Rašíd Ahmad je farmaceut pocházející z Kurnazu, malé vesnice v syrské provincii Hamá, který před několika lety opustil domov. V komentáři pro server Al-Džazíra vysvětluje, že mu ze strany režimu Bašára Asada hrozilo zatčení či zabití jen kvůli tomu, že poskytoval léky zraněným demonstrantům.
Fatální rozhodnutí
V roce 2014 Ahmad utekl spolu s rodinou do nedaleké vesnice Kafr Nabúdá, kterou nekontroloval syrský režim, a dostal práci v lékařském středisku. Odtud však musel před zhruba šesti týdny opět utéct, jelikož Asadův režim podporovaný Ruskem vesnici bombardoval a kliniku zničil.
"Trávil jsem v práci dlouhé hodiny, dělal jsem, co jsem mohl, aby sloužil mé nové komunitě," vzpomíná Ahmad. Tvrdí, že by ho nikdy nenapadlo, že Rusko a Asadův režim na kliniku zaútočí, jelikož byla malá většinu jejích pacientů tvořili starci a děti.
Deset dní po útoku zmínil Kafr Nabúdá zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Mark Lowcock na zasedání Rady bezpečnosti OSN, která se zabývala útoky v severozápadní Sýrii, když četl seznam zdravotnických zařízení, na které údery směřovaly, připomíná farmaceut. Marně doufal, že Lowcock bude jmenovat také pachatele.
Lowcock neodsoudil syrský režim, ani jeho patrona - Rusko - a jejich zodpovědnost za zničení uvedené kliniky, kritizuje Ahmad. Připomíná, že před třemi lety čelili lékaři z tohoto zařízení rozhodnutí, zda sdělí jeho polohu OSN, jelikož ta v rámci deeskalace syrského konfliktu poskytla válčícím stranám včetně, Asada a Ruska, údaje o zdravotnických centrech v naději, že jejich vzdušné se díky tomu zdrží útoků v těchto oblastech.
Syřan poukazuje, že o tomto mechanismu začal v jeho zemi kolovat vtip: "Chráněná nemocnice byla vybombardovaná a OSN se táže Rusů, zda to byli oni. Rusové odpoví, že nechtěli bombardovat nemocnici, ale pekárnu opodál."
Jde o černý humor, přiznává Ahmad. Dodává však, že v Sýrii se zdá, že bombardování nemocnic již není zločinem a OSN již nemá povinnost jmenovat pachatele, protože veškeré útoky jsou přičítány neznámým útočníkům, navzdory všem dostupným informacím, fotografiím a výpovědím, které poskytují jasné důkazy o tom, kdo nese vinu.
OSN selhala
Od začátku syrského konfliktu v roce 2011 došlo k nejméně 516 útokům na zdravotnická zařízení v zemi, za nimiž stál Asadův režim a Rusko, což si vyžádalo životy 890 zdravotníků, konstatuje farmaceut. Poukazuje, že tři čtvrtiny nemocnic v severní Sýrii byly postaveny po vypuknutí povstání a často musely být budovány opakovaně, jelikož je Asadův režim neustále bombardoval.
"Pokaždé jsme se s tím potýkali kvůli omezeným zdrojům, ale museli jsme to udělat, jinak bychom nemohli poskytovat zdravotní péči a nechali bychom zemřít lidi s léčitelnými nemocemi," pokračuje Ahmad. Vysvětluje, že syrští lékaři si uvědomovali riziko, ale věřili OSN a doufali, že udání polohy zařízení zaručí bezpečnost, a proto údaje po dlouhém rozhodování loni mezinárodnímu společenství předali.
Lowcock ve svém projevu uvedl, že během dvou týdnů bylo zasaženo 18 zdravotnických zařízení, přičemž OSN měla souřadnice devíti z nich a předala je Rusku a Asadovu režimu, připomíná farmaceut. Deklaruje, že Lowcock a jeho tým dobře vědí, kdo útočil, ale rozhodli se nikoho nejmenovat, veřejně nezpochybňovat efektivitu deeskalačního mechanismu a neprošetřit, zda poskytnuté souřadnice neposloužily k záměrnému úderu na humanitární zařícení.
Od 26. dubna, kdy Rusko a Asadův režim začaly bombardovat provincie Idlib a Hamá, bylo zasaženo 29 zdravotnických zařízení a dalších 49 muselo přerušit provoz, nastiňuje Syřan. Dodává, že pokračující nálety přiměly další lidi kolektivně opouštět domovy, na severozápad se vydalo 300 tisíc lidí a zabito bylo nejméně 352 civilistů.
Ahmad se svou ženou a třemi dětmi nyní žije v táboře pro vnitřní uprchlíky nedaleko turecko-syrských hranic a má obavy o nemocné ze své vesnice: "Kde se nyní nacházejí a jak zvládají své nemoci? Co se stane s těmi pacienty, jejichž medikaci znám jen zpaměti?"
Farmaceut si dnes vyčítá, že bylo zřejmě chybou, když jeho zařízení udalo před rokem OSN svou polohu, jelikož tato instituce, která má chránit civilisty, selhala. A je dále zraňující, že OSN ani neuvede jména těch, kteří civilisty denně bombardují, zabíjejí a ničí jejich domovy, nemocnice a školy, tvrdí Ahmad. "Ale my víme, kdo to je a nebojíme se je jmenovat: syrský režim a Rusko," uzavírá svůj komentář.
Související
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku
Sýrie , válečné zločiny , Rusko , OSN
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Ostudný pokus zasahovat do ofenzivy. Izrael se bouří proti plánu ICC na vydání zatykače
před 39 minutami
Syn svrženého íránského panovníka označil Raísího za masového vraha. Kritizuje světové kondolence
před 1 hodinou
Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta
před 1 hodinou
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
před 1 hodinou
Biden se postavil ICC: Izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy není genocida
před 2 hodinami
Poplatek za vstup do Benátek je žalostné selhání, tvrdí rada města. Počet turistů se naopak zvýšil
před 2 hodinami
Británií hýbe lékařský skandál. Desetitisíce lidí se nakazily krví infikovanou HIV a žloutenkou
před 3 hodinami
Vesmírně zbrojení začalo? Rusko zřejmě umístilo na orbitu zbraň, tvrdí USA
před 3 hodinami
Neapol zasáhlo nejsilnější zemětřesení za 40 let. Itálie upravuje plány evakuace
před 4 hodinami
Íránský prezident Raísí bude ve čtvrtek pohřben ve svém rodném městě
před 4 hodinami
RB OSN zamítla rezoluci o zákazu jaderných zbraní ve vesmíru
včera
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
včera
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
včera
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
včera
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
včera
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
včera
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
včera
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
včera
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
včera
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost.
Zdroj: Petr Hanisch