Před osmi lety, když začalo povstání v Sýrii, pracoval syrský novinář Mázin Ismáíl jako učitel arabštiny. Začal se účastnit protestů proti režimu prezidenta Bašára Asada a poté pomáhal i s rozvozem humanitární pomoci pro obléhané obce. Při jedné z cest ho ale zadrželi a ve vězení nakonec strávil rok a půl. "Řada mých spoluvězňů zemřela na zranění či nemoci a často trvalo několik dní, než jejich těla odnesli pryč," popsal Mázin v rozhovoru s ČTK. "V takovém prostředí tam člověk žil a byl neustále vystavován výslechům, mučení či vyhrožování," dodal Syřan, který nyní žije v Německu.
Do vězení se Ismáíl dostal v červnu 2012. "Začali jsme se podílet na organizaci pomoci pro obce, které byly obležené a neměly možnost zásobování. Jednou poblíž města Homs jsme měli smůlu a narazili jsme na kontrolní stanoviště, které tam režim zřídil. Začali na nás střílet, někteří přišli o život a zbylé odvezli vrtulníkem do věznice v Homsu," popsal Syřan, který tento týden dorazil do Prahy. Mázin Ismáíl je totiž jedním z protagonistů snímku Soukromé bolesti režisérky Daliy Kuryové, který byl promítán v rámci festivalu Jeden svět.
Krize v Sýrii začala v březnu 2011 demonstracemi proti Asadově vládě. Násilné potlačení protestů vedlo k ozbrojenému povstání, které přerostlo v občanskou válku. Chaosu využili radikální islamisté, aby ovládli část Sýrie i sousedního Iráku. Boje v Sýrii si podle odhadů vyžádaly přes 350.000 mrtvých.
Ve vězení strávil mladý syrský novinář celkem asi rok a půl. Vyšetřovatelé se mu snažili "přišít" různá obvinění a hrozil mu až trest smrti. Nic se jim ale nedařilo prokázat. "Většinu z té doby jsem byl v tom nejhorším typu věznice. V cele pro jednoho člověka nás bylo deset," uvedl. Zda je den či noc, většinou nevěděli. Co je za den se pak snažili vypočítat jen podle toho, kdy přišlo další jídlo. Občas jen něco málo zahlédli, když je vedli k výslechu, trochu viděli i přes zavázané oči.
"Jak jsme to mohli přežít? Byli jsme asi dost silní a drželi jsme při sobě," popsal Syřan. Vězni se podle něj nesměli oslovovat jmény, všichni měli jen čísla. "Snažili jsme si ale co nejvíce pomáhat. Například když někdo přišel z mučení, kdy po tom určitém typu mučení měl oteklé ruce, tak jsme věděli, že je třeba tu ruku určitým způsobem namasírovat, aby o ni nepřišel," uvedl. "Navzájem jsme si rovněž různě šeptali, abychom si udrželi alespoň nějakou naději, o tom, co chceme dělat, až z vězení vyjdeme a jaké máme plány."
"Mučení, kterému jsme byli vystaveni, bylo velice kruté. Nejkrutější ale bylo to, co jsme museli sledovat, ne to, co jsme sami prožívali," vypráví syrský novinář s tím, že ve věznicích byly používány zejména elektrošoky a fyzické násilí. "Já osobně jsem nebyl vystaven všem těmto způsobům, ale většinu z nich jsem viděl. A zanechalo to na mně velké psychické následky. Ještě dodnes například trpím obrovským strachem v mnoha situacích, například v malých uzavřených místnostech," dodává Ismáíl s tím, že má neustále i noční můry.
Na svobodu se podle svých slov dostal "díky velkému štěstí i náhodě". "Režim už nemohl najít nic, z čeho by mě mohl obvinit, tak mě propustili s tím, že mě budou vyšetřovat na svobodě. To se mnoha přátelům nepoštěstilo, někteří jsou i dodnes ve vězení," uvedl. Po svém propuštění byl Syřan krátce ve městě Idlib a poté se na jaře roku 2014 rozhodl odejít do Turecka. "Zůstat v Sýrii by znamenalo smrt. Ta hrozila ze všech stran, od režimu, ale i islamistů," popsal. Právě islamističtí radikálové z nyní již bývalé fronty An-Nusra jej rovněž na nějakou dobu zadrželi.
V Turecku se nejprve věnoval novinařině, časem ale začal pociťovat, že se situace mění. "Turecká politika vůči Sýrii se pro mě stala nepřijatelnou. Tím pádem to pro mě tam přestalo být bezpečné. Neměl jsem ale dost peněz na to, abych mohl odejít do Evropy," říká. Tehdy mu pomohl kolega, belgický novinář píšící pro nizozemské noviny NRC. Dohodli se, že společně natočí nejrůznější videa a popíší jeho cestu do Evropy. "Pro mě to byla dobrá příležitost zajímavého novinářského projektu. A také to byl způsob, jak se dostat do Evropy určitou docela bezpečnou cestou, i když tam samozřejmě byly i velmi nebezpečné okamžiky," uvedl Ismáíl s tím, že za zveřejněné materiály poté získali i několik novinářských cen.
Následné zacházení německých úřadů si velmi chválí, rovněž i azyl v zemi získal relativně rychle. Nyní se stále věnuje novinařině a lidským právům, píše články pro arabské noviny a weby a je činný i v organizaci syrských emigrantů. Zároveň ale začal pracovat v cestovním ruchu. Myslí si, že se mu podaří ještě do Sýrie vrátit? "Ne, to je vyloučené. Možná, jak my říkáme, když dá Bůh," uzavřel.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , mučení vězňů , Věznice
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 57 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 2 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 4 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 7 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek