Do Sýrie se vrátilo 50 tisíc uprchlíků. Bude se jim Asadův režim mstít?

Bejrút - Do Sýrie se z Libanonu letos vrátilo 50.000 Syřanů a do konce roku by při současném trendu jejich počet mohl vzrůst na 200.000. Podle agentury Reuters to dnes řekl vysoce postavený představitel libanonské bezpečnosti.

Šéf libanonského úřadu pro bezpečnost Abbás Ibráhím v rozhovoru s Reuters uvedl, že jeho úřad ve spolupráci s Damaškem zorganizoval návrat 25.000 lidí do Sýrie. Dalších 25.000 Syřanů se podle něj vydalo domů samo.

V Libanonu je podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) registrováno 976.000 syrských uprchlíků. Libanonská vláda tvrdí, že ve skutečnosti je v zemi 1,5 milionu uprchlíků, což je asi čtvrtina populace, a jejich přítomnost představuje značnou zátěž pro libanonskou ekonomiku a veřejné služby. Poté, co se syrské armádě podařilo opět získat kontrolu nad značnou částí Sýrie, z řad některých libanonských politiků včetně prezidenta Michela Aúna zazněly názory, že nastal čas k repatriaci běženců.

Ibráhím návrat tisíců syrských uprchlíků, kteří chtějí domů, koordinuje s Damaškem. Nejprve tak posílá syrským úřadům jména běženců ke schválení. Asi deset procent žádostí podle Ibrahíma Damašek zamítl. Syrské úřady uvádějí, že hledaní běženci se mohou rozhodnout, zda zůstat na místě, nebo se vrátit domů a své "záležitosti vyřídit".

Konflikt v Sýrii propukl v roce 2011 a na Blízkém východě vytvořil 5,6 milionu uprchlíků.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi při návštěvě Bejrútu minulý měsíc uvedl, že uprchlíci se obávají, že se jim syrské úřady budou mstít nebo že budou nuceni vstoupit do armády. Další se obávají důsledků zničené infrastruktury. Grandi uvedl, že je zapotřebí, aby UNHCR byl zastoupen v oblastech, kam se uprchlíci vracejí.

Ibráhím očekává, že se návraty uprchlíků zrychlí po vyřešení otázky severozápadní syrské provincie Idlib, která je poslední větší baštou odpůrců syrské vlády. Mnoho mladých mužů se podle něj totiž obává, že kdyby se teď do Sýrie vrátili, museli by vstoupit do armády a bojovat o Idlib. "Až nebudou v Sýrii velké bitvy, mnoho mladých mužů se vrátí," řekl Ibráhím. Doplnil, že uprchlíci mají po návratu šest měsíců na vyřízení svých záležitostí, poté mohou být povoláni do armády.

Rusko-turecká dohoda o Idlibu minulý týden oddálila přímou hrozbu vojenské ofenzivy v Idlibu. Syrská vláda nicméně opakovaně uvedla, že Idlib dostane zpět pod svou kontrolu.

Související

Ilustrační foto

Proč používáme při líbání jazyk? Psychologové vysvětlují pozůstatky evoluce

Pravděpodobně nepůjdete do nočního klubu a nezeptáte se přitažlivého mladíka (či ženy), zda by vám nepůjčili zubní kartáček. A přesto po nějakém to seznámení a chutných drinků si s nimi vášnivě vyměňujete po pár hodinách polibky. Stejně byste nepoužili stejnou zubní nit jako váš dlouholetý partner či partnerka. A přesto se líbáte každý den.

Více souvisejících

Líbání Sýrie uprchlíci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy