Lze zastavit apokalypsu? Hrozí smrt milionů lidí, varuje představitel OSN

Ačkoliv se třicet let pohybuje v oblastech humanitárních krizí, to, co viděl minulý týden v Jemenu, Marka Lowcocka šokovalo. Zástupce tajemníka OSN pro humanitární záležitosti v komentáři pro server CNN varuje, že v zemi hrozí smrt milionům lidí.

Morální selhání

Jemen lze stále zachránit a promarnění této příležitosti by bylo velkým morálním selháním, apeluje Lowcock. Připomíná, že před čtyřmi lety byl Jemen sice křehkou zemí, kde miliony lidí jen s obtížemi naplňovali své základní potřeby a mnoho z nich bylo odkázáno na vnější pomoc, ale tamní ekonomika fungovala, v zemi existovala infrastruktura a vláda lidem poskytovala základní služby.

To vše bylo zničeno a Jemen je na pokraji kolapsu, jelikož válka zdecimovala tamní hospodářství a HDP se propadl o polovinu, uvádí představitel OSN. Dodává, že dochází k útokům na rybářské lodě, devastaci zemědělské půdy a bombardování továren a podle odhadů mezinárodního společenství v zemi zaniklo na 600 tisíc pracovních míst.  

"Hlavní zdroj vládního příjmu, prodej ropy, se propadl o 85%," pokračuje Lowcock. Konstatuje, že přes milion učitelů, zdravotníků a důchodců roky nedostává prakticky žádné peníze a miliony rodin nemají prostředky k nákupu potřebného jídla.

Nálety a pozemní boje, včetně ostřelování, zabily či zranily desítky tisíc civilistů a přes 3 miliony lidí vyhnaly z domovů, uvádí zástupce mezinárodního společenství. Podotýká, že před válkou se do Jemenu dováželo téměř veškeré jídlo a léky, ale nyní, kdy se v zemi nachází přes 30 frontových linií a agresoři blokují přístavy, silnice a základní infrastrukturu, nelze pomoc lidem doručit.

OSN na základě své nedávné mise v Jemenu odhaduje, že 12 milionům lidí v zemi hrozí hladomor, varuje Lowcock. Připomíná, že hladomory jsou v dnešním světě vzácné, přičemž ty poslední, jako například v roce 2011 v Somálsku, vyvolalo sucho a odezněly s příchodem dešťů, zatímco jemenská krize je čistě lidským dílem, které matka příroda nevyřeší.

Pět kroků k záchraně

"Můžeme však odvrátit hrozící apokalypsu, pokud nyní začneme jednat," tvrdí Lowcock. Dodává, že OSN přišla s následujícím pětibodovým plánem.´

Zaprvé je nutné okamžitě uzavřít příměří, které ochrání lidí a klíčovou infrastrukturu, bez níž je velký hladomor jistý, deklaruje činitel OSN. Nabádá k uzemnění letadel a umlčení zbraní, k čemuž sice mezinárodní společenství vyzývá již léta, ale nyní je třeba tyto apely vystupňovat. OSN podle Lowcocka nabízí, že bude hrát silnější roli v těch nejspornějších oblastech, například v přístavu Hudajda, na jehož fungování závisí miliony lidských životů, a zajistí, že nejdůležitější objekty budou využívány pouze k legitimním civilním aktivitám.   

Zadruhé, humanitární plán OSN na příští rok musí získat potřebně finance, jelikož již teď OSN a s ní spolupracující nevládní organizace zaměstnávají tisíce lidí, většinou Jemenců, kteří každý měsíc pomáhají dostat potraviny, vodu a léky k 8 milionům lidí v zemi, vysvětluje zástupce tajemníka pro humanitární záležitosti. Dodává, že příští rok se má pomoc dostat k 15 milionům lidí - polovině celkové jemenské populace -, včetně těch, kteří zůstali bez prostředků a bez pomoci nedokážou přežít.

OSN tak na příští rok potřebuje 4 miliardy dolarů (zhruba 88  miliard korun), což se může jevit jako vysoká suma, ale k udržení hladovějícího člověka naživu je potřeba půl dolaru (zhruba 11 korun) denně, vysvětluje Lowcock. Připomíná, že generální tajemník OSN Antonio Guterres svolal do Ženevy na 26. února 2019 konferenci, která bude usilovat o potvrzení přislíbených financí.

Třetím bodem jsou podle představitele OSN neodkladné a trvalejší opatření ke stabilizaci jemenské ekonomiky. Za nejrychlejší cestu označuje Lowcock poskytnutí zahraničních financí jemenské centrální bance, což by státu umožnilo vyplácet důchody a mzdy pracovníkům ve veřejném sektoru, přičemž Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty v posledních dvou měsících podnikly důležité kroky, které takový scénář usnadní.  

"Potřeba jsou však předvídatelné, konsistentní a trvalé měsíční injekce zdrojů a spolupráce všech stran v Jemenu na tom, aby peníze dorazily k těm, kteří je potřebují," uvádí Lowcock. Za čtvrtý bod označuje zahájení obnovy země, včetně klíčových státních institucí, silnic, mostů a vodních kanálů, nahrazení zničených jeřábů v Hudajdě, opravení učeben, obnovu rybolovu i zemědělské činnosti a posílení dodávek elektřiny.

Pátý bodem je ujištění, že strany účastnící se rozhovorů ve Švédku pod patronátem OSN, zde zůstanou, dokud nebudou dohodnuty první smysluplné kroky k nastolení míru, deklaruje Lowcock. Varuje, že obnova zničené ekonomiky a vytvoření nových pracovních míst a živností do té míry, aby byl Jemen samostatný, potrvá desetiletí, a stmelení fragmentované jemenské společnosti a překonání hněvu a bolestí války bude trvat celé generace.

"Nic z toho se nezlepší, dokud se (situace) nepřestane zhoršovat," zdůrazňuje zástupce OSN. Deklaruje, že s nápravou se musí začít dříve, než bude pozdě.     

Související

Ilustrační foto

Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab

Útoky jemenských povstalců ze skupiny Hútíů v Rudém moři vyvolávají rostoucí obavy ze zvětšování blízkovýchodního konfliktu a možného prohloubení hospodářských škod po celém světě. Povstalci svou vojenskou aktivitou přinutili řadu nákladních lodí k odklonu z klíčové úžiny Báb al-Mandab. Tento krok hrozí narušením jedné z nejvýznamnějších námořních tras, která spojuje obchodní cesty mezi Evropou a Asií.
Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

Více souvisejících

Jemen OSN humanitární krize válka hladomor

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

včera

10. září 2026 22:02

Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady

Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy