Válka s Íránem na spadnutí? Z Washingtonu znějí ostrá slova

Důsledky Trumpova tlaku

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt trefně popsal dvě největší hrozby spojené s nárůstem napětí mezi USA a Íránem, konstatuje prestižní server. Odkazuje na Huntova pondělní slova, že jistý válečný konflikt může vypuknout po nešťastném incidentu a může dojít k jeho eskalaci, kterou ve skutečnosti ani jedna ze stran nezamýšlela, stejně jako existuje možnost, že se Írán vrátí k snaze získat jadernou zbraň.

Hunt podle washingtonského deníku zapomněl dodat, že tato nebezpečí jsou přímým důsledkem rostoucího tlaku Trumpovy administrativy na íránský režim v posledních měsících, který nemá žádný jasný cíl, a tudíž nemůže přinést ani pozitivní výsledky.

Američtí představitelé tvrdí, že Írán možná připravuje úder na americké síly na Blízkém východě či obchodní nebo vojenské lodě v Perském zálivu, poukazuje editorial. Dodává, že nedělní útoky na čtyři tankery v ústí zálivu zatím nelze přičíst na vrub Íránu a i americký ministr zahraničí Mike Pompeo v úterý přiznal, že incident je stále vyšetřován.

Pokud bude vina přisouzena Íránu, Trump se ocitne pod tlakem, aby naplnil své pondělní hrozby, že islámská republika se ocitne ve „velkém problému“, stane-li se něco, očekává Washington Post. Podotýká, že Pentagon již do regionu poslal další vojenské síly a podle zjištění listu New York Times se připravují plány na rozmístění desítek tisíc amerických vojáků v oblasti.

Objevily se také zprávy, že podle amerických tajných služeb se Írán může snažit vyprovokovat Trumpa k vojenské akci, uvádí renomovaný deník. Doplňuje, že pokud to je pravda, není těžké vidět důvod.

USA nejsou na válku připravené

„Spojené státy jsou špatně připravené na další konflikt v regionu; nemají podporu žádného ze svých spojenců z NATO, ani Británie – jak dal Hunt jasně najevo,“ pokračuje americký server. Soudí, že použití síly, vyjma celkové vojenské invaze, by zřejmě nepřimělo Írán zastavit jaderný program, ani nepodnítilo změnu tamního režimu.

Celková vojenská invaze by však měla jen mizivou podporu americké veřejnosti, a to oprávněně, nebere si servítky Washington Post. Deklaruje, že předtím, než Trump zahájil eskalaci, Írán dodržoval dohodu o jaderném programu a nepředstavoval bezprostřední hrozbu pro USA.

Trump tvrdí, že má zájem s režimem Ajatolláha Chámeneího jednat, ale není zřejmé, že v tomto je zajedno se svými spolupracovníky, kteří nastínili seznam podmínek, o nichž vědí, že je Teherán nesplní, konstatuje vlivný deník. Připomíná Pompeova slova, že americká strategie zřejmě nepřinutí Írán k ústupkům, ale může přimět tamní obyvatele ke svržení stávající vlády.

„Spojené státy však na lidovou revoluci v Teheránu marně čekají desetiletí,“ kritizuje editorial. Varuje, že Trump může sám sebe zahnat do kouta, kde bude postaven před volbu mezi kontraproduktivním užitím síly a přehodnocením nepřekročitelných linií, které Íránu nastavil.

Východisko spatřuje washingtonský server v návratu k diplomacii ve spolupráci s evropskými spojenci USA. Trump by se tak měl odstřihnout od svých jestřábích spolupracovníků a vydat se navrhovanou cestou, než bude pozdě, apeluje editorial.