Americký prezident Donald Trump splnil svá slova a podepsal dekret, kterým USA oficiálně uznávají právo Izraele na Golanské výšiny. Dle mezinárodní společenství Izrael na území, který získal od Sýrie během šestidenní války, provedl neoprávněnou anexi. Golanské výšiny mají důležitý strategický význam a obsahují cenné vodní zdroje.
Během šestidenní války v roce 1967 získal Izrael od tří států pět území. Od Egypta Gazu a Sinaj, od Jordánska Východní Jeruzalém a Západní břeh a od Sýrie Golanské výšiny. Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci č. 242, ve které byl Izrael vyzván k výměně uzmutého území za mírové dohody.
Problémem však bylo, že ani Izrael ani arabské státy nebyly ochotny udělat první krok. Arabské státy chtěly uzavřít mírové dohody až po vrácení území. Izrael naopak podmiňoval navrácení území jen pokud budou nejdříve uzavřeny mírové dohody.
V roce 1973 Egypt a Sýrie se pokusily získat území zpět napadením Izraele. S pomocí USA je Izrael odrazil. Spojené státy později zprostředkovaly mírové rozhovory mezi Izraelem a Egyptem. Dohody v Camp Davidu z roku 1978 ustanovily, že Sinaj bude vrácen Egyptu výměnou za mírovou smlouvu mezi Egyptem a Izraelem (uzavřenou v roce 1979) podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242.
Zbylá čtyři území však zůstala pod izraelskou kontrolou. Izrael v roce 1981 vyhlásil anexi Východního Jeruzaléma a Golanských výšin. Jeho permanentní rozšíření vlastních hranic nebylo přijato mezinárodní komunitou. Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci č. 497, která odsoudila anexi syrského území a prohlásila jej za porušení mezinárodního práva.
V roce 2010 požádal současný syrský prezident Bašár al-Asad tehdejšího amerického prezidenta Barracka Obamu, aby předsedal dalšímu kolu rozhovorů mezi Sýrií a Izraelem, které by pomohly vyřešit otázku Golanských výšin. Nikdy tomu nedošlo, navzdory tomu, že Sýrie a Izrael vedly tajné rozhovory ohledně možného stáhnutí Izraele z Golanských výšin. V roce 2011 vypukla syrská občanská válka a všechny tyto rozhovory utnula.
Proč má Izrael takový zájem o Golanské výšiny
Situace v Sýrii Izrael jen posílila v přesvědčení, že Golanské výšiny nesmí za žádnou cenu vydat. Izrael se obává, že spojenec Asada v syrské válce, Írán, by je využil k napadení Izraele. Golanské výšiny mají výraznou strategickou polohu. Izrael jejich prostřednictvím může snadněji napadnout Sýrii, pokud by potřeboval, naopak Sýrie má těžší pozici, pokud by chtěla napadnout Izrael – a platí to samozřejmě i pro Írán.
Není to ale jediný důvod, proč lze vlastnictví Golanských výšin považovat za výhru. V poměrně vyprahlém kraji představují důležitý zdroj vody. Izrael z nich získává třetinu své vody. Kromě toho jsou i poměrně úrodnou půdou a možná i skrývají lukrativní naleziště ropy, poukazuje děkanka politických a mezinárodních studií Dina Badieová ve svém komentáři pro akademický server The Conversation.
Damašek v reakci na rozhodnutí Trumpa oznámil, že Golanské výšiny zůstanou „syrské a arabské“. Před válkou v roce 1967 zde žilo asi 150 000 Syřanů, kteří ale většinou z území odešli. Dnes jsou Golanské výšiny domovem asi 25 000 drúzských Arabů, kteří většinou odmítají izraelské občanství a chápou se stále jako občané Sýrie. Zároveň zde žije asi 20 000 židovských osadníků, kteří se identifikují jako občané Izraele.
Ačkoliv arabské státy Trumpovo rozhodnutí odsoudily, jak upozorňují New York Times, nemají žádný zájem a důvod se stavět výrazněji na stranu Sýrie. Státy Perského zálivu se nyní v duchu „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ sdružují s Izraelem v kampani proti Íránu a ze strategického hlediska pro ně představuje Izrael ovládající Golanské výšiny lepší variantou než aby je měl Írán. Samotný Asad je příliš oslabený a postrádající spojence, než aby se proti kroku mohl nějak účinně zasáhnout kromě prázdných hrozeb.
Nicméně, nesouhlas mezinárodní komunity včetně EU, Japonska či Ruska znamená, že Trumpův dekret, který stvrzuje vlastnictví Izraele nad Golanskými výšinami, má primárně symbolický efekt, ačkoliv může poskytnout jisté zdání legitimity izraelské anexi. Podle řady komentátorů není náhoda, že Trump se rozhodl k tomuto kroku zrovna v době, kdy Izrael čekají parlamentní volby, během kterých by dlouholetý izraelský premiér Benjamin Netanjahu a blízký Trumpův spojenec mohl prohrát.
Související
Izraelská armáda zasáhla čtyři teroristy na Golanech, u hraničního plotu kladli výbušniny
Těžké boje v Sýrii: Izrael zřejmě odpálil rakety na Damašek, Turci sestřelili vrtulník
Golanské výšiny (Golany) , Izrael , Sýrie
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 1 hodinou
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 1 hodinou
Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 2 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 2 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 3 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 3 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 3 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 3 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 4 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 4 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 4 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 6 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
Policisté budou od pondělního večera pomáhat s odstřelem přemnožených divočáků v části Libereckého kraje. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Důvodem je šíření afrického moru prsa. Odstřel bude probíhat v honitbách Rádlo na Jablonecku a Vratislavice na Liberecku až do 12. prosince. V ohraničeném území tak bude omezen volný pohyb osob.
Zdroj: Jan Hrabě