Asadovy věznice? Kruté mučení, mrtvé odnášeli z cel až po několika dnech, říká syrský novinář

Před osmi lety, když začalo povstání v Sýrii, pracoval syrský novinář Mázin Ismáíl jako učitel arabštiny. Začal se účastnit protestů proti režimu prezidenta Bašára Asada a poté pomáhal i s rozvozem humanitární pomoci pro obléhané obce. Při jedné z cest ho ale zadrželi a ve vězení nakonec strávil rok a půl. "Řada mých spoluvězňů zemřela na zranění či nemoci a často trvalo několik dní, než jejich těla odnesli pryč," popsal Mázin v rozhovoru s ČTK. "V takovém prostředí tam člověk žil a byl neustále vystavován výslechům, mučení či vyhrožování," dodal Syřan, který nyní žije v Německu.

Do vězení se Ismáíl dostal v červnu 2012. "Začali jsme se podílet na organizaci pomoci pro obce, které byly obležené a neměly možnost zásobování. Jednou poblíž města Homs jsme měli smůlu a narazili jsme na kontrolní stanoviště, které tam režim zřídil. Začali na nás střílet, někteří přišli o život a zbylé odvezli vrtulníkem do věznice v Homsu," popsal Syřan, který tento týden dorazil do Prahy. Mázin Ismáíl je totiž jedním z protagonistů snímku Soukromé bolesti režisérky Daliy Kuryové, který byl promítán v rámci festivalu Jeden svět.

Krize v Sýrii začala v březnu 2011 demonstracemi proti Asadově vládě. Násilné potlačení protestů vedlo k ozbrojenému povstání, které přerostlo v občanskou válku. Chaosu využili radikální islamisté, aby ovládli část Sýrie i sousedního Iráku. Boje v Sýrii si podle odhadů vyžádaly přes 350.000 mrtvých.

Ve vězení strávil mladý syrský novinář celkem asi rok a půl. Vyšetřovatelé se mu snažili "přišít" různá obvinění a hrozil mu až trest smrti. Nic se jim ale nedařilo prokázat. "Většinu z té doby jsem byl v tom nejhorším typu věznice. V cele pro jednoho člověka nás bylo deset," uvedl. Zda je den či noc, většinou nevěděli. Co je za den se pak snažili vypočítat jen podle toho, kdy přišlo další jídlo. Občas jen něco málo zahlédli, když je vedli k výslechu, trochu viděli i přes zavázané oči.

"Jak jsme to mohli přežít? Byli jsme asi dost silní a drželi jsme při sobě," popsal Syřan. Vězni se podle něj nesměli oslovovat jmény, všichni měli jen čísla. "Snažili jsme si ale co nejvíce pomáhat. Například když někdo přišel z mučení, kdy po tom určitém typu mučení měl oteklé ruce, tak jsme věděli, že je třeba tu ruku určitým způsobem namasírovat, aby o ni nepřišel," uvedl. "Navzájem jsme si rovněž různě šeptali, abychom si udrželi alespoň nějakou naději, o tom, co chceme dělat, až z vězení vyjdeme a jaké máme plány."

"Mučení, kterému jsme byli vystaveni, bylo velice kruté. Nejkrutější ale bylo to, co jsme museli sledovat, ne to, co jsme sami prožívali," vypráví syrský novinář s tím, že ve věznicích byly používány zejména elektrošoky a fyzické násilí. "Já osobně jsem nebyl vystaven všem těmto způsobům, ale většinu z nich jsem viděl. A zanechalo to na mně velké psychické následky. Ještě dodnes například trpím obrovským strachem v mnoha situacích, například v malých uzavřených místnostech," dodává Ismáíl s tím, že má neustále i noční můry.

Na svobodu se podle svých slov dostal "díky velkému štěstí i náhodě". "Režim už nemohl najít nic, z čeho by mě mohl obvinit, tak mě propustili s tím, že mě budou vyšetřovat na svobodě. To se mnoha přátelům nepoštěstilo, někteří jsou i dodnes ve vězení," uvedl. Po svém propuštění byl Syřan krátce ve městě Idlib a poté se na jaře roku 2014 rozhodl odejít do Turecka. "Zůstat v Sýrii by znamenalo smrt. Ta hrozila ze všech stran, od režimu, ale i islamistů," popsal. Právě islamističtí radikálové z nyní již bývalé fronty An-Nusra jej rovněž na nějakou dobu zadrželi.

V Turecku se nejprve věnoval novinařině, časem ale začal pociťovat, že se situace mění. "Turecká politika vůči Sýrii se pro mě stala nepřijatelnou. Tím pádem to pro mě tam přestalo být bezpečné. Neměl jsem ale dost peněz na to, abych mohl odejít do Evropy," říká. Tehdy mu pomohl kolega, belgický novinář píšící pro nizozemské noviny NRC. Dohodli se, že společně natočí nejrůznější videa a popíší jeho cestu do Evropy. "Pro mě to byla dobrá příležitost zajímavého novinářského projektu. A také to byl způsob, jak se dostat do Evropy určitou docela bezpečnou cestou, i když tam samozřejmě byly i velmi nebezpečné okamžiky," uvedl Ismáíl s tím, že za zveřejněné materiály poté získali i několik novinářských cen.

Následné zacházení německých úřadů si velmi chválí, rovněž i azyl v zemi získal relativně rychle. Nyní se stále věnuje novinařině a lidským právům, píše články pro arabské noviny a weby a je činný i v organizaci syrských emigrantů. Zároveň ale začal pracovat v cestovním ruchu. Myslí si, že se mu podaří ještě do Sýrie vrátit? "Ne, to je vyloučené. Možná, jak my říkáme, když dá Bůh," uzavřel.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie mučení vězňů Věznice

Aktuálně se děje

včera

Princ Andrew

Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce

Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC. 

včera

včera

včera

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

včera

včera

včera

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

včera

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

včera

včera

včera

12. června 2026 21:08

12. června 2026 19:52

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy