Moskva/Damašek - V momentě, kdy syrský prezident Bašar al-Asad zaútočil na město Idilb, poslední sídlo rebelů, si svět vytvořil naivní představu, že se Rusko od jeho politiky definitivně distancuje. Jak si ale mohl někdo něco takového myslet, když Asad a Putin jsou dlouhodobí spojenci? Zůstává západní svět tím, kdo může docílit míru na Blízkém východě? Informoval o tom server Defenseone.com.
V prvé řadě je třeba připomenout, že Asad své plány za celou dobu syrské občanské války nikdy nezměnil. Podle jeho názoru je veškerá opozice teroristická, a tudíž musí být definitivně vymýcená. Asadův režim se nese v politice, která si získává, čím dál víc příznivců, a která se nese v duchu jednoduchého a populárního sloganu "Asad, nebo vyprahlá země!".
A to je právě jeden z důvodů, proč Kreml upustil od svých prozatímních snah o diplomatické řešení konfliktu, čímž chtěl původně ponížit západní mocnosti, které jsou podle jeho názoru válečnými štváči. Tento přístup nicméně hraje USA, Francii a Velké Británii do karet, protože nyní to mohou být právě oni, kdo bude stát v pozadí mírového procesu, zatímco Rusko se stane tou velmocí, která podporovala krveprolití. Ty však ale podřimují, případně se nechávají unést klamnou představou, že Putin takříkajíc zmoudří.
V posledních dnech ruské letectvo zintezivňovalo své bombové útoky na rebely obléhanou severovýchodní syrskou provincii Idlib, zatímco se Asadova armáda zaměřovala na pozemní boj. Navzdory tomuto postupu přetrvávají obavy, že útok na Idlib namísto definitivního skončení občanské války, přinese zbytečnou smrt tři milionů Syřanů, převážně civilistů. Jedná se o skupiny obyvatel, které jsou v podstatě uvězněny v horách, ve venkovské části provincie. "Osvobozování Idlibu se tak může stát posledním hřebíčkem do rakve boje proti terorismu a frustrací pro ty, kteří do něj investovali miliardy dolarů," varoval Bašar Jaafari, zástupce Sýrie v OSN.
To, že Asad obrátí svou pozornost na Idlib, předpovídali syrští pozorovatelé už delší dobu. Za vojenské pomoci Ruska, ale i Íránu, se Damašek rozhodl získat kontrolu nad posledním územím, ovládaném odpůrci režimu. O blaho vlastních lidí Asadovi nejde. Jako každý autoritář v podstatě usiluje o upevnění své moci. Ačkoliv si společně s Moskvou a zřejmě i Teheránem stojí za tím, že bojuje proti teroristům, ve skutečnosti mu nejde o nic jiného, než o genocidu posledních anti-assadovců.
Očekávat, že by od něčeho takového dalo Rusko ruce pryč je nanejvýš optimistické, protože právě upevněním Asadova režimu si Kreml zachová svůj geopolitický vliv na Blízkém východě. To, že se nejednalo o boj s teroristy, nýbrž o vyvražďování opozice, pak dokáže zamaskovat prostřednictvím svých dezinformačních serverů a trollích farem.
V téměř všech fázích občanské války bylo jasné, že je Rusko Asadův spojenec, a že plně podporuje jeho postup. I tak se ale západní mocnosti a humanitární organizace dokázaly s ruským prezidentem Vladimírem Putinem shodnout na tom, že je potřeba vnímat Asadův režim pouze jako prostředníka k vyřešení celého konfliktu. "Civilisté musí být chránění před neuváženými a hlavně s mezinárodním právem neslučitelnými kroky, které lze charakterizovat, jako brutální," řekl Samah Hadíd z Amnesty International. Ti chtějí i nadále doufat, že Putin udělá vše, co je v jeho silách, aby zabránil krveprolití, a že přiměje Asada k politickému a diplomatickému řešení celé situace.
Kéž by ale existovala nějaká fakta potvrzující tuto teorii. Jak už bylo řečeno, je naivní věřit, že by režim, jakým je Putinovo Rusko, měl skutečný zájem na tom zamezit humanitární katastrofě v Sýrii. Kreml řeší pouze své geopolitické zájmy, ruským voličům prostřednictvím ovládaných médií sdělí, že Asad pouze zasáhl proti teroristům a západní mocnosti vykreslí, jako militaristy. Jednoduše řečeno, dokud nebude svět aktivněji bojovat proti porušování lidských práv, budou mít lidé, jako je Asad vždy navrch.
Související
Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků
Syrská krize , Rusko , Bašár Asad , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje
před 2 hodinami
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
před 2 hodinami
Babiš se inspiroval v Izraeli. Nemocnice v Letňanech bude vojenská
před 3 hodinami
Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy
před 4 hodinami
Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi
před 6 hodinami
Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo
před 7 hodinami
Ze světa přichází první reakce na střelbu. Lídři útok odsoudili
před 8 hodinami
Chtěl střílet na Trumpovy úředníky. Útočníkem je jednatřicetiletý učitel, v pondělí jde před soud
před 8 hodinami
Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě
před 9 hodinami
Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali
před 10 hodinami
Počasí příští týden: V noci může ještě mrznout, pak dorazí téměř letní teploty
včera
Můžou zavolat. Trump zrušil další jednání v Pákistánu o ukončení války s Íránem
včera
Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu
včera
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
včera
Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod
včera
40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa
včera
Trump musí válku v Íránu ukončit do května. Co bude pak nikdo neví
včera
V jednom z pražských domů našli hasiči rtuť, kyanid a radioaktivní thorium
včera
Turek se omluvil úředníkům za slova o parazitech a deratizaci. Podle politologů je hlupák a Motoristé školka
včera
Přibyl přijal funkci arcibiskupa. Mezi hosty nechyběl prezident a politici
V pražské katedrále svatého Víta na Pražském hradě se v sobotu dopoledne odehrála historická událost, která přilákala stovky významných hostů. Slavnostní liturgie, zahájená v jedenáct hodin, se stala dějištěm uvedení do úřadu nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla. Celý obřad provázela vznešená atmosféra podtržená zvukem největšího českého zvonu Zikmunda.
Zdroj: Libor Novák