V Bahrajnu se dnes uskutečnily parlamentní a komunální volby, opoziční skupiny se jich ale nemohly zúčastnit. Šíitská opozice tak vyzvala k bojkotu hlasování, které nazvala fraškou, a volby kritizovala rovněž organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Podle vlády ale byly volby "demokratické" a volební účast se pohybovala okolo 67 procent.
"Zástupci předních demokratických zemí se domnívají, že nadcházející volby v Bahrajnu postrádají legitimitu. Jednoduše nemůžete rozdrtit, mučit a uvěznit celou opozici, uspořádat pseudovolby a pak požadovat uznání mezinárodního společenství," uvedl již před konáním hlasování šéf britského institutu pro lidská práva a demokracii v Bahrajnu (BIRD) Sajíd Ahmad Al-Vadáí.
Většinu obyvatelstva v Bahrajnu tvoří šíité, zemi ale vládne sunnitská královská rodina. Nejvlivnější představitelé opozice jsou nyní ve vězení. Podle aktivistů bojujících za lidská práva jsou šíité v této konstituční monarchii terčem systematického pronásledování. Vládnoucí klan to popírá a z rozdmýchávání nepokojů viní Írán.
O čtyři desítky křesel v parlamentu soupeřili téměř tři stovky kandidátů, včetně zhruba 40 žen. Další desítky osob se ucházely o křesla v komunálních volbách. Podle bahrajnské státní agentury BNA bylo po celé zemi otevřeno 54 hlasovacích místností. Volby skončily ve 20:00 místního času (18:00 SEČ), zatím však není jasné, kdy budou známy výsledky.
V roce 2011, kdy vypukla vlna revolucí na severu Afriky a Blízkém východě známá jako arabské jaro, organizovala i šíitská opozice v Bahrajnu protivládní protesty. Lidé se v této konstituční monarchii dožadovali demokratických reforem. Vláda protesty tvrdě potlačila, přičemž zemřelo několik desítek lidí. Před soud pak postavila desítky svých oponentů.
Bahrajn je významným spojencem Spojených států v oblasti Perského zálivu. Poskytuje zázemí Páté americké flotile, základnu má v této zemi také britská armáda.
Související
Verstappen s Perezem zajistili Red Bullu první double nové sezony Formule 1 v Bahrajnu
Blízký východ připomíná Evropu před první světovou válkou, tvrdí analytik CIA
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 38 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 2 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 4 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 5 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 10 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 12 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák