Místo, na které obrací zrak celý svět. Co jsou zač Golanské výšiny?

Jeruzalém - Golanské výšiny patří k místům s nejbohatší historií na světě. Po staletí se zde střetávala různá náboženství, mocenské zájmy a národy. Připomenutí jejich historie nám může osvětlit i dnešní konflikt.

Všechny útočníky na Golanských výšinách lákala jejich strategická pozice, odkud se dal jednoduše ovládat nejen Izrael, ale dalo se pochodovat i do Sýrie. O Golanský výšinách jsou záznamy už v Bibli. Děti Izraele je měly odebrat Amoritům, národu, o kterém jsou zmínky z 3 tisíciletí před naším letopočtem.

V 8. století byly Golany okupovány Asyřany a poté Peršany. Po porážce Peršanů v roce 332 př.n.l. Golanské výšiny ovládl Alexandr Makedonský a po jeho smrti zde vládli jeho následovníci Selukovci. Proti nim vypuklo v roce 167 př.n.l. povstání Makabejských, kteří se bránili helenizaci svého způsobu života.

V roce 66 po První židovské válce byly Golanské výšiny anektovány římskou říší. Římané zde vybudovali mnoho nových osad a měst. Peripetie po rozpadu Římské říše přežily Golany bez větších otřesů a čekalo je několik klidných staletí. V 7. století byly obsazeny Araby. V této době se na Golanech hodně bojovalo. Jednalo se především o dynastické sváry mezi vládnoucími rody a války s Kurdy.

O jejich dobytí se bez úspěchu pokoušeli o pět staletí později i křižáci. Dokonce i Mongolové si na arabské obraně Golan vylámali zuby. Změnilo se však i obyvatelstvo. Na Golanech se usadili bývalí nomádi. Ti byli velmi bojovní a posílili jejich obranu. Roku 1516 dobyla osmanská vojska Sýrii i s Golanskými výšinami. Pro ně to znamenalo opět změnu obyvatelstva, kdy se zde objevily první komunity Drúzů, kteří v jejich dějinách budou hrát velikou roli.

V 19. století ještě za Osmanské říše se do oblasti začali vracet první Židé a začali zde budovat své první osady. Po pádu Osmanské říše v roce 1920 byly Golanské výšiny rozděleny mezi Francouzi okupovanou Sýrii a Galilejské jezero bylo přiřazeno pod Brity okupovanou Palestinu.  

Během války o nezávislost v roce 1948 se vedly na Golanách tvrdé boje. Po dohodě Sýrie s Izraelem vznikla na Golanech demilitarizovaná zóna. Obě strany měly k tomuto postupu dobrý důvod. Golany, vedle strategického položení, jsou důležitým zdrojem vody pro celou oblast a pramení zde několik přítoků řeky Jordán. Pokud by je jedna ze stran ovládla, mohla jednoduše druhou stranu odříznout od vody.

Mnozí viděli možnost usmíření obou stran skrze vodu. Spojené státy v 50. letech financovaly společné projekty, které měly zvelebit obě strany Golanských výšin. Obě strany je však sabotovaly. Na začátku 60. let se podařilo Syřanům spustit vlastní projekt, který měl Izrael odříznout od vody. Sérii operací a malých bitev, která následovala, se dodnes říká válka o vodu.

V roce 1967 propukla Šestidenní válka. Izraelci se rozhodl situaci Golan jednou provždy vyřešit a vzali je útokem. Ze svých domovů bylo vyhnáno na 100 000 Syřanů. Jejich vesnice a města byla zničena, aby se do nich nemohli vrátit. Zůstala jen malá komunita Drúzů. Izraelci okamžitě začali upravovat toky řek ve svůj prospěch.

V roce 1973 vypukla válka Yom Kippur. V ní se Sýrii podařilo Golany téměř dobýt. Izrael však spustil protiofenzivu a získal je zpět i několika oblastmi, které byly dosud v držení Sýrie.

Od té doby se o Sýrii vede studená válka a velmi často zde dochází k incidentům. Izrael původně počítal, že založí na Golanech nárazníkový drúzský stát. Roku 1981 se však rozhodl Golanské výšiny anektovat. To vyvolalo ve světě vlnu nevole. Golany jsou dnes stále považovány za okupované území.

Pro Izrael jsou dnes životně důležitým územím. Nejen že, jim díky poloze dovolují kontrolovat dění na druhé straně hranice téměř až k Damašku, ale především jsou zdrojem 15% veškeré izraelské vody. A taje na Blízkém východě nad zlato. Vedle toho se na Golanech v 90. letech našlo ložisko ropy a zemního plynu.

Tento objev děla pro ty, kteří Golanské výšiny ovládají, ještě cennější místo. Nelze předpokládat, že by v budoucnosti došlo okolo Golan k nějaké dohodě. Syrský diktátor Bašár Asad již před válkou tvrdil, že s Izraelem jeho země nepodepíše žádnou mírovou dohodu, dokud nevrátí Golanské výšiny. Vzhledem k jejich důležitosti pro něj, to Izrael nikdy neudělá. Noční útok íránských raket je jen další střípek do složité hry mocností o toto strategické území.   

Související

Více souvisejících

Izrael Golanské výšiny (Golany) Sýrie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta

Americký exprezident Donald Trump tvrdí, že jeho nástupce v Bílém domě Joe Biden stojí na straně hnutí Hamás, když pohrozil zastavením dodávek amerických zbraní Izraeli. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy