Lze zastavit apokalypsu? Hrozí smrt milionů lidí, varuje představitel OSN

Ačkoliv se třicet let pohybuje v oblastech humanitárních krizí, to, co viděl minulý týden v Jemenu, Marka Lowcocka šokovalo. Zástupce tajemníka OSN pro humanitární záležitosti v komentáři pro server CNN varuje, že v zemi hrozí smrt milionům lidí.

Morální selhání

Jemen lze stále zachránit a promarnění této příležitosti by bylo velkým morálním selháním, apeluje Lowcock. Připomíná, že před čtyřmi lety byl Jemen sice křehkou zemí, kde miliony lidí jen s obtížemi naplňovali své základní potřeby a mnoho z nich bylo odkázáno na vnější pomoc, ale tamní ekonomika fungovala, v zemi existovala infrastruktura a vláda lidem poskytovala základní služby.

To vše bylo zničeno a Jemen je na pokraji kolapsu, jelikož válka zdecimovala tamní hospodářství a HDP se propadl o polovinu, uvádí představitel OSN. Dodává, že dochází k útokům na rybářské lodě, devastaci zemědělské půdy a bombardování továren a podle odhadů mezinárodního společenství v zemi zaniklo na 600 tisíc pracovních míst.  

"Hlavní zdroj vládního příjmu, prodej ropy, se propadl o 85%," pokračuje Lowcock. Konstatuje, že přes milion učitelů, zdravotníků a důchodců roky nedostává prakticky žádné peníze a miliony rodin nemají prostředky k nákupu potřebného jídla.

Nálety a pozemní boje, včetně ostřelování, zabily či zranily desítky tisíc civilistů a přes 3 miliony lidí vyhnaly z domovů, uvádí zástupce mezinárodního společenství. Podotýká, že před válkou se do Jemenu dováželo téměř veškeré jídlo a léky, ale nyní, kdy se v zemi nachází přes 30 frontových linií a agresoři blokují přístavy, silnice a základní infrastrukturu, nelze pomoc lidem doručit.

OSN na základě své nedávné mise v Jemenu odhaduje, že 12 milionům lidí v zemi hrozí hladomor, varuje Lowcock. Připomíná, že hladomory jsou v dnešním světě vzácné, přičemž ty poslední, jako například v roce 2011 v Somálsku, vyvolalo sucho a odezněly s příchodem dešťů, zatímco jemenská krize je čistě lidským dílem, které matka příroda nevyřeší.

Pět kroků k záchraně

"Můžeme však odvrátit hrozící apokalypsu, pokud nyní začneme jednat," tvrdí Lowcock. Dodává, že OSN přišla s následujícím pětibodovým plánem.´

Zaprvé je nutné okamžitě uzavřít příměří, které ochrání lidí a klíčovou infrastrukturu, bez níž je velký hladomor jistý, deklaruje činitel OSN. Nabádá k uzemnění letadel a umlčení zbraní, k čemuž sice mezinárodní společenství vyzývá již léta, ale nyní je třeba tyto apely vystupňovat. OSN podle Lowcocka nabízí, že bude hrát silnější roli v těch nejspornějších oblastech, například v přístavu Hudajda, na jehož fungování závisí miliony lidských životů, a zajistí, že nejdůležitější objekty budou využívány pouze k legitimním civilním aktivitám.   

Zadruhé, humanitární plán OSN na příští rok musí získat potřebně finance, jelikož již teď OSN a s ní spolupracující nevládní organizace zaměstnávají tisíce lidí, většinou Jemenců, kteří každý měsíc pomáhají dostat potraviny, vodu a léky k 8 milionům lidí v zemi, vysvětluje zástupce tajemníka pro humanitární záležitosti. Dodává, že příští rok se má pomoc dostat k 15 milionům lidí - polovině celkové jemenské populace -, včetně těch, kteří zůstali bez prostředků a bez pomoci nedokážou přežít.

OSN tak na příští rok potřebuje 4 miliardy dolarů (zhruba 88  miliard korun), což se může jevit jako vysoká suma, ale k udržení hladovějícího člověka naživu je potřeba půl dolaru (zhruba 11 korun) denně, vysvětluje Lowcock. Připomíná, že generální tajemník OSN Antonio Guterres svolal do Ženevy na 26. února 2019 konferenci, která bude usilovat o potvrzení přislíbených financí.

Třetím bodem jsou podle představitele OSN neodkladné a trvalejší opatření ke stabilizaci jemenské ekonomiky. Za nejrychlejší cestu označuje Lowcock poskytnutí zahraničních financí jemenské centrální bance, což by státu umožnilo vyplácet důchody a mzdy pracovníkům ve veřejném sektoru, přičemž Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty v posledních dvou měsících podnikly důležité kroky, které takový scénář usnadní.  

"Potřeba jsou však předvídatelné, konsistentní a trvalé měsíční injekce zdrojů a spolupráce všech stran v Jemenu na tom, aby peníze dorazily k těm, kteří je potřebují," uvádí Lowcock. Za čtvrtý bod označuje zahájení obnovy země, včetně klíčových státních institucí, silnic, mostů a vodních kanálů, nahrazení zničených jeřábů v Hudajdě, opravení učeben, obnovu rybolovu i zemědělské činnosti a posílení dodávek elektřiny.

Pátý bodem je ujištění, že strany účastnící se rozhovorů ve Švédku pod patronátem OSN, zde zůstanou, dokud nebudou dohodnuty první smysluplné kroky k nastolení míru, deklaruje Lowcock. Varuje, že obnova zničené ekonomiky a vytvoření nových pracovních míst a živností do té míry, aby byl Jemen samostatný, potrvá desetiletí, a stmelení fragmentované jemenské společnosti a překonání hněvu a bolestí války bude trvat celé generace.

"Nic z toho se nezlepší, dokud se (situace) nepřestane zhoršovat," zdůrazňuje zástupce OSN. Deklaruje, že s nápravou se musí začít dříve, než bude pozdě.     

Související

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

Více souvisejících

Jemen OSN humanitární krize válka hladomor

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy