Jemenský masakr. Zapomenutá válka, ve které má ruce od krve i Západ

Jemen je země plná protikladů. Země vnitřně rozervaná nejen intervencí ze zahraničí, ale sporý mezi kmeny a náboženským vyznáním. Již před zahájením války v roce 2015 to byla jedna z nejchudších zemí planety, která měla za sousedy jedny z nejbohatších zemí planety. Navíc položená na strategickém místě jedné z nejrušnějších námořních tepen planety. Podpora a postoj Západu k válce a ke koalici vedené Saúdskou Arábií je více než sporná a kontraproduktivní.

Dnešní válka začala poté, co Hútíové, šíitští povstalci ze Severního Jemenu, donutili k odstoupení prezidenta Abd Rabu Mansur Hadiho. Ten uprchl do Saudská Arábie, kde požádal o internacionální pomoc. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán mu rád vyhověl. Měl k tomu více než mnoho důvodů. Hutiové jsou šíité a podporuje je Írán.

Pokud by došlo k ovládnutí Jemenu Hútíi, a především strategického přístavu Aden, Írán by mohl paralyzovat vývoz ropy ze země. Navíc by mohl podpořit povstání šíitské minority v samotné Saúdské Arábii. Ta sice není nijak početná, ale žije v oblasti, kde je nejvíce ropných polí a je jádrem saúdského ropného bohatství. Navíc ani síla a prestiž dynastie Saúdů doma není právě na nejvyšší úrovni a je zde obava, z minimálně palácové, revoluce.  

Saúdové zformovali vojenskou koalici. V ní byly země z Arabského poloostrova jako Spojené arabské emiráty do roku 2017 Katar, které podlehly nejen tlaku silného saúdského souseda, ale měly stejné obavy jako on. Pak tu však byly i země, které si Saúdové získali za pomoci peněz a jejich hlavním úkolem je získat pro akci punc legality a mezinárodnosti. Země jako Maroko, Senegal nebo Egypt by se rozhodně bez toho, kdyby jejich armády nebyly Saúdy financovány, do Jemenu „prosazovat mír“ nevydaly. Západ kývl na intervenci poté, co Saúdové svoji akci prohlásili za protiteroristickou a stabilizující Jemen.  Jemenu totiž operuje i Al-Káida. Již méně bylo zdůrazňováno, že se saúdským požehnáním a za zapojení do války na jejich straně jim Saúdové platí.

Saúdové si pojistili Západ i mohutnými zbrojními zakázkami.  Do USA, Německa, Velké Británie, Španělska, ale i do České republiky tekly a tečou miliardy za zbraně, a ti politici, kteří tak rádi mluví o lidských právech a válečných zločinech, najednou mlčeli. V zemi je nasazeno asi 1000 vojáků speciálních sil USA a Francie, létající tankery USAF doplňují saúdským stíhačkám palivo a americké námořnictvo provádí blokádu jemenských přístavů. Saudská Arábie byla dokonce vloni zvolena do Rady pro lidská práva OSN. Saúdové si ovšem začali být svojí situací až příliš jistí a jejich vojenské operace v Jemenu začaly být až příliš bezohledné.

Již první údery na začátku intervence v březnu 2015 byly vedeny proti civilním cílům jako byly tržiště, nemocnice nebo školy. Saúdové se k tomu, po kritice Lékařů bez hranic jejichž nemocnici zasáhli, vyjádřili tak, že neměli informace a věřili se, že se jedná o hútijskou základnu. Mezinárodní společenství mlčelo. Pak se ovšem věci začaly komplikovat. Hútíové se rozhodně nehodlali vzdát a saúdská armáda se ocitla v nekonečné partyzánské válce s jejich oddíly. Ba co více. Hútíové přešly do protiútoku a začali provádět údery na území samotných Saúdů. Z Íránu dostali rakety blízkého a středního doletu, se kterými povstalci začali ostřelovat samotný Rijád.

Válka se spolu s poklesem ceny ropy podepsala na domácí ekonomice. Saudská vláda byla poprvé v dějinách nucena vypsat daň z přidané hodnoty. Ani morálka vojska se nezlepšuje. Spíše naopak. Jednotky musely být doplněny žoldáky z Jižní Ameriky a byla najata i firma Academi, dříve známá pod jménem Blackwater, která se neblaze proslavila v Iráku.  V samotné Saúdské Arábii je připraveno 125 000 dynastii oddaných příslušníků Národní gardy potlačit jakékoliv nepokoje nebo pokus o revoluci. S tím, jak se intervence prodlužuje, zvyšuje se i frustrace a brutalita obou stran.

