Jemen je země plná protikladů. Země vnitřně rozervaná nejen intervencí ze zahraničí, ale sporý mezi kmeny a náboženským vyznáním. Již před zahájením války v roce 2015 to byla jedna z nejchudších zemí planety, která měla za sousedy jedny z nejbohatších zemí planety. Navíc položená na strategickém místě jedné z nejrušnějších námořních tepen planety. Podpora a postoj Západu k válce a ke koalici vedené Saúdskou Arábií je více než sporná a kontraproduktivní.
Dnešní válka začala poté, co Hútíové, šíitští povstalci ze Severního Jemenu, donutili k odstoupení prezidenta Abd Rabu Mansur Hadiho. Ten uprchl do Saudská Arábie, kde požádal o internacionální pomoc. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán mu rád vyhověl. Měl k tomu více než mnoho důvodů. Hutiové jsou šíité a podporuje je Írán.
Pokud by došlo k ovládnutí Jemenu Hútíi, a především strategického přístavu Aden, Írán by mohl paralyzovat vývoz ropy ze země. Navíc by mohl podpořit povstání šíitské minority v samotné Saúdské Arábii. Ta sice není nijak početná, ale žije v oblasti, kde je nejvíce ropných polí a je jádrem saúdského ropného bohatství. Navíc ani síla a prestiž dynastie Saúdů doma není právě na nejvyšší úrovni a je zde obava, z minimálně palácové, revoluce.
Saúdové zformovali vojenskou koalici. V ní byly země z Arabského poloostrova jako Spojené arabské emiráty do roku 2017 Katar, které podlehly nejen tlaku silného saúdského souseda, ale měly stejné obavy jako on. Pak tu však byly i země, které si Saúdové získali za pomoci peněz a jejich hlavním úkolem je získat pro akci punc legality a mezinárodnosti. Země jako Maroko, Senegal nebo Egypt by se rozhodně bez toho, kdyby jejich armády nebyly Saúdy financovány, do Jemenu „prosazovat mír“ nevydaly. Západ kývl na intervenci poté, co Saúdové svoji akci prohlásili za protiteroristickou a stabilizující Jemen. Jemenu totiž operuje i Al-Káida. Již méně bylo zdůrazňováno, že se saúdským požehnáním a za zapojení do války na jejich straně jim Saúdové platí.
Saúdové si pojistili Západ i mohutnými zbrojními zakázkami. Do USA, Německa, Velké Británie, Španělska, ale i do České republiky tekly a tečou miliardy za zbraně, a ti politici, kteří tak rádi mluví o lidských právech a válečných zločinech, najednou mlčeli. V zemi je nasazeno asi 1000 vojáků speciálních sil USA a Francie, létající tankery USAF doplňují saúdským stíhačkám palivo a americké námořnictvo provádí blokádu jemenských přístavů. Saudská Arábie byla dokonce vloni zvolena do Rady pro lidská práva OSN. Saúdové si ovšem začali být svojí situací až příliš jistí a jejich vojenské operace v Jemenu začaly být až příliš bezohledné.
Již první údery na začátku intervence v březnu 2015 byly vedeny proti civilním cílům jako byly tržiště, nemocnice nebo školy. Saúdové se k tomu, po kritice Lékařů bez hranic jejichž nemocnici zasáhli, vyjádřili tak, že neměli informace a věřili se, že se jedná o hútijskou základnu. Mezinárodní společenství mlčelo. Pak se ovšem věci začaly komplikovat. Hútíové se rozhodně nehodlali vzdát a saúdská armáda se ocitla v nekonečné partyzánské válce s jejich oddíly. Ba co více. Hútíové přešly do protiútoku a začali provádět údery na území samotných Saúdů. Z Íránu dostali rakety blízkého a středního doletu, se kterými povstalci začali ostřelovat samotný Rijád.
Válka se spolu s poklesem ceny ropy podepsala na domácí ekonomice. Saudská vláda byla poprvé v dějinách nucena vypsat daň z přidané hodnoty. Ani morálka vojska se nezlepšuje. Spíše naopak. Jednotky musely být doplněny žoldáky z Jižní Ameriky a byla najata i firma Academi, dříve známá pod jménem Blackwater, která se neblaze proslavila v Iráku. V samotné Saúdské Arábii je připraveno 125 000 dynastii oddaných příslušníků Národní gardy potlačit jakékoliv nepokoje nebo pokus o revoluci. S tím, jak se intervence prodlužuje, zvyšuje se i frustrace a brutalita obou stran.
