Ankara - V Turecku dnes proběhly prezidentské a parlamentní volby. Současná hlava státu Recep Tayyip Erdogan má po sečtení více než tří čtvrtin hlasů 54 procent hlasů. Jeho hlavní soupeř Muharrem Ince získal necelých 30 procent. Vládní mluvčí už prohlásil Erdogana za vítěze, dle opozice je to ale předčasné.
Aby Erdogan vyhrál již v prvním kole, potřebuje překročit 50 procent. Podle státních médií volilo okolo 87 procent lidí, což je nadprůměrný počet.
V parlamentních volbách vede Erdoganova islámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která po sečtení poloviny hlasů obdržela 46 procent.
Liberální Lidová republikánská strana (CHP), jejímž prezidentským kandidátem je Ince, je prozatím na necelých 20 procentech hlasů. Prokurdská strana HDP se pohybuje těsně pod deseti procenty a politici oslovení Reuters se shodují, že nakonec překoná tento práh nutný pro vstup do parlamentu.
Ince krátce před uzavřením volebních místností vyzval Turky, aby byli ostražití, pokud jde o možné snahy o volební podvody ze strany AKP.
Erdogan je označován za nejvlivnějšího tureckého lídra od doby zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka. V nedávné době se ale proti jeho stále více autoritářskému způsobu vlády množily demonstrace, které nechal rozhánět vodními děly, slzným plynem a nařídil i vypínání sociálních sítí.
I přes častou kritiku za autoritářství, nedodržování lidských práv či ohrožování sekulárního systému byl Erdogan v období v úřadu premiéra oceňován za ekonomický růst Turecka a za řadu reforem. Prounijní reformy napomohly začátku jednání Turecka o vstupu do EU, tato jednání jsou už ale několik let zmrazená.
Během svého působení v čele vlády i jako prezident se Erdogan stal významným hráčem na mezinárodní politické scéně. Země se například zapojila do boje proti Islámskému státu (čehož zároveň využila k útokům na separatistické Kurdy) či s Evropskou unií uzavřela dohodu o migraci. Turecko se ale nyní Evropě vzdaluje především v oblastech jako je ochrana lidských práv, právního státu a základních práv.
Před dvěma týdny se Erdogan obořil na Rakousko za rozhodnutí zavřít na rakouském území sedm mešit s tím, že se zavřením mešit ukázal nepřátelský postoj Evropy vůči islámu a rasismus Evropy.
Ještě jako starosta Istanbulu (1995 až 1998) vyřešil několik chronických problémů města, mimo jiné nedostatek vody, znečištění města odpadky a smogem a dopravní chaos. Kvůli zadávání městských kontraktů islámským obchodníkům si vysloužil i obvinění z korupce, jehož byl ale nakonec ústavním soudem pro nedostatek důkazů zproštěn.
V prosinci 1997 na shromáždění ve městě Siirt na jihovýchodě země citoval starou tureckou báseň ("Mešity jsou naše kasárna a minarety naše bajonety..."), za což byl v dubnu 1998 odsouzen k deseti měsícům vězení za podněcování k rasové a náboženské nenávisti. Kvůli verdiktu se vzdal úřadu istanbulského starosty. Ve vězení byl v březnu až červenci 1999.
Erdogan absolvoval náboženskou střední školu v Istanbulu, poté vystudoval ekonomii na Marmarské univerzitě tamtéž. Po studiích byl zaměstnancem městského dopravního podniku v Istanbulu, poté pracoval jako manažer a podnikatel v potravinářství. V roce 1978 se oženil s Emine Gülbaranovou, s níž má dva syny a dvě dcery.
Související
Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan
Tureckem otřásají masivní demonstrace. Úřady se po zatčení Erdoganova rivala snaží blokovat sociální sítě
Recep Tayyip Erdogan , Muharrem Ince , volby v Turecku , Turecko
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
před 46 minutami
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
před 1 hodinou
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
před 2 hodinami
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
před 2 hodinami
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
před 2 hodinami
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
před 3 hodinami
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
před 4 hodinami
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
před 5 hodinami
Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat
včera
Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek
včera
Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu
včera
Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná
včera
Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí
včera
Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku
včera
Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského
včera
Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska
včera
Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu
včera
Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné
včera
Počasí přispěchá s další ledovkou. Nebezpečí pomine zítra
včera
Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa
V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.
Zdroj: Libor Novák