Saúdové však mají k vyjádření své frustrace daleko více prostředků. V říjnu 2016 obletěla svět zpráva o zvláště barbarském útoku. Saúdské stíhačky udeřily v San'á na smuteční shromáždění na pohřbu bývalého ministra vnitra. Dvě v USA vyrobené laserem naváděné bomby zabily 150 lidí a 550 bylo zraněno. Svět se na nic jiného, než slova nezmohl. Británie, jako jeden z největších dodavatelů zbraní do Saúdské Arábie, veškeré vyšetřování na půdě OSN zablokovala. Zakázaná kazetová munice se při bombardování v Jemenu stala standardem. V březnu 2017 došlo u jemenských břehů k dalšímu „záhadnému útoku“. Neznámý vrtulník rozstřílel člun s uprchlíky ze Somálska. Až 50 obětí. Teprve vyšetřování prokázalo, že vrtulník byl stroj Apache saúdského letectva. Další kapkou bylo propuknutí hladomoru a epidemie cholery, což si vyžádalo kolem 52 000 obětí. Saúdové přitom odmítali vpustit do země humanitární pomoc. V poslední době svět pobouřil útok na civilní autobus, ve kterém zahynulo 51 lidí z čehož 40 byly dětí.

Již v roce 2016 Evropský parlament schválil rezoluci, která vyzvala členské státy k zastavení dodávek zbraní válčícím stranám. Teprve v březnu 2018 Belgie, Německo a Norsko v reakci na vývoj situace v Jemenu zastavilo veškeré dodávky. Ztráta belgických a německých dodávek Saúdy nepochybně zabolela. V reakci na to zrušili veškeré civilní kontrakty s německými firmami. Ostatní země se k tomuto kroku nepřipojily.  Tak americká firma Texetron v únoru získala kontrakt na 1300 kazetových bomb za 641 milionů dolarů. Uprázdněné místo po Němcích zaplnily francouzské zbrojovky a francouzská vláda odmítá zrušit zbrojní kontrakty. Největší obrat předvedla španělská vláda. Ta v reakci na útok na autobus 3. září 2018 zrušila zakázku na 400 laserem naváděných bomb. O deset dní ovšem Španěle změnili názor a zbraně dodají. 

Opozice proti válce se zvedá po celém světě. I američtí senátoři se pomalu obrací proti Saúdům a začínají tlačit na prezidenta Donalda Trumpa, aby omezil podporu saúdské armádě. Ani vyjádření světových politiků již nejsou tak diplomatická. Ba co více, proti politice krále a korunního prince roste odpor i v samotné vládnoucí dynastii.  Princ Ahmed bin Abdelaziz před nedávnem před protestujícími proti válce v Jemenu v Londýně prohlásil, že širší rodina není zodpovědná za kroky „krále a jeho společníků“, a že s nimi nesouhlasí. To je na Saúda, navíc přímo z královské rodiny, silné vyjádření.

Existuje z konfliktu nějaká cesta? Saúdové se zatím tváří, že se z jemenského kotle nesnaží dostat. K mírovým jednáním, které měly proběhnout minulý týden se nedostavili představitelé povstalců. Již však nebylo řečeno, že důvod byl ten, že Saúdové nedovolili jejich letadlu vzlétnout. Je jasné, že pokud budou chtít někdy válku skončit, budou muset přizvat k jednání i spojence Hútíů Írán. A to je něco, co Saúdové nejsou ochotni připustit. Válka tak bude pokračovat a dá se předpokládat, že „saúdský Vietnam“ bude mít na zemi drtivé dopady. Poslední zprávy hovoří například o tom, že na jihu Saúdské Arábie u hranic s Jemen propukla epidemie cholery. Pro Saúdskou Arábii epidemie této choroby může být jen méně nepříjemným důsledkem. 

Související

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.
Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

Více souvisejících

Saúdská Arábie Jemen USA (Spojené státy americké) AQAP (al-Káida v Jemenu) diplomacie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy