Jemenský masakr. Zapomenutá válka, ve které má ruce od krve i Západ

Jemen je země plná protikladů. Země vnitřně rozervaná nejen intervencí ze zahraničí, ale sporý mezi kmeny a náboženským vyznáním. Již před zahájením války v roce 2015 to byla jedna z nejchudších zemí planety, která měla za sousedy jedny z nejbohatších zemí planety. Navíc položená na strategickém místě jedné z nejrušnějších námořních tepen planety. Podpora a postoj Západu k válce a ke koalici vedené Saúdskou Arábií je více než sporná a kontraproduktivní.

Dnešní válka začala poté, co Hútíové, šíitští povstalci ze Severního Jemenu, donutili k odstoupení prezidenta Abd Rabu Mansur Hadiho. Ten uprchl do Saudská Arábie, kde požádal o internacionální pomoc. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán mu rád vyhověl. Měl k tomu více než mnoho důvodů. Hutiové jsou šíité a podporuje je Írán.

Pokud by došlo k ovládnutí Jemenu Hútíi, a především strategického přístavu Aden, Írán by mohl paralyzovat vývoz ropy ze země. Navíc by mohl podpořit povstání šíitské minority v samotné Saúdské Arábii. Ta sice není nijak početná, ale žije v oblasti, kde je nejvíce ropných polí a je jádrem saúdského ropného bohatství. Navíc ani síla a prestiž dynastie Saúdů doma není právě na nejvyšší úrovni a je zde obava, z minimálně palácové, revoluce.  

Saúdové zformovali vojenskou koalici. V ní byly země z Arabského poloostrova jako Spojené arabské emiráty do roku 2017 Katar, které podlehly nejen tlaku silného saúdského souseda, ale měly stejné obavy jako on. Pak tu však byly i země, které si Saúdové získali za pomoci peněz a jejich hlavním úkolem je získat pro akci punc legality a mezinárodnosti. Země jako Maroko, Senegal nebo Egypt by se rozhodně bez toho, kdyby jejich armády nebyly Saúdy financovány, do Jemenu „prosazovat mír“ nevydaly. Západ kývl na intervenci poté, co Saúdové svoji akci prohlásili za protiteroristickou a stabilizující Jemen.  Jemenu totiž operuje i Al-Káida. Již méně bylo zdůrazňováno, že se saúdským požehnáním a za zapojení do války na jejich straně jim Saúdové platí.

Saúdové si pojistili Západ i mohutnými zbrojními zakázkami.  Do USA, Německa, Velké Británie, Španělska, ale i do České republiky tekly a tečou miliardy za zbraně, a ti politici, kteří tak rádi mluví o lidských právech a válečných zločinech, najednou mlčeli. V zemi je nasazeno asi 1000 vojáků speciálních sil USA a Francie, létající tankery USAF doplňují saúdským stíhačkám palivo a americké námořnictvo provádí blokádu jemenských přístavů. Saudská Arábie byla dokonce vloni zvolena do Rady pro lidská práva OSN. Saúdové si ovšem začali být svojí situací až příliš jistí a jejich vojenské operace v Jemenu začaly být až příliš bezohledné.

Již první údery na začátku intervence v březnu 2015 byly vedeny proti civilním cílům jako byly tržiště, nemocnice nebo školy. Saúdové se k tomu, po kritice Lékařů bez hranic jejichž nemocnici zasáhli, vyjádřili tak, že neměli informace a věřili se, že se jedná o hútijskou základnu. Mezinárodní společenství mlčelo. Pak se ovšem věci začaly komplikovat. Hútíové se rozhodně nehodlali vzdát a saúdská armáda se ocitla v nekonečné partyzánské válce s jejich oddíly. Ba co více. Hútíové přešly do protiútoku a začali provádět údery na území samotných Saúdů. Z Íránu dostali rakety blízkého a středního doletu, se kterými povstalci začali ostřelovat samotný Rijád.

Válka se spolu s poklesem ceny ropy podepsala na domácí ekonomice. Saudská vláda byla poprvé v dějinách nucena vypsat daň z přidané hodnoty. Ani morálka vojska se nezlepšuje. Spíše naopak. Jednotky musely být doplněny žoldáky z Jižní Ameriky a byla najata i firma Academi, dříve známá pod jménem Blackwater, která se neblaze proslavila v Iráku.  V samotné Saúdské Arábii je připraveno 125 000 dynastii oddaných příslušníků Národní gardy potlačit jakékoliv nepokoje nebo pokus o revoluci. S tím, jak se intervence prodlužuje, zvyšuje se i frustrace a brutalita obou stran.

