Tahle země je jen pro muslimy. Křesťané mizí z Blízkého východu, nejsou tam vítáni

Války na Blízkém východě a vzrůst sektářského násilí a islamistických teroristických skupin učinily z kolébku křesťanství jendu z nejnebezpečnějších zemí pro tuto náboženskou víru. Týká se to zvláště Iráku, kde se i po porážce Islámského státu (IS) křesťané potýkají s náboženskou diskrimací. Mnozí z nich se proto pokouší dostat do USA, tam však mají i přes svou víru a skutečnému nebezpečí, kterému čelí, dveře zavřené. Americký prezident Donald Trump přitom ochranu křesťanů na Blízkém východě považuje za svou klíčovou politiku.

Před americkou invazí do Iráku bylo v zemi okolo 1,4 miliónu křesťanů. Dnes jich zbývá méně než 250 000 – 80% pokles během méně než dvou dekád.

 Islamistické skupiny, jako je Islámský stát, zabíjeli křesťany a vyháněli je z jejich domovů. Podle oficiálních statistik se do Ninivské pláně, jednoho z hlavních center křesťanské komunity v Iráku, se po jejím osvobozením od IS vrátilo méně než 50% křesťanských obyvatel. Více jak 100 000 iráckých křesťanů uprchlo do jiných zemí, např. do Libanonu, Turecka a Jordánska. 

Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa, který se profiluje jako ochránce křesťanů na Blízkém východě, do Ninivské pláně velmi investuje a snaží se z ní opětovně učinit místo vhodné k životu pro křesťanské komunity. Trump je k tomu tlačen i konzervativními křesťanskými kruhy, které patří mezi jádro jeho voličstva a pro které se jedná o zásadní téma.

Nicméně, Trumpova administrativa zároveň prosazuje přísnou antimigrační politiku, kterou uplatňuje i vůči perzekuovaným křesťanům. Počet iráckých křesťanů vzatých do USA poklesl o 98% během uplynulých dvou let, kdy je Trump v úřadu. Např. v roce 2018 přijaly Spojené státy jen 23 iráckých křesťanů. Pro srovnání, administrativa Baracka Obamy přijala 2 000 iráckých křesťanů v roce 2016.

Křesťané, kteří žili na Ninivské pláni, si stěžují, že jim je přístup k jejich domovu odpírán Lidovými mobilizačními silami, skupinou šiítských milicí podporovaných Íránem, uvedla kurdská televizní stanice Kurdistan 24. Podle Jamala Talii, generálního ředitele křesťanských záležitostí v oblasti Kurdistánu, je to důsledku cílených snah o změnu demografie v oblasti ve prospěch šiítské komunity a posílení tak vlivu Íránu, který sám má špatnou pověst, co se týče zacházení s křesťanskými komunitami.

Magazín The Atlantic upozorňuje, že diskriminace vůči křesťanům v Iráku je „napsána přímo v ústavě“. Ta stanovuje islám jako oficiální náboženství země a zakazuje jakékoliv zákony, které by „odporovaly zavedeným ustanovením islámu“. Ústava byla přijata dva roky po americké invazi v roce 2003. 

Na praktické rovině jsou v důsledku tohoto zákonného rámce křesťané minoritou s omezenými právy. Nemuslimští mužové si nemohou např. brát muslimky a děti křesťanek jsou automaticky považovány za muslimy, i kdyby byly narozeny ze znásilnění. Mnozí nekřesťané též nenajmou křesťany jako pracovní sílu.

The Atlantic poukazuje na případ jedné křesťanské historičky, která se vrátila do práce poté, co byl vyhnán IS. Její muslimský nadřízený tím byl velice překvapený, protože sám se bál o její bezpečnost. Jiní kolegové ji řekli, že by měla odejít, protože křesťané nepatří do muslimské Iráku. Historička věří, že někteří její muslimští sousedé mohli sympatizovat s IS.

Podle organizace Open Doors, která každoročně zveřejňuje seznam 50 zemích, ve kterých jsou křesťané nejvíce pronásledováni, jsou křesťané nejpronásledovanější náboženskou skupinou na světě. V top desítce zemí, kde hrozí křesťanům největší nebezpečí, se umístily na předních pozicích státy, kde je dominantním náboženstvím konzervativní verze islámu, jako je Afghánistán, Pákistán, Somálsko, Írán nebo právě Irák.

Související

Náboženství, ilustrační fotografie

Německé církve opouští rekordní počet věřících, podle odborníků kvůli obtěžování

 V loňském roce opustil křesťanské církve v Německu rekordní počet lidí. Ukazuje to studie, kterou dnes zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Údaj vyplývá z vývoje daňových odvodů, které mohou Němci poukázat církvím, kterých jsou členové. Příspěvky ve srovnání s předloňským rokem mírně vzrostly. V reálných hodnotách ale klesly, a nepříznivý trend bude zřejmě pokračovat i v příštích letech.

Více souvisejících

křesťanství Irák Donald Trump USA (Spojené státy americké) islám

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 49 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 4 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy