Jeruzalém - Golanské výšiny patří k místům s nejbohatší historií na světě. Po staletí se zde střetávala různá náboženství, mocenské zájmy a národy. Připomenutí jejich historie nám může osvětlit i dnešní konflikt.
Všechny útočníky na Golanských výšinách lákala jejich strategická pozice, odkud se dal jednoduše ovládat nejen Izrael, ale dalo se pochodovat i do Sýrie. O Golanský výšinách jsou záznamy už v Bibli. Děti Izraele je měly odebrat Amoritům, národu, o kterém jsou zmínky z 3 tisíciletí před naším letopočtem.
V 8. století byly Golany okupovány Asyřany a poté Peršany. Po porážce Peršanů v roce 332 př.n.l. Golanské výšiny ovládl Alexandr Makedonský a po jeho smrti zde vládli jeho následovníci Selukovci. Proti nim vypuklo v roce 167 př.n.l. povstání Makabejských, kteří se bránili helenizaci svého způsobu života.
V roce 66 po První židovské válce byly Golanské výšiny anektovány římskou říší. Římané zde vybudovali mnoho nových osad a měst. Peripetie po rozpadu Římské říše přežily Golany bez větších otřesů a čekalo je několik klidných staletí. V 7. století byly obsazeny Araby. V této době se na Golanech hodně bojovalo. Jednalo se především o dynastické sváry mezi vládnoucími rody a války s Kurdy.
O jejich dobytí se bez úspěchu pokoušeli o pět staletí později i křižáci. Dokonce i Mongolové si na arabské obraně Golan vylámali zuby. Změnilo se však i obyvatelstvo. Na Golanech se usadili bývalí nomádi. Ti byli velmi bojovní a posílili jejich obranu. Roku 1516 dobyla osmanská vojska Sýrii i s Golanskými výšinami. Pro ně to znamenalo opět změnu obyvatelstva, kdy se zde objevily první komunity Drúzů, kteří v jejich dějinách budou hrát velikou roli.
V 19. století ještě za Osmanské říše se do oblasti začali vracet první Židé a začali zde budovat své první osady. Po pádu Osmanské říše v roce 1920 byly Golanské výšiny rozděleny mezi Francouzi okupovanou Sýrii a Galilejské jezero bylo přiřazeno pod Brity okupovanou Palestinu.
Během války o nezávislost v roce 1948 se vedly na Golanách tvrdé boje. Po dohodě Sýrie s Izraelem vznikla na Golanech demilitarizovaná zóna. Obě strany měly k tomuto postupu dobrý důvod. Golany, vedle strategického položení, jsou důležitým zdrojem vody pro celou oblast a pramení zde několik přítoků řeky Jordán. Pokud by je jedna ze stran ovládla, mohla jednoduše druhou stranu odříznout od vody.
Mnozí viděli možnost usmíření obou stran skrze vodu. Spojené státy v 50. letech financovaly společné projekty, které měly zvelebit obě strany Golanských výšin. Obě strany je však sabotovaly. Na začátku 60. let se podařilo Syřanům spustit vlastní projekt, který měl Izrael odříznout od vody. Sérii operací a malých bitev, která následovala, se dodnes říká válka o vodu.
V roce 1967 propukla Šestidenní válka. Izraelci se rozhodl situaci Golan jednou provždy vyřešit a vzali je útokem. Ze svých domovů bylo vyhnáno na 100 000 Syřanů. Jejich vesnice a města byla zničena, aby se do nich nemohli vrátit. Zůstala jen malá komunita Drúzů. Izraelci okamžitě začali upravovat toky řek ve svůj prospěch.
V roce 1973 vypukla válka Yom Kippur. V ní se Sýrii podařilo Golany téměř dobýt. Izrael však spustil protiofenzivu a získal je zpět i několika oblastmi, které byly dosud v držení Sýrie.
Od té doby se o Sýrii vede studená válka a velmi často zde dochází k incidentům. Izrael původně počítal, že založí na Golanech nárazníkový drúzský stát. Roku 1981 se však rozhodl Golanské výšiny anektovat. To vyvolalo ve světě vlnu nevole. Golany jsou dnes stále považovány za okupované území.
Pro Izrael jsou dnes životně důležitým územím. Nejen že, jim díky poloze dovolují kontrolovat dění na druhé straně hranice téměř až k Damašku, ale především jsou zdrojem 15% veškeré izraelské vody. A taje na Blízkém východě nad zlato. Vedle toho se na Golanech v 90. letech našlo ložisko ropy a zemního plynu.
Tento objev děla pro ty, kteří Golanské výšiny ovládají, ještě cennější místo. Nelze předpokládat, že by v budoucnosti došlo okolo Golan k nějaké dohodě. Syrský diktátor Bašár Asad již před válkou tvrdil, že s Izraelem jeho země nepodepíše žádnou mírovou dohodu, dokud nevrátí Golanské výšiny. Vzhledem k jejich důležitosti pro něj, to Izrael nikdy neudělá. Noční útok íránských raket je jen další střípek do složité hry mocností o toto strategické území.
Související
Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu
Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete
Izrael , Golanské výšiny (Golany) , Sýrie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
před 1 hodinou
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
před 2 hodinami
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
před 3 hodinami
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
před 3 hodinami
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
před 4 hodinami
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
před 5 hodinami
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
před 5 hodinami
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
před 6 hodinami
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
před 7 hodinami
Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo
před 8 hodinami
Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné
před 9 hodinami
Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?
před 9 hodinami
Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové
před 9 hodinami
Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech
před 10 hodinami
Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit
před 11 hodinami
MV Hondius pluje k evropským břehům. Na palubu míří lékaři, Kanárské ostrovy lodi nedovolí zakotvit
před 11 hodinami
Platit se mu nechce. Pražská MHD marně vymáhá škodu po teroristovi z Kolumbie
před 12 hodinami
Trump znovu nepochopitelně kritizoval papeže. Rubio právě míří do Vatikánu
před 13 hodinami
Hasiči v Českém Švýcarsku splnili cíl a odvolávají vrtulníky. Zásah pokračuje
před 13 hodinami
Trump pozastavil Projekt Svoboda. Blokáda i mírová jednání pokračují
Americký prezident Donald Trump oznámil pozastavení Projektu Svoboda. Spojené státy tak podle jeho slov vyslyšely prosby několika zemí. Trump dodal, že nyní se má pracovat na dokončení mírové dohody s Íránem. Dal však najevo, že dohoda není stoprocentně jistá.
Zdroj: Lucie Podzimková