Začátek konce Erdogana? V Turecku to vře, volby změnily politickou mapu země

Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dnes odmítl komentáře v některých médiích, které hovoří o nedělních místních volbách jako o začátku konce Erdoganovy éry. Ve volbách sice zvítězila vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), ale vedení tří největších měst země ovládla opozice. Dvě z nich přitom vedla AKP či její předchůdkyně předchozí čtvrtstoletí. AKP už nicméně podala stížnost na výsledky v Istanbulu a Ankaře, kde je podle ní mnoho neplatných hlasů.

"AKP získala 44,3 procenta hlasů a v koalici (se Stranou národní akce) dostala 51,6 procenta. Erdogan má mandát do roku 2023 a do té doby nebudou žádné volby," napsal dnes na twitteru poradce a mluvčí prezidenta Ibrahim Kalin. "Přestaňte prezentovat vaše zbožné přání jako fakt," dodal Kalin podle agentury Anadolu.

Some are servicing the ‘beginning of the end for Erdogan’ story again. They will never learn. AK Party won 44.3 % and the coalition won 51.6 % of the votes. Erdoğan has his mandate until 2023. No elections till then. Stop presenting your wishful thinking as fact and analysis.

— Ibrahim Kalin (@ikalin1) 2. dubna 2019

Za velkou Erdoganovu porážku je označována ztráta vedení metropole Ankary a největšího tureckého města Istanbulu, v němž žije skoro pětina obyvatel země a které se téměř z jedné třetiny podílí na hrubém domácím produktu (HDP) Turecka. Jako starosta Istanbulu začínal ve vysoké politice i Erdogan, který město vedl v letech 1994-1998.

Také ve třetím největším městě země Izmiru vyhrála v neděli opozice, která tam ale vede radnici už léta.

V Ankaře zvítězil kandidát opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Mansur Yavaş, jemuž voliči dali 50,9 procenta hlasů a který tak porazil kandidáta AKP Mehmeta Özhasekiho (47,1 procenta). Jen těsně ale skončily volby starosty Istanbulu, kde vyhrál kandidát strany CHP Ekrem Imamoglu se 48,79 procenty hlasů. Porazil expremiéra Binaliho Yildirima (AKP), jenž dostal 48,52 procenta hlasů, tedy jen asi o 25.000 hlasů méně.

Vedení AKP tvrdí, že v patnáctimilionovém Istanbulu bylo odevzdáno na 300.000 neplatných hlasů. V Ankaře byly podle generálního tajemníka AKP Fatiha Şahina zaznamenány neplatné hlasy či další nesrovnalosti ve většině ze 12.158 volebních místností.

"Čtvrtstoletí islamistické politické hegemonie ve dvou největších tureckých městech je u konce," komentoval výsledky Behlül Özkan z Marmarské univerzity v Istanbulu. Podle něj Erdogan nedokázal získat hlasy střední třídy, která mu nevěří, že dokáže vyřešit současné ekonomické problémy. Turecko se potýká s vysokou inflací a velkou nezaměstnaností.

Za významné vítězství pro opozici označil výsledky nedělních voleb i Özgür Ünlühisarcikli, ankarský ředitel amerického institutu GMF. Podle něj opozice ukázala, že může nabídnout dobrou strategii a slibné kandidáty. "Tohle určitě povede k novému politickému prostředí v Turecku," dodal Ünlühisarcikli.

Erdogan (65) zemi vládne už od roku 2003; nejprve byl premiérem a od roku 2014 je prezidentem. V roce 2017 se mu podařilo v referendu, ač s těsným výsledkem, prosadit změnu ústavy měnící parlamentní systém na prezidentský. Reformou, kterou navrhla jeho strana, získal v nejvyšším úřadu více pravomocí.

Erdoganův režim je už řadu let kritizován za pronásledování opozice a porušování svobody slova, ve vězení skončila za jeho vlády řada Erdoganových kritiků, včetně novinářů i poslanců.

Související

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan: Izraelské útoky na Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek prohlásil, že izraelské útoky na libanonské hnutí Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet. V rozhovoru pro média v New Yorku vyjádřil naději, že nový americký prezident přispěje ke zlepšení vztahů mezi Ankarou a Washingtonem. Zdůraznil také, že případné zapojení Turecka do organizací BRICS a ASEAN není náhradou za jeho členství v NATO. 

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Turecko Strana sparvedlnosti a rozvoje (AKP Turecko) volby v Turecku

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy