Moskva/Damašek - V momentě, kdy syrský prezident Bašar al-Asad zaútočil na město Idilb, poslední sídlo rebelů, si svět vytvořil naivní představu, že se Rusko od jeho politiky definitivně distancuje. Jak si ale mohl někdo něco takového myslet, když Asad a Putin jsou dlouhodobí spojenci? Zůstává západní svět tím, kdo může docílit míru na Blízkém východě? Informoval o tom server Defenseone.com.
V prvé řadě je třeba připomenout, že Asad své plány za celou dobu syrské občanské války nikdy nezměnil. Podle jeho názoru je veškerá opozice teroristická, a tudíž musí být definitivně vymýcená. Asadův režim se nese v politice, která si získává, čím dál víc příznivců, a která se nese v duchu jednoduchého a populárního sloganu "Asad, nebo vyprahlá země!".
A to je právě jeden z důvodů, proč Kreml upustil od svých prozatímních snah o diplomatické řešení konfliktu, čímž chtěl původně ponížit západní mocnosti, které jsou podle jeho názoru válečnými štváči. Tento přístup nicméně hraje USA, Francii a Velké Británii do karet, protože nyní to mohou být právě oni, kdo bude stát v pozadí mírového procesu, zatímco Rusko se stane tou velmocí, která podporovala krveprolití. Ty však ale podřimují, případně se nechávají unést klamnou představou, že Putin takříkajíc zmoudří.
V posledních dnech ruské letectvo zintezivňovalo své bombové útoky na rebely obléhanou severovýchodní syrskou provincii Idlib, zatímco se Asadova armáda zaměřovala na pozemní boj. Navzdory tomuto postupu přetrvávají obavy, že útok na Idlib namísto definitivního skončení občanské války, přinese zbytečnou smrt tři milionů Syřanů, převážně civilistů. Jedná se o skupiny obyvatel, které jsou v podstatě uvězněny v horách, ve venkovské části provincie. "Osvobozování Idlibu se tak může stát posledním hřebíčkem do rakve boje proti terorismu a frustrací pro ty, kteří do něj investovali miliardy dolarů," varoval Bašar Jaafari, zástupce Sýrie v OSN.
To, že Asad obrátí svou pozornost na Idlib, předpovídali syrští pozorovatelé už delší dobu. Za vojenské pomoci Ruska, ale i Íránu, se Damašek rozhodl získat kontrolu nad posledním územím, ovládaném odpůrci režimu. O blaho vlastních lidí Asadovi nejde. Jako každý autoritář v podstatě usiluje o upevnění své moci. Ačkoliv si společně s Moskvou a zřejmě i Teheránem stojí za tím, že bojuje proti teroristům, ve skutečnosti mu nejde o nic jiného, než o genocidu posledních anti-assadovců.
Očekávat, že by od něčeho takového dalo Rusko ruce pryč je nanejvýš optimistické, protože právě upevněním Asadova režimu si Kreml zachová svůj geopolitický vliv na Blízkém východě. To, že se nejednalo o boj s teroristy, nýbrž o vyvražďování opozice, pak dokáže zamaskovat prostřednictvím svých dezinformačních serverů a trollích farem.
V téměř všech fázích občanské války bylo jasné, že je Rusko Asadův spojenec, a že plně podporuje jeho postup. I tak se ale západní mocnosti a humanitární organizace dokázaly s ruským prezidentem Vladimírem Putinem shodnout na tom, že je potřeba vnímat Asadův režim pouze jako prostředníka k vyřešení celého konfliktu. "Civilisté musí být chránění před neuváženými a hlavně s mezinárodním právem neslučitelnými kroky, které lze charakterizovat, jako brutální," řekl Samah Hadíd z Amnesty International. Ti chtějí i nadále doufat, že Putin udělá vše, co je v jeho silách, aby zabránil krveprolití, a že přiměje Asada k politickému a diplomatickému řešení celé situace.
Kéž by ale existovala nějaká fakta potvrzující tuto teorii. Jak už bylo řečeno, je naivní věřit, že by režim, jakým je Putinovo Rusko, měl skutečný zájem na tom zamezit humanitární katastrofě v Sýrii. Kreml řeší pouze své geopolitické zájmy, ruským voličům prostřednictvím ovládaných médií sdělí, že Asad pouze zasáhl proti teroristům a západní mocnosti vykreslí, jako militaristy. Jednoduše řečeno, dokud nebude svět aktivněji bojovat proti porušování lidských práv, budou mít lidé, jako je Asad vždy navrch.
Související
Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
před 1 hodinou
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
před 2 hodinami
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
před 3 hodinami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 4 hodinami
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 4 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 5 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 6 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 7 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 8 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 8 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 9 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 10 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 11 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 11 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 12 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 13 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 14 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Zdroj: Libor Novák