Co si o anexi Západního břehu myslí Izraelci? Postoj se v průběhu let velmi změnil

Západní břeh, který během šestidenní války v roce 1967 získal Izrael od Jordánska, je část země, která je výrazně spojena s izraelskou sakrální historií. Ačkoliv je to území Palestinců, kteří jej vnímají jako základ možného potencionálního státu, kvůli jeho významu v izraelském podvědomí se sem stěhuje řada Izraelců, ať už náboženských, nacionalistických či čistě sociálních (jedná se o výrazně levnější ubytování) důvodů. Celkově je na Západních břehu asi už 500 000 Izraelců.

Jak podotýká list New York Times, Netanjahu byl jeden z posledních z pravicové, konzervativní a nacionalistické strany Likud, kdo otevřeně neuznával tyto kontroverzní osady. Nyní, před volbami, kde po dlouhé době mu hrozí nebezpečí prohry, se současný izraelský premiér rozhodl následovat své politické kolegy.

„„Uplatním svrchovanost, přičemž nerozlišuji mezi bloky osad a samostatnými osadami, protože z mého pohledu je každé takové místo izraelské. Jako izraelská vláda máme svou odpovědnost. Nestane se, že bych někoho vystěhoval a umístil ho pod palestinskou správu. O každého se postarám,“ slíbil Netanjahu, který tímto krokem si očividně chce pojistit spojenectví krajně pravicových izraelských stran jako je Židovská síla, která je vrchní zastánkyní osad.

Middle East Monitor upozorňuje, že izraelský premiér svá slova pronesl po pátečním průzkumu veřejného mínění (pátek byl poslední den, kdy bylo povoleno zveřejnit výsledky průzkumů), podle kterých by hlavní oponent Likudu, středová aliance Modrá a Bílá získala 30 křesel v Knessetu, zatímco Likud by získal 26. Podle průzkumů by však v Knessetu získaly majoritu pravicové strany, což by poskytlo malou, ale dostatečnou majoritu

Změny izraelského postoje k osadám a Západnímu břehu

Oded Haklai, politolog z kanadské  Queen's University, uskutečnil v roce 2017 výzkum, který se zaměřil na to, jak Izraelci skutečně Západní břeh vnímají. Podle Haklaiho je úskalím mnoha výzkumů to, že se ptají, jak by Izrael měl postupovat v případě Západního břehu, nikoliv, co si pod Západním břehem Izraelci sami představují.

Z jeho výzkumu vyplývá, že čím mladší Izraelec ,tím větší pravděpodobnost, že bude mít za to, že Izrael už vyhlásil suverenitu nad tímto územím. Podle Haklaiho si starší Izraelci stále pamatují geografické uspořádání Izraele před rokem 1967. Mladší už tolik ne a naopak pro ně jsou osady jako Ariel každodenně viděnou realitou, která v nich vytváří pocit, že jsou součástí Izraele – ačkoliv oficiálně nejsou. Podle Haklaiho čím více budou starší Izraelci ubývat, tím více budou židovské osady přijímány jako část Izraele.

Nicméně, podle průzkumů veřejného mínění Institute of National Security Studies (INSS).  podporuje anexi Západního břehu jen 10% Izraelců. Z průzkum též vyplývá, že 48% Izraelců podporuje dvou státní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterého jsou osady jednou z největších překážkou. V roce 2007 nicméně podpora pro ustanovení dvou států byla 70%.

Podle stanice CNN Netanjahova slova jen dokreslují postupný odklon od podpory mírového procesu k podpoře anexe. Samotný Netanjahu ještě v roce 2009 veřejně podpořil myšlenku dvou států. Předseda pravicové strany Nová pravice Naftali Benet požaduje, aby to stejně veřejně odvolal.

CNN tvrdí, že částečně se na tomto posunu podepsal i americký prezident Donald Trump, který nicméně stále doufá v uskutečnění „dohody století“, která by zajistila mír mezi Izraelci a Palestiny. Trump už veřejně deklaroval, na jaké straně stojí, přesunutím americké ambasády do Jeruzaléma. Za hlavní krok, který zřejmě Netanjahua přesvědčil, že může uskutečnit anexi bez ohledu na odmítavý postoj mezinárodního společenství, bylo Trumpovo uznání práva Izraele na ovládání okupovaných Golanských výšin.