Začátek konce Erdogana? V Turecku to vře, volby změnily politickou mapu země

Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dnes odmítl komentáře v některých médiích, které hovoří o nedělních místních volbách jako o začátku konce Erdoganovy éry. Ve volbách sice zvítězila vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), ale vedení tří největších měst země ovládla opozice. Dvě z nich přitom vedla AKP či její předchůdkyně předchozí čtvrtstoletí. AKP už nicméně podala stížnost na výsledky v Istanbulu a Ankaře, kde je podle ní mnoho neplatných hlasů.

"AKP získala 44,3 procenta hlasů a v koalici (se Stranou národní akce) dostala 51,6 procenta. Erdogan má mandát do roku 2023 a do té doby nebudou žádné volby," napsal dnes na twitteru poradce a mluvčí prezidenta Ibrahim Kalin. "Přestaňte prezentovat vaše zbožné přání jako fakt," dodal Kalin podle agentury Anadolu.

Some are servicing the ‘beginning of the end for Erdogan’ story again. They will never learn. AK Party won 44.3 % and the coalition won 51.6 % of the votes. Erdoğan has his mandate until 2023. No elections till then. Stop presenting your wishful thinking as fact and analysis.

— Ibrahim Kalin (@ikalin1) 2. dubna 2019

Za velkou Erdoganovu porážku je označována ztráta vedení metropole Ankary a největšího tureckého města Istanbulu, v němž žije skoro pětina obyvatel země a které se téměř z jedné třetiny podílí na hrubém domácím produktu (HDP) Turecka. Jako starosta Istanbulu začínal ve vysoké politice i Erdogan, který město vedl v letech 1994-1998.

Také ve třetím největším městě země Izmiru vyhrála v neděli opozice, která tam ale vede radnici už léta.

V Ankaře zvítězil kandidát opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Mansur Yavaş, jemuž voliči dali 50,9 procenta hlasů a který tak porazil kandidáta AKP Mehmeta Özhasekiho (47,1 procenta). Jen těsně ale skončily volby starosty Istanbulu, kde vyhrál kandidát strany CHP Ekrem Imamoglu se 48,79 procenty hlasů. Porazil expremiéra Binaliho Yildirima (AKP), jenž dostal 48,52 procenta hlasů, tedy jen asi o 25.000 hlasů méně.

Vedení AKP tvrdí, že v patnáctimilionovém Istanbulu bylo odevzdáno na 300.000 neplatných hlasů. V Ankaře byly podle generálního tajemníka AKP Fatiha Şahina zaznamenány neplatné hlasy či další nesrovnalosti ve většině ze 12.158 volebních místností.

"Čtvrtstoletí islamistické politické hegemonie ve dvou největších tureckých městech je u konce," komentoval výsledky Behlül Özkan z Marmarské univerzity v Istanbulu. Podle něj Erdogan nedokázal získat hlasy střední třídy, která mu nevěří, že dokáže vyřešit současné ekonomické problémy. Turecko se potýká s vysokou inflací a velkou nezaměstnaností.

Za významné vítězství pro opozici označil výsledky nedělních voleb i Özgür Ünlühisarcikli, ankarský ředitel amerického institutu GMF. Podle něj opozice ukázala, že může nabídnout dobrou strategii a slibné kandidáty. "Tohle určitě povede k novému politickému prostředí v Turecku," dodal Ünlühisarcikli.

Erdogan (65) zemi vládne už od roku 2003; nejprve byl premiérem a od roku 2014 je prezidentem. V roce 2017 se mu podařilo v referendu, ač s těsným výsledkem, prosadit změnu ústavy měnící parlamentní systém na prezidentský. Reformou, kterou navrhla jeho strana, získal v nejvyšším úřadu více pravomocí.

Erdoganův režim je už řadu let kritizován za pronásledování opozice a porušování svobody slova, ve vězení skončila za jeho vlády řada Erdoganových kritiků, včetně novinářů i poslanců.

Související

Recep Tayyip Erdogan Komentář

Rusku uštědřil porážku v Sýrii „nečekaný“ soupeř. Na úkor Moskvy sílí vliv jiné země

Pád režimu Bašára Asada přišel zdánlivě nečekaně a přináší s sebou zásadní geopolitické důsledky. Turecko, které dlouho čekalo na tento okamžik, nyní převzalo otěže v regionu, zatímco ruský vliv dramaticky slábne. Ankara upevňuje svou pozici prostřednictvím tvrdé moci, zatímco Moskva čelí problémům na Ukrajině a v Sýrii. Tento vývoj může přetvořit globální mocenskou rovnováhu.
Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Turecko Strana sparvedlnosti a rozvoje (AKP Turecko) volby v Turecku

Aktuálně se děje

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

23. prosince 2024 21:33

23. prosince 2024 21:15

23. prosince 2024 19:54

23. prosince 2024 18:20

23. prosince 2024 17:15

Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů

Švédské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Čína zamítla žádost švédských vyšetřovatelů o přístup na palubu čínské lodi Yi Peng 3, která je spojována s incidentem poškození podmořských kabelů. Tyto kabely byly přerušeny v Baltském moři, což vyvolalo mezinárodní napětí a spekulace o možném sabotážním útoku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy