Kdo jsou Iránské revoluční gardy? Jejich vliv v Íránu je ohromný, ovládají řadu klíčových ekonomických podniků

Íránské revoluční gardy vznikly před 40 lety, po Íránské revoluci a založení Islámské republiky. Vznikly na ochranu nového islámského systému a jako protiváha normální armádě. Ajatolláh Rúholláh Chomejní tímto způsobem chtěl eliminovat možnost vojenského převratu, který v regionu není nikterak výjimečný.

Ačkoliv mají asi o podstatě méně lidí (150 000 lidí) než běžná armáda (350 000 lidí), IRGC jsou považovány za dominantní vojenskou sílu v Íránu, která stojí za řadou klíčových vojenských operací země, tvrdí stanice BBC. Jejich vliv je nepochybný – IRGC se zodpovídají jen duchovnímu vůdci země. Jsou tedy páteří celého islámského systému.

Úkolem IRGC je udržovat v zemi poslušnost. K tomu jim slouží polovojenská organizace Basídž, která sestává asi z 100 000 mužů a žen, kteří jsou zcela loajální revoluci. IRGC tuto organizaci používají k násilnému potlačování demonstrací v ulicích íránských měst, jako tomu bylo během protestů v roce 2009 ohledně kontroverzního znovuzvolení íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

Klíčovou složkou gard jsou elitní jednotky Quds, odpovědné za tajné vojenské operace Íránu v zahraničí. Jejich velitel Kásim Sulejmaní je považovaný za architekta současné vojenské strategie Íránu, která s poměrně velkým úspěchem používá cizí, spřátelené vojenské jednotky, např. jemenské rebely či libanonské hnutí Hizballáh, v rámci tzv. „vzdálených válek“ (proxy wars) proti íránským nepřátelům, zvláště pak Saúdské Arábii a Izraeli.

USA obvinily jednotky Quds z podpory terorismu v regionu už v roce 2007, je to až Trump ,který je a spolu s nimi i celé IRGC nechal zařadit na oficiální seznam teroristických organizací, jako vůbec první vojenskou jednotku cizí země, která na něm figuruje. Nepochybně i v tom sehrál tlak Saúdské Arábie a Izraele, přičemž zvláště ten druhý v důsledku poměrně volnému pohybu íránských jednotek v Sýrii je považuje za přímé ohrožení jeho bezpečnosti. Trump se ke kroku rozhodl těsně přes dnešními probíhajícími izraelskými parlamentními volbami.

Role IRGC na domácí scéně  

IRGC mají významný hlas v ekonomice země. Dohlíží na vojenský průmysl, pod který spadá i vývoj technologie vhodné pro civilní účely. Jsou správci hlavního íránského výrobce elektroniky, státních Iran Electronics Industries (ieicorp). Působí i v dalších důležitých oblastech íránské ekonomiky. Patří jim např. GHORB, největší íránská stavební firma, která se angažuje v dělnictví, stavbě plynovodů a ropovodů, vodních zásobovacích systémech aj.

Tento monopol byl několikrát otevřeně kritizován současným íránským prezidentem Hasanem Ruháním, Hasan Ruhání. Nazval to „vládou se zbraní“, která kritizuje „vyděsila“ veřejný sektor.

Mezi IRGC a Ruháním vládne jasné nepřátelství. Představitelé IRGC se neostýchají kritizovat vládu v řadě oblastí. Jednou z nejsilnějších si Ruhání vysloužil za utvoření jaderné dohody s administrativou Baracka Obamy.

Analytici varovali, že rozhodnutí současné americké administrativy odstoupit od této smlouvy jen posílí IRGC a na ně napojených zastánců tvrdé linie a oslabí pozici Ruháního, považovaného za umírněného. Tyto výtky se nyní opakují v souvislosti s Trumpovým rozhodnutím vyhlásit IRGC za teroristickou skupinu.

Rubání na tento krok oznámil, že USA udělaly obrovskou chybu. Podle něj to posílí to sjednotí Íránce a ohrozí americké zájmy v regionu. Velitel gard Mohammad Alí Džafarí prohlásil, že revoluční gardy v reakci na krok USA posílí své vojenské schopnosti.