Jeruzalém - Golanské výšiny patří k místům s nejbohatší historií na světě. Po staletí se zde střetávala různá náboženství, mocenské zájmy a národy. Připomenutí jejich historie nám může osvětlit i dnešní konflikt.
Všechny útočníky na Golanských výšinách lákala jejich strategická pozice, odkud se dal jednoduše ovládat nejen Izrael, ale dalo se pochodovat i do Sýrie. O Golanský výšinách jsou záznamy už v Bibli. Děti Izraele je měly odebrat Amoritům, národu, o kterém jsou zmínky z 3 tisíciletí před naším letopočtem.
V 8. století byly Golany okupovány Asyřany a poté Peršany. Po porážce Peršanů v roce 332 př.n.l. Golanské výšiny ovládl Alexandr Makedonský a po jeho smrti zde vládli jeho následovníci Selukovci. Proti nim vypuklo v roce 167 př.n.l. povstání Makabejských, kteří se bránili helenizaci svého způsobu života.
V roce 66 po První židovské válce byly Golanské výšiny anektovány římskou říší. Římané zde vybudovali mnoho nových osad a měst. Peripetie po rozpadu Římské říše přežily Golany bez větších otřesů a čekalo je několik klidných staletí. V 7. století byly obsazeny Araby. V této době se na Golanech hodně bojovalo. Jednalo se především o dynastické sváry mezi vládnoucími rody a války s Kurdy.
O jejich dobytí se bez úspěchu pokoušeli o pět staletí později i křižáci. Dokonce i Mongolové si na arabské obraně Golan vylámali zuby. Změnilo se však i obyvatelstvo. Na Golanech se usadili bývalí nomádi. Ti byli velmi bojovní a posílili jejich obranu. Roku 1516 dobyla osmanská vojska Sýrii i s Golanskými výšinami. Pro ně to znamenalo opět změnu obyvatelstva, kdy se zde objevily první komunity Drúzů, kteří v jejich dějinách budou hrát velikou roli.
V 19. století ještě za Osmanské říše se do oblasti začali vracet první Židé a začali zde budovat své první osady. Po pádu Osmanské říše v roce 1920 byly Golanské výšiny rozděleny mezi Francouzi okupovanou Sýrii a Galilejské jezero bylo přiřazeno pod Brity okupovanou Palestinu.
Během války o nezávislost v roce 1948 se vedly na Golanách tvrdé boje. Po dohodě Sýrie s Izraelem vznikla na Golanech demilitarizovaná zóna. Obě strany měly k tomuto postupu dobrý důvod. Golany, vedle strategického položení, jsou důležitým zdrojem vody pro celou oblast a pramení zde několik přítoků řeky Jordán. Pokud by je jedna ze stran ovládla, mohla jednoduše druhou stranu odříznout od vody.
Mnozí viděli možnost usmíření obou stran skrze vodu. Spojené státy v 50. letech financovaly společné projekty, které měly zvelebit obě strany Golanských výšin. Obě strany je však sabotovaly. Na začátku 60. let se podařilo Syřanům spustit vlastní projekt, který měl Izrael odříznout od vody. Sérii operací a malých bitev, která následovala, se dodnes říká válka o vodu.
V roce 1967 propukla Šestidenní válka. Izraelci se rozhodl situaci Golan jednou provždy vyřešit a vzali je útokem. Ze svých domovů bylo vyhnáno na 100 000 Syřanů. Jejich vesnice a města byla zničena, aby se do nich nemohli vrátit. Zůstala jen malá komunita Drúzů. Izraelci okamžitě začali upravovat toky řek ve svůj prospěch.
V roce 1973 vypukla válka Yom Kippur. V ní se Sýrii podařilo Golany téměř dobýt. Izrael však spustil protiofenzivu a získal je zpět i několika oblastmi, které byly dosud v držení Sýrie.
Od té doby se o Sýrii vede studená válka a velmi často zde dochází k incidentům. Izrael původně počítal, že založí na Golanech nárazníkový drúzský stát. Roku 1981 se však rozhodl Golanské výšiny anektovat. To vyvolalo ve světě vlnu nevole. Golany jsou dnes stále považovány za okupované území.
Pro Izrael jsou dnes životně důležitým územím. Nejen že, jim díky poloze dovolují kontrolovat dění na druhé straně hranice téměř až k Damašku, ale především jsou zdrojem 15% veškeré izraelské vody. A taje na Blízkém východě nad zlato. Vedle toho se na Golanech v 90. letech našlo ložisko ropy a zemního plynu.
Tento objev děla pro ty, kteří Golanské výšiny ovládají, ještě cennější místo. Nelze předpokládat, že by v budoucnosti došlo okolo Golan k nějaké dohodě. Syrský diktátor Bašár Asad již před válkou tvrdil, že s Izraelem jeho země nepodepíše žádnou mírovou dohodu, dokud nevrátí Golanské výšiny. Vzhledem k jejich důležitosti pro něj, to Izrael nikdy neudělá. Noční útok íránských raket je jen další střípek do složité hry mocností o toto strategické území.
Související
Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se
Írán poprvé reagoval na Trumpovu výzvu, aby bezpodmínečně kapituloval
Izrael , Golanské výšiny (Golany) , Sýrie
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem
před 54 minutami
Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se
před 1 hodinou
Nad Česko se dostává saharský prach. Meteorologové vysvětlili, co způsobí
před 2 hodinami
Írán poprvé reagoval na Trumpovu výzvu, aby bezpodmínečně kapituloval
před 3 hodinami
Armádní letoun pro Vystrčila nebyl vyčleněn pro repatriační lety, uvedla armáda
před 3 hodinami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 5 hodinami
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
včera
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
včera
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
včera
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
včera
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
včera
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
včera
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
včera
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
včera
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
včera
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
včera
USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?
Válka proti Íránu představuje pro americké daňové poplatníky enormní zátěž, kterou analytici odhadují na více než 890 milionů dolarů denně. Tato částka vychází podle CNN ze známých vojenských operací a odhadů Kongresu, přičemž zahrnuje náklady na munici, palivo a nasazení rozsáhlých námořních i leteckých sil v regionu.
Zdroj: Libor Novák