Kdo útočil v Ománském zálivu? Otázky a odpovědi o konfliktu, který tříští svět

Tvrzení USA podpořila Saúdská Arábie. Hlavní mocenský protivník Írán na Blízkém východě tvrdí, že útok vykazuje rysy předchozích agresivních jednání Íránských revolučních gard (IRGC). Těm Saúdská Arábie přičítá útoky na čtyři saúdské tankery v květnu, které se též staly u Hormuzského průlivu.

USA tvrdí, že zapojení IRGC má dokazovat jimi zveřejněné video, na kterém má být vidět, jak gardy odstraňují z boku lodi nevybuchlou minu připevněnou magnetem. Írán označil americké tvrzení za součást „protiíránské kapaně“ a ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf jej nazval „sabotážní diplomacií“ bez jakéhokoli důkazu.

Mezi USA a Íránem jsou v současnosti velmi napjaté vztahy. Posílení konfliktu mezi oběma zeměmi by si zřejmě přálo množství různých aktérů, což vede experty k výzvám k opatrnosti, než budou vyneseny definitivní soudy.

„Neodepsal bych žádnou možnost, dokud nebude k dispozici více informací,“ řekl pod rouškou anonymity bývalý náčelník štábu United States Central Command (CENTCOM) serveru Military Times. Podle něj by za incident mohl být i jiný stát z oblasti, který má zájem na podněcování konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy a který věděl, že takovýto akt by byl automaticky připsán Íránu.

Trita Parsi, profesor mezinárodních studií na Georgetown University, tvrdí, že to mohli být jak Saúdové, ale i Revoluční gardy. Podle zdroje z CENTCOMu strategie gard je provádět asymetrický způsob války, při kterém lze jen obtížně dohledat, že za tím stojí. Elitní vojenské jednotky takto reagují na to, že na papíře je Írán proti nepřátelským státům z Perského zálivu, které navíc spolupracují s Izraelem a USA, v značné nevýhodě.

Jeden z tankerů však patřil Japonsku. Jak upozorňuje CNN, bylo by zvláštní, kdyby Írán útočil na japonský tanker v době, kdy je na návštěvě země japonský premiér Šinzó Abe, kterého se íránské vedení snažilo přesvědčit o tom, aby pokračoval v nákupu íránské ropy navzdory nátlaku USA.

Military Times však upozorňují, že mezi íránským prezidentem Hasanem Rúháním a IRGC nevládnou příliš dobré vztahy a obě konfliktní síly chtějí vliv té druhé oslabit. Parsi poukazuje na to, že existují doklady o „diplomatické sabotáži“ prováděné gardami.Proti této teorii však mluví to, že takové útoky by zřejmě zahanbily íránského nejvyššího duchovního vůdce, ájatolláha Sajjida Alího Chameneího, kterému se gardy zodpovídají.

Parsi upozorňuje i na to, že IRGC mají značné ekonomické zájmy v íránském ropném průmyslu, v němž vlastní některé největší petrochemické spolčenosti. Podle Parsiho v minulosti gardy provedly některé agresivní akce proti Perskému zálivu, aby sabotovaly sankce proti Íránu prostřednictvím zvýšením cen ropy.

Dle agentury AP vedl útok na tankery k 4% zvýšení cen ropy brent (označení pro obchodní klasifikaci lehké ropy, která slouží jako srovnávací cena ropy na celém světě – poznámka redakce) na 62 dolarů za barel. Podle Parsiho lze však pochybovat, že by se gardy pustily do tak riskantního podniku jen kvůli navýšení cen ropy o 4%.

Rozpoutají USA válku?

USA poslaly do oblasti torpédoborec, který má zajistit ochranu amerických spojenců a zájmů. Existuje riziko, že by následně mohlo dojít k vojenské konfrontaci mezi USA a Íránem. Podle stanice Sky News Trump už vyčerpal všechny nevojenské způsoby nátlaku a v podstatě jiné než vojenské hledisko nemá, pokud by chtěl Írán potrestat.

Podle stanice CNN tzv. jestřábi v Trumpově administrativě, především hlavní bezpečnostní poradce John Bolton a ministr zahraničí Mike Pompeo, který osočil Írán z útoku, tlačí na Trumpa, aby sáhl k vojenskému řešení. CNN i Sky News však poukazují na to, že Trump svou volební kampaň postavil na slibu, že ukončí vojenské akce USA na Blízkém východě.

Podle expertů však právě Trumpovo rozhodnutí odejít z nukleární dohody s Íránem a zavést proti němu tvrdé ekonomické sankce vedlo k rozpoutání současného napětí. Je tedy otázka, zda jsou pro Trumpa důležitější jeho volební sliby nebo to, aby vypadal rozhodně a tvrdě.