Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dnes odmítl komentáře v některých médiích, které hovoří o nedělních místních volbách jako o začátku konce Erdoganovy éry. Ve volbách sice zvítězila vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), ale vedení tří největších měst země ovládla opozice. Dvě z nich přitom vedla AKP či její předchůdkyně předchozí čtvrtstoletí. AKP už nicméně podala stížnost na výsledky v Istanbulu a Ankaře, kde je podle ní mnoho neplatných hlasů.
"AKP získala 44,3 procenta hlasů a v koalici (se Stranou národní akce) dostala 51,6 procenta. Erdogan má mandát do roku 2023 a do té doby nebudou žádné volby," napsal dnes na twitteru poradce a mluvčí prezidenta Ibrahim Kalin. "Přestaňte prezentovat vaše zbožné přání jako fakt," dodal Kalin podle agentury Anadolu.
Some are servicing the ‘beginning of the end for Erdogan’ story again. They will never learn. AK Party won 44.3 % and the coalition won 51.6 % of the votes. Erdoğan has his mandate until 2023. No elections till then. Stop presenting your wishful thinking as fact and analysis.
— Ibrahim Kalin (@ikalin1) 2. dubna 2019
Za velkou Erdoganovu porážku je označována ztráta vedení metropole Ankary a největšího tureckého města Istanbulu, v němž žije skoro pětina obyvatel země a které se téměř z jedné třetiny podílí na hrubém domácím produktu (HDP) Turecka. Jako starosta Istanbulu začínal ve vysoké politice i Erdogan, který město vedl v letech 1994-1998.
Také ve třetím největším městě země Izmiru vyhrála v neděli opozice, která tam ale vede radnici už léta.
V Ankaře zvítězil kandidát opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Mansur Yavaş, jemuž voliči dali 50,9 procenta hlasů a který tak porazil kandidáta AKP Mehmeta Özhasekiho (47,1 procenta). Jen těsně ale skončily volby starosty Istanbulu, kde vyhrál kandidát strany CHP Ekrem Imamoglu se 48,79 procenty hlasů. Porazil expremiéra Binaliho Yildirima (AKP), jenž dostal 48,52 procenta hlasů, tedy jen asi o 25.000 hlasů méně.
Vedení AKP tvrdí, že v patnáctimilionovém Istanbulu bylo odevzdáno na 300.000 neplatných hlasů. V Ankaře byly podle generálního tajemníka AKP Fatiha Şahina zaznamenány neplatné hlasy či další nesrovnalosti ve většině ze 12.158 volebních místností.
"Čtvrtstoletí islamistické politické hegemonie ve dvou největších tureckých městech je u konce," komentoval výsledky Behlül Özkan z Marmarské univerzity v Istanbulu. Podle něj Erdogan nedokázal získat hlasy střední třídy, která mu nevěří, že dokáže vyřešit současné ekonomické problémy. Turecko se potýká s vysokou inflací a velkou nezaměstnaností.
Za významné vítězství pro opozici označil výsledky nedělních voleb i Özgür Ünlühisarcikli, ankarský ředitel amerického institutu GMF. Podle něj opozice ukázala, že může nabídnout dobrou strategii a slibné kandidáty. "Tohle určitě povede k novému politickému prostředí v Turecku," dodal Ünlühisarcikli.
Erdogan (65) zemi vládne už od roku 2003; nejprve byl premiérem a od roku 2014 je prezidentem. V roce 2017 se mu podařilo v referendu, ač s těsným výsledkem, prosadit změnu ústavy měnící parlamentní systém na prezidentský. Reformou, kterou navrhla jeho strana, získal v nejvyšším úřadu více pravomocí.
Erdoganův režim je už řadu let kritizován za pronásledování opozice a porušování svobody slova, ve vězení skončila za jeho vlády řada Erdoganových kritiků, včetně novinářů i poslanců.
Související
Putin v izolaci. Důkazem jsou přání k dnešním narozeninám ruského vůdce
Erdogan: Izraelské útoky na Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet
Recep Tayyip Erdogan , Turecko , Strana sparvedlnosti a rozvoje (AKP Turecko) , volby v Turecku
Aktuálně se děje
před 54 minutami
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 1 hodinou
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 2 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 3 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 3 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 4 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 5 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 5 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 5 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 5 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 5 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 6 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 6 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 6 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 7 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 7 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 8 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 8 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 9 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 9 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák