Rozhodnou migranti volby v Turecku? Jsou na tom lépe než my, ať odejdou, tvrdí stále větší počet Turků

Zvláště kritičtí jsou kandidát na prezidenta za Republikánskou lidovou stranu (CHP) Muharr Ince a kandidátka na prezidentka za nově vzniklou Stranu dobra Meral Aksenerová, podle nichž by peníze vynaložené na uprchlíky měly být věnovány jiným prioritám. Kandidáti též naznačují, ať už přímo či nepřímo, že by uprchlíci měli být posíláni zpět do Sýrie. S totožnou rétorikou v prvních dnech lednové vojenské okupace syrského města Afrin, centra kurdských syrských sil, pracoval i turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, v průběhu volební kampaně ale on ani jiní představitelé jeho strany Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) už se k tomuto tématu více nevyjadřovali.

Přezdívaná turecká „železná lady“, Aksenerová slíbila, že pošle 4 milióny uprchlíků zpět do Sýrie. Kritizuje vládnoucí AKP, že se vměšovala do záležitostí Sýrie a jejím důsledkem jsou uprchlíci, na které Turecko věnovalo 36 miliard dolarů, které dle ní by se daly využít na průmyslový vývoj či zlepšení zemědělské produkce. Ince zase se velmi tvrdě vyjádřil k rozhodnutí vlády umožnit 70 tisícům Syřanů odjet zpět do Sýrie na oslavy svátku Eid al-Fitr. „Pokud můžete jet domů na deset dní a je to v pořádku, proč tam už nezůstanete? Je snad naše země kuchyní na polévku? Máme v Turecku 6 a půl miliónu nezaměstnaných,“ rozčiloval se na adresu uprchlíků.

Volby ve stínu strachu a napětí

Takové sliby děsí některé migranty. „Můj otec říká, že bychom se mohli pokusit vrátit do Sýrie a rozhodnout se, jestli se vrátíme nebo ne v závislosti na výsledcích voleb. Slyšel jsem, že žití tady může být po volbách těžké, " sdělil turecké televize TRT World syrský uprchlík Mohammed, který v Turecku prodává kapesníky. Jeho otec pracoval v textilním průmyslu, ale kvůli jazykové bariéře nemůže v Turecku pracovat a proto je na Mohammedovi, aby vydělal peníze na jeho mladší sourozence.

Jiný syrský uprchlík, Ali Hamid, přiznává, že mnozí jeho syrští souputníci se obávají výsledku voleb, on sám ale tohle téma příliš neprožívá. „Osobně, nejsem vyděšený. Turecko je stále mnohem lepší pro Syřany než Libanon,“ odkazuje k zemi, která po Turecku má nejvíce syrských uprchlíků z blízkovýchodních zemí a která v poměru k populaci má nejvíce uprchlíků na světě.

Česká novinářka Tereza Engelová ve svém článku pro server Hlídací pes.org poukazuje na rostoucí napětí mezi Turky a syrskými uprchlíky. Zvláště méně majetní Turci z nižších tříd mají pocit, že Syřané jsou na tom lépe než oni. Např. 32 letá Damla si stěžuje, že s příchodem Syřanů velmi stoupli nájmy a další ceny a to tak, že i normální dostupné bydlení nyní stojí více než před migrační krizí stálo bydlení v těch nejluxusnějších čtvrtích – dříve se v nich platilo okolo 500-600 tureckých lir, nyní úplně obyčejný byt stojí 1500 lir, poukazuje Damla.

Engelová upozorňuje na další palčivý důvod, proč se Turci začínají dívat na Syřany s čím dál větším despektem. Turecko trápí stagnující ekonomika a 11% nezaměstnanost. A právě Syřané představují pro Turky pracující v nízko kvalifikovaných pozicích a v šedé ekonomice významnou konkurenci „Představte si situaci, že vlastníte podnik a chcete přijmout zaměstnance. Turek chce 100 lir a Syřan 50 lir, komu tu práci dáte?“ ilustruje Damla důvody, proč Turci začínají vnímat Syřany jako překážku jejich rozvoje.

Problémem je též integrace. Podle Turků se Syřané separují ve vlastních komunitách. Syřané zase tvrdí, že Turci nejsou příliš ochotní s nimi navazovat vztahy. Tyto vztahy jsou ještě zhoršené během voleb. Turecké noviny Ahval poukazují na to, že i naturalizovaní Syřané nechtějí jít hlasovat k volbám, protože se obávají výsměchu, obtěžování či dokonce násilí.

Jejich obavy nejsou neoprávněné. Podle Crisis group například v druhé polovině roku 2017 přibylo oproti roku 2016 trojnásobně násilných střetů, které si vyžádaly životy 35 lidí, z toho 24 Syřanů. „Turci mají pocit, že dochází k pozitivní diskriminaci, že Syřané mají mnohem víc benefitů, než oni sami, což je bohužel v řadě případů pravda,“ prozradil Engelové pod příslibem anonymity zaměstnanec Organizace spojených národů, který situaci uprchlíků v Turecku dlouhodobě monitoruje.

 Ačkoliv Syřané představují nejviditelnější skupinu migrantů, nejsou jedinou. TRT World zmiňuje i afghánskou i africkou migrační komunitu. Jako jejich syrští souputníci, i lidé z Afghánistánu a Afriky vědí jen málo o turecké domácí politice a jsou povětšinou vděční za to, že mohou žít v Turecku. Přesto se obávají toho, co volby přinesou. „ Žít jako imigrant je už tahle velmi těžké,“ tvrdí Isa z Ghany. Modlíme se za to nejlepší; modlíme se za pokojné volby, abychom také našli mír," říká 24letý holič.