toho se na Golanech v 90. letech našlo ložisko ropy a zemního plynu.
Tento objev děla pro ty, kteří Golanské výšiny ovládají, ještě cennější místo. Nelze předpokládat, že by v budoucnosti došlo okolo Golan k nějaké dohodě. Syrský diktátor Bašár Asad již před válkou tvrdil, že s Izraelem jeho země nepodepíše žádnou mírovou dohodu, dokud nevrátí Golanské výšiny. Vzhledem k jejich důležitosti pro něj, to Izrael nikdy neudělá. Noční útok íránských raket je jen další střípek do složité hry mocností o toto strategické území.
Související
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích
Izrael , Golanské výšiny (Golany) , Sýrie
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Statisícové škody, případů přibývá. Policie varovala před zločiny na internetu
před 59 minutami
Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj
před 1 hodinou
Havlíček už nebude ministrem průmyslu. Chystá se zajímavá změna
před 2 hodinami
Trumpova Amerika je větší hrozbou než Čína, domnívají se Evropané
před 3 hodinami
Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu
před 4 hodinami
Babiš usměrnil Turka. Motorista chtěl mluvit do účasti prezidenta na summitu NATO
před 5 hodinami
Neshody mezi Íránem a USA. Problém je v obohacování uranu
před 5 hodinami
Pokus o vraždu v plzeňské věznici. Případ řeší kriminálka
před 6 hodinami
Vance mluví o pokroku v jednáních s Íránem, obvinil ho ale z ekonomického terorismu
před 7 hodinami
Babiš nechápe, proč by prezident měl být členem delegace na summitu NATO
včera
Dva ze čtyř už někdy vyhráli. StarDance představuje tanečníky pro letošní řadu
včera
Karel III. bude na návštěvě USA pod tlakem. Epsteinovy oběti chtějí konfrontaci
včera
Počasí se má v týdnu ještě vylepšovat, slibuje aktuální předpověď
včera
Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech
včera
Slovenské cíle se nemění. Fico reagoval na Orbánovu volební porážku
včera
Zemřel legendární kapelník Václav Hybš
včera
Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí
včera
Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky
včera
Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra
včera
Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak
Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.
Zdroj: Libor Novák