Saúdové však mají k vyjádření své frustrace daleko více prostředků. V říjnu 2016 obletěla svět zpráva o zvláště barbarském útoku. Saúdské stíhačky udeřily v San'á na smuteční shromáždění na pohřbu bývalého ministra vnitra. Dvě v USA vyrobené laserem naváděné bomby zabily 150 lidí a 550 bylo zraněno. Svět se na nic jiného, než slova nezmohl. Británie, jako jeden z největších dodavatelů zbraní do Saúdské Arábie, veškeré vyšetřování na půdě OSN zablokovala. Zakázaná kazetová munice se při bombardování v Jemenu stala standardem. V březnu 2017 došlo u jemenských břehů k dalšímu „záhadnému útoku“. Neznámý vrtulník rozstřílel člun s uprchlíky ze Somálska. Až 50 obětí. Teprve vyšetřování prokázalo, že vrtulník byl stroj Apache saúdského letectva. Další kapkou bylo propuknutí hladomoru a epidemie cholery, což si vyžádalo kolem 52 000 obětí. Saúdové přitom odmítali vpustit do země humanitární pomoc. V poslední době svět pobouřil útok na civilní autobus, ve kterém zahynulo 51 lidí z čehož 40 byly dětí.
Již v roce 2016 Evropský parlament schválil rezoluci, která vyzvala členské státy k zastavení dodávek zbraní válčícím stranám. Teprve v březnu 2018 Belgie, Německo a Norsko v reakci na vývoj situace v Jemenu zastavilo veškeré dodávky. Ztráta belgických a německých dodávek Saúdy nepochybně zabolela. V reakci na to zrušili veškeré civilní kontrakty s německými firmami. Ostatní země se k tomuto kroku nepřipojily. Tak americká firma Texetron v únoru získala kontrakt na 1300 kazetových bomb za 641 milionů dolarů. Uprázdněné místo po Němcích zaplnily francouzské zbrojovky a francouzská vláda odmítá zrušit zbrojní kontrakty. Největší obrat předvedla španělská vláda. Ta v reakci na útok na autobus 3. září 2018 zrušila zakázku na 400 laserem naváděných bomb. O deset dní ovšem Španěle změnili názor a zbraně dodají.
Opozice proti válce se zvedá po celém světě. I američtí senátoři se pomalu obrací proti Saúdům a začínají tlačit na prezidenta Donalda Trumpa, aby omezil podporu saúdské armádě. Ani vyjádření světových politiků již nejsou tak diplomatická. Ba co více, proti politice krále a korunního prince roste odpor i v samotné vládnoucí dynastii. Princ Ahmed bin Abdelaziz před nedávnem před protestujícími proti válce v Jemenu v Londýně prohlásil, že širší rodina není zodpovědná za kroky „krále a jeho společníků“, a že s nimi nesouhlasí. To je na Saúda, navíc přímo z královské rodiny, silné vyjádření.
Existuje z konfliktu nějaká cesta? Saúdové se zatím tváří, že se z jemenského kotle nesnaží dostat. K mírovým jednáním, které měly proběhnout minulý týden se nedostavili představitelé povstalců. Již však nebylo řečeno, že důvod byl ten, že Saúdové nedovolili jejich letadlu vzlétnout. Je jasné, že pokud budou chtít někdy válku skončit, budou muset přizvat k jednání i spojence Hútíů Írán. A to je něco, co Saúdové nejsou ochotni připustit. Válka tak bude pokračovat a dá se předpokládat, že „saúdský Vietnam“ bude mít na zemi drtivé dopady. Poslední zprávy hovoří například o tom, že na jihu Saúdské Arábie u hranic s Jemen propukla epidemie cholery. Pro Saúdskou Arábii epidemie této choroby může být jen méně nepříjemným důsledkem.
Související
Prodej F-35 Saúdské Arábii může zásadně přetvořit Blízký východ. Netanjahu čelí kritice, že obchod nezastavil
Trump navrhnul sebrat televizi licenci za dotaz na vraždu Chášukdžího. Takové věci se dějí, reagoval
Saúdská Arábie , Jemen , USA (Spojené státy americké) , AQAP (al-Káida v Jemenu) , diplomacie
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák