Asadovy věznice? Kruté mučení, mrtvé odnášeli z cel až po několika dnech, říká syrský novinář

Před osmi lety, když začalo povstání v Sýrii, pracoval syrský novinář Mázin Ismáíl jako učitel arabštiny. Začal se účastnit protestů proti režimu prezidenta Bašára Asada a poté pomáhal i s rozvozem humanitární pomoci pro obléhané obce. Při jedné z cest ho ale zadrželi a ve vězení nakonec strávil rok a půl. "Řada mých spoluvězňů zemřela na zranění či nemoci a často trvalo několik dní, než jejich těla odnesli pryč," popsal Mázin v rozhovoru s ČTK. "V takovém prostředí tam člověk žil a byl neustále vystavován výslechům, mučení či vyhrožování," dodal Syřan, který nyní žije v Německu.

Do vězení se Ismáíl dostal v červnu 2012. "Začali jsme se podílet na organizaci pomoci pro obce, které byly obležené a neměly možnost zásobování. Jednou poblíž města Homs jsme měli smůlu a narazili jsme na kontrolní stanoviště, které tam režim zřídil. Začali na nás střílet, někteří přišli o život a zbylé odvezli vrtulníkem do věznice v Homsu," popsal Syřan, který tento týden dorazil do Prahy. Mázin Ismáíl je totiž jedním z protagonistů snímku Soukromé bolesti režisérky Daliy Kuryové, který byl promítán v rámci festivalu Jeden svět.

Krize v Sýrii začala v březnu 2011 demonstracemi proti Asadově vládě. Násilné potlačení protestů vedlo k ozbrojenému povstání, které přerostlo v občanskou válku. Chaosu využili radikální islamisté, aby ovládli část Sýrie i sousedního Iráku. Boje v Sýrii si podle odhadů vyžádaly přes 350.000 mrtvých.

Ve vězení strávil mladý syrský novinář celkem asi rok a půl. Vyšetřovatelé se mu snažili "přišít" různá obvinění a hrozil mu až trest smrti. Nic se jim ale nedařilo prokázat. "Většinu z té doby jsem byl v tom nejhorším typu věznice. V cele pro jednoho člověka nás bylo deset," uvedl. Zda je den či noc, většinou nevěděli. Co je za den se pak snažili vypočítat jen podle toho, kdy přišlo další jídlo. Občas jen něco málo zahlédli, když je vedli k výslechu, trochu viděli i přes zavázané oči.

"Jak jsme to mohli přežít? Byli jsme asi dost silní a drželi jsme při sobě," popsal Syřan. Vězni se podle něj nesměli oslovovat jmény, všichni měli jen čísla. "Snažili jsme si ale co nejvíce pomáhat. Například když někdo přišel z mučení, kdy po tom určitém typu mučení měl oteklé ruce, tak jsme věděli, že je třeba tu ruku určitým způsobem namasírovat, aby o ni nepřišel," uvedl. "Navzájem jsme si rovněž různě šeptali, abychom si udrželi alespoň nějakou naději, o tom, co chceme dělat, až z vězení vyjdeme a jaké máme plány."

"Mučení, kterému jsme byli vystaveni, bylo velice kruté. Nejkrutější ale bylo to, co jsme museli sledovat, ne to, co jsme sami prožívali," vypráví syrský novinář s tím, že ve věznicích byly používány zejména elektrošoky a fyzické násilí. "Já osobně jsem nebyl vystaven všem těmto způsobům, ale většinu z nich jsem viděl. A zanechalo to na mně velké psychické následky. Ještě dodnes například trpím obrovským strachem v mnoha situacích, například v malých uzavřených místnostech," dodává Ismáíl s tím, že má neustále i noční můry.

Na svobodu se podle svých slov dostal "díky velkému štěstí i náhodě". "Režim už nemohl najít nic, z čeho by mě mohl obvinit, tak mě propustili s tím, že mě budou vyšetřovat na svobodě. To se mnoha přátelům nepoštěstilo, někteří jsou i dodnes ve vězení," uvedl. Po svém propuštění byl Syřan krátce ve městě Idlib a poté se na jaře roku 2014 rozhodl odejít do Turecka. "Zůstat v Sýrii by znamenalo smrt. Ta hrozila ze všech stran, od režimu, ale i islamistů," popsal. Právě islamističtí radikálové z nyní již bývalé fronty An-Nusra jej rovněž na nějakou dobu zadrželi.

V Turecku se nejprve věnoval novinařině, časem ale začal pociťovat, že se situace mění. "Turecká politika vůči Sýrii se pro mě stala nepřijatelnou. Tím pádem to pro mě tam přestalo být bezpečné. Neměl jsem ale dost peněz na to, abych mohl odejít do Evropy," říká. Tehdy mu pomohl kolega, belgický novinář píšící pro nizozemské noviny NRC. Dohodli se, že společně natočí nejrůznější videa a popíší jeho cestu do Evropy. "Pro mě to byla dobrá příležitost zajímavého novinářského projektu. A také to byl způsob, jak se dostat do Evropy určitou docela bezpečnou cestou, i když tam samozřejmě byly i velmi nebezpečné okamžiky," uvedl Ismáíl s tím, že za zveřejněné materiály poté získali i několik novinářských cen.

Následné zacházení německých úřadů si velmi chválí, rovněž i azyl v zemi získal relativně rychle. Nyní se stále věnuje novinařině a lidským právům, píše články pro arabské noviny a weby a je činný i v organizaci syrských emigrantů. Zároveň ale začal pracovat v cestovním ruchu. Myslí si, že se mu podaří ještě do Sýrie vrátit? "Ne, to je vyloučené. Možná, jak my říkáme, když dá Bůh," uzavřel.

Související

Islámský stát (ISIS) Analýza

Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA

Syrský obrat k USA a snaha o mír s Izraelem mohou na první pohled působit jako začátek stabilizace po pádu Asadova režimu. Ve skutečnosti ale otevírají nové mocenské vakuum. Írán formálně ustupuje, jeho sítě v Sýrii však zcela nezmizely a mírová jednání probíhají z hluboce nerovné pozice. Do toho přetrvává hrozba Islámského státu, který z chaosu doslova žije. Bez důsledné kontroly táborů, repatriace zahraničních bojovníků a ochrany menšin hrozí, že koalice dosáhne jen dočasných vítězství a ISIS se vrátí silnější a méně předvídatelný.

Více souvisejících

Sýrie mučení vězňů Věznice

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy