Moskva/Damašek - V momentě, kdy syrský prezident Bašar al-Asad zaútočil na město Idilb, poslední sídlo rebelů, si svět vytvořil naivní představu, že se Rusko od jeho politiky definitivně distancuje. Jak si ale mohl někdo něco takového myslet, když Asad a Putin jsou dlouhodobí spojenci? Zůstává západní svět tím, kdo může docílit míru na Blízkém východě? Informoval o tom server Defenseone.com.
V prvé řadě je třeba připomenout, že Asad své plány za celou dobu syrské občanské války nikdy nezměnil. Podle jeho názoru je veškerá opozice teroristická, a tudíž musí být definitivně vymýcená. Asadův režim se nese v politice, která si získává, čím dál víc příznivců, a která se nese v duchu jednoduchého a populárního sloganu "Asad, nebo vyprahlá země!".
A to je právě jeden z důvodů, proč Kreml upustil od svých prozatímních snah o diplomatické řešení konfliktu, čímž chtěl původně ponížit západní mocnosti, které jsou podle jeho názoru válečnými štváči. Tento přístup nicméně hraje USA, Francii a Velké Británii do karet, protože nyní to mohou být právě oni, kdo bude stát v pozadí mírového procesu, zatímco Rusko se stane tou velmocí, která podporovala krveprolití. Ty však ale podřimují, případně se nechávají unést klamnou představou, že Putin takříkajíc zmoudří.
V posledních dnech ruské letectvo zintezivňovalo své bombové útoky na rebely obléhanou severovýchodní syrskou provincii Idlib, zatímco se Asadova armáda zaměřovala na pozemní boj. Navzdory tomuto postupu přetrvávají obavy, že útok na Idlib namísto definitivního skončení občanské války, přinese zbytečnou smrt tři milionů Syřanů, převážně civilistů. Jedná se o skupiny obyvatel, které jsou v podstatě uvězněny v horách, ve venkovské části provincie. "Osvobozování Idlibu se tak může stát posledním hřebíčkem do rakve boje proti terorismu a frustrací pro ty, kteří do něj investovali miliardy dolarů," varoval Bašar Jaafari, zástupce Sýrie v OSN.
To, že Asad obrátí svou pozornost na Idlib, předpovídali syrští pozorovatelé už delší dobu. Za vojenské pomoci Ruska, ale i Íránu, se Damašek rozhodl získat kontrolu nad posledním územím, ovládaném odpůrci režimu. O blaho vlastních lidí Asadovi nejde. Jako každý autoritář v podstatě usiluje o upevnění své moci. Ačkoliv si společně s Moskvou a zřejmě i Teheránem stojí za tím, že bojuje proti teroristům, ve skutečnosti mu nejde o nic jiného, než o genocidu posledních anti-assadovců.
Očekávat, že by od něčeho takového dalo Rusko ruce pryč je nanejvýš optimistické, protože právě upevněním Asadova režimu si Kreml zachová svůj geopolitický vliv na Blízkém východě. To, že se nejednalo o boj s teroristy, nýbrž o vyvražďování opozice, pak dokáže zamaskovat prostřednictvím svých dezinformačních serverů a trollích farem.
V téměř všech fázích občanské války bylo jasné, že je Rusko Asadův spojenec, a že plně podporuje jeho postup. I tak se ale západní mocnosti a humanitární organizace dokázaly s ruským prezidentem Vladimírem Putinem shodnout na tom, že je potřeba vnímat Asadův režim pouze jako prostředníka k vyřešení celého konfliktu. "Civilisté musí být chránění před neuváženými a hlavně s mezinárodním právem neslučitelnými kroky, které lze charakterizovat, jako brutální," řekl Samah Hadíd z Amnesty International. Ti chtějí i nadále doufat, že Putin udělá vše, co je v jeho silách, aby zabránil krveprolití, a že přiměje Asada k politickému a diplomatickému řešení celé situace.
Kéž by ale existovala nějaká fakta potvrzující tuto teorii. Jak už bylo řečeno, je naivní věřit, že by režim, jakým je Putinovo Rusko, měl skutečný zájem na tom zamezit humanitární katastrofě v Sýrii. Kreml řeší pouze své geopolitické zájmy, ruským voličům prostřednictvím ovládaných médií sdělí, že Asad pouze zasáhl proti teroristům a západní mocnosti vykreslí, jako militaristy. Jednoduše řečeno, dokud nebude svět aktivněji bojovat proti porušování lidských práv, budou mít lidé, jako je Asad vždy navrch.
Související
Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků
Syrská krize , Rusko , Bašár Asad , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
Zdroj: Jan Hrabě