Erdogan se obrátil proti Sorosovi. V minulosti s ním však spolupracoval

Ruský prezident Vladimir Putin, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, maďarský premiér Viktor Orbán či americký prezident Donald Trump patří mezi nejhlasitější kritiky finančního magnáta maďarského původu a známého podporovatele řady neziskových humanitárních organizací a iniciativ, George Sorose. Zvláště Orbán v poslední době zvolil z Sorose terč svých výpadů, navzdory skutečnosti, že přes jeho stipendium v mládí studoval.

Podobnou dynamiku, kdy Soros byl chvíli užitečným donátorem, aby se následně stal symbolem všeho zla, vykazuje i současný postoj tureckého prezidenta Recepa Tayyip Erdogana k osobě kontroverzního podnikatele. Na současném vztahu Erdogana a Sorose lze demonstrovat měnící se politické prostředí v Turecku i ve světě.

V roce 2003 Erdoganovým cílem bylo triumfálně vstoupit s Tureckem do EU. Věděl, že podpora a přízeň významných postav evropské politiky mu může v jeho úsilí velice pomoci. Ačkoliv Soros nebyl politik, díky svému majetku a řadě politických iniciativ na podporu EU se jednalo o nepochybně vlivnou postavu. Erdoganův úsměv na fotografii z roku 2003 ze švýcarského Davidu, kde na každoročním ekonomickém fóru stojí po boku Sorose, zřejmě nebyl nikterak předstíraný.

Podle Ahmeta Severa, poradce bývalého prezidenta Abdullah Güla, měl Erdogan během setkání v Davosu Sorosovi říci, že Turecko je otevřenou společností a že by tedy Soros ěl podporovat jeho usilování o vstup do EU. Soros výzvu vyslyšel a prostřednictvím své nadace Open Society Foundation vytvořil Nezávislou tureckou komisi, jejímž cílem bylo lobování za otevření jednání mezi Tureckem a EU o jeho možném připojení. Komise byla tvořena vlivnými evropskými osobami evropské politické scény jako je např. bývalý prezident Finska Martti Ahtisaari, bývalý premiér Francie Michel Rocard, bývalý nizozemský eurokomisař Hans van den Broek či bývalá italská eurokomisařka Emma Boninová.

Mezi Sorosem a Erdoganem nebyly po dlouhou dobu žádné spory, naopak Erdogan byl ultranacionalistickými tureckými stranami obviňován z toho, že je louka Sorose a podobně i Open Society Foundation byla obviňována z toho, že „nadržuje“ Erdoganově vládě. Dobré vztahy mezi oběma muži reflektuje skutečnost, že Open Society Foundantion v letech 2001 a 2008 měla otevřené pole při sponzorování celé řady svých tureckých iniciativ a že Erdoganova dcera studovala na univerzitě podporované Sorosem.

Jak se však Turecku nedařilo postupovat ve svých reformách a vzdalovala se mu možnost vstupu do EU, Sorosova užitečnost pro Erdogana se začala ztrácet. Naopak se mu se svou podporou organizací za lidská práva, pro něž byl Erdogan příkladem tureckého tyrana, stával přítěží. Hlavní rozkol mezi oběma muži nastal v roce 2013, po tvrdém potlačení protestů environmentálních aktivistů v parku Gezi. Za jejich pořádání byl v roce 2017 zatčen filantrop a podnikatel Osman Kavala, který bývá označován za „tureckého“ či „rudého“ Sorose. Erdogan však za jejich pravého strůjce, jehož měl být Kavala pouhou loutkou, označil „maďarského Žida“ Sorose.

Turecká provládní média v posledních měsících vedly tvrdou kampaň proti Sorosovi, označovaného jako služebníka zájmů „sionistického Izraele“ a „velkého Satana, USA“, který „ dotuje převraty“ a „rozděluje národy“, aby je „rozbil“. Turecké ministerstvo spravedlnosti se pokouší dokázat finanční vazby mezi Sorosem a  Kavalou. Open Society Foundation  na konci listopadu oznámila, že končí své aktivity v Turecku kvůli „na ničem nezaložených tvrzení“, které ji brání v práci.

Podle odborníka na mezinárodní vztahy, Ilhana Uzgela, Erdoganův útok na Sorose není ani tak veden ze srdce jakožto kůli strategickým cílům tureckého prezidenta. Erdogan takto vysílá zprávu dalším centrům moci s osobami vyznačujícími se výrazným protisorovským cítěním, jako je mimo jiné i Donald Trump, že je s nimi na jedné lodi. Zároveň se jedná i o zprávu domácí opozici a jeho kritiky, aby si s ním nezahrávala.