Saúdové však mají k vyjádření své frustrace daleko více prostředků. V říjnu 2016 obletěla svět zpráva o zvláště barbarském útoku. Saúdské stíhačky udeřily v San'á na smuteční shromáždění na pohřbu bývalého ministra vnitra. Dvě v USA vyrobené laserem naváděné bomby zabily 150 lidí a 550 bylo zraněno. Svět se na nic jiného, než slova nezmohl. Británie, jako jeden z největších dodavatelů zbraní do Saúdské Arábie, veškeré vyšetřování na půdě OSN zablokovala. Zakázaná kazetová munice se při bombardování v Jemenu stala standardem. V březnu 2017 došlo u jemenských břehů k dalšímu „záhadnému útoku“. Neznámý vrtulník rozstřílel člun s uprchlíky ze Somálska. Až 50 obětí. Teprve vyšetřování prokázalo, že vrtulník byl stroj Apache saúdského letectva. Další kapkou bylo propuknutí hladomoru a epidemie cholery, což si vyžádalo kolem 52 000 obětí. Saúdové přitom odmítali vpustit do země humanitární pomoc. V poslední době svět pobouřil útok na civilní autobus, ve kterém zahynulo 51 lidí z čehož 40 byly dětí.

Již v roce 2016 Evropský parlament schválil rezoluci, která vyzvala členské státy k zastavení dodávek zbraní válčícím stranám. Teprve v březnu 2018 Belgie, Německo a Norsko v reakci na vývoj situace v Jemenu zastavilo veškeré dodávky. Ztráta belgických a německých dodávek Saúdy nepochybně zabolela. V reakci na to zrušili veškeré civilní kontrakty s německými firmami. Ostatní země se k tomuto kroku nepřipojily.  Tak americká firma Texetron v únoru získala kontrakt na 1300 kazetových bomb za 641 milionů dolarů. Uprázdněné místo po Němcích zaplnily francouzské zbrojovky a francouzská vláda odmítá zrušit zbrojní kontrakty. Největší obrat předvedla španělská vláda. Ta v reakci na útok na autobus 3. září 2018 zrušila zakázku na 400 laserem naváděných bomb. O deset dní ovšem Španěle změnili názor a zbraně dodají. 

Opozice proti válce se zvedá po celém světě. I američtí senátoři se pomalu obrací proti Saúdům a začínají tlačit na prezidenta Donalda Trumpa, aby omezil podporu saúdské armádě. Ani vyjádření světových politiků již nejsou tak diplomatická. Ba co více, proti politice krále a korunního prince roste odpor i v samotné vládnoucí dynastii.  Princ Ahmed bin Abdelaziz před nedávnem před protestujícími proti válce v Jemenu v Londýně prohlásil, že širší rodina není zodpovědná za kroky „krále a jeho společníků“, a že s nimi nesouhlasí. To je na Saúda, navíc přímo z královské rodiny, silné vyjádření.

Existuje z konfliktu nějaká cesta? Saúdové se zatím tváří, že se z jemenského kotle nesnaží dostat. K mírovým jednáním, které měly proběhnout minulý týden se nedostavili představitelé povstalců. Již však nebylo řečeno, že důvod byl ten, že Saúdové nedovolili jejich letadlu vzlétnout. Je jasné, že pokud budou chtít někdy válku skončit, budou muset přizvat k jednání i spojence Hútíů Írán. A to je něco, co Saúdové nejsou ochotni připustit. Válka tak bude pokračovat a dá se předpokládat, že „saúdský Vietnam“ bude mít na zemi drtivé dopady. Poslední zprávy hovoří například o tom, že na jihu Saúdské Arábie u hranic s Jemen propukla epidemie cholery. Pro Saúdskou Arábii epidemie této choroby může být jen méně nepříjemným důsledkem. 

Související

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci

Saúdská Arábie oznámila sestřelení dronu vyslaného jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů na předměstí Mekky. Událost vyvolala rychlé odsouzení ze strany zemí v regionu vůči těmto milicím podporovaným Íránem. Podle mluvčího saúdskoarabské vojenské koalice Turkího al-Málikího jde o první případ cílení na toto posvátné město po téměř deseti letech, od zachycení balistické střely v roce 2017. Jemenští povstalci však obvinění z ohrožení Mekky odmítli a prohlásili, že jejich cíle leží daleko od náboženských míst.
Saúdská Arábie

Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie

Saúdská Arábie oznámila uzavření svého klíčového ropovodu Východ-Západ poté, co byl zasažen dronovým útokem vedeným z území Íráku. Tento útok způsobil škody na zařízení a vyžádal si zranění. Americký prezident Donald Trump připsal odpovědnost skupinám napojeným na Írán, zatímco íránské ministerstvo zahraničí jakoukoliv účast na tomto incidentu odmítlo.

Více souvisejících

Saúdská Arábie Jemen USA (Spojené státy americké) AQAP (al-Káida v Jemenu) diplomacie

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

před 8 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

včera

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

včera

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy