Jak by vypadala válka Íránu s USA? Amerika nemá výhru jistou

Napětí mezi mezi USA a Íránem se stále stupňuje. USA oznámily, že do oblasti pošlou dalších 1 000 vojáků. Svět se na krok dívá s obavami. Bojí se, že by zatím slovní válka mohla přerůst ve válku skutečnou. Jakou by měla podobu? Server Military Times se na základě výpovědí expertů pokusil najít odpověď.

USA přistoupily k vyslání vojáků poté, co došlo k útokům na dva tankery, japonský a norský, v blízkosti strategického Hormuzského průlivu, po kterém minulý týden vzrostly světové ceny ropy. Washington tvrdí, že za tím jsou elitní íránské Revoluční gardy. Írán veškerá obvinění odmítá.

Podle vojenských expertů skutečně útok sedí do stylu asymetrického typu války, který Revoluční gardy provádí. Nicméně, takovýto útok mohl provést i někdo, kdo chtěl se tvářit jako íránské Revoluční gardy, aby rozpoutal konflikt mezi USA a Íránem, poukazují experti oslovení serverem Newsweek, kteří komentovali video zveřejněné USA, které má zachycovat příslušníky gard, jak dávají minu na tanker.

Jisté, že pokud by vypukla válka mezi Íránem a USA, gardy by vedly právě tento typ asymetrické války. Ta může např. zahrnovat využití svých „vzdálených“ (proxy) spojenců, kteří budou útočit na americké cíle. Gardy, zvláště její „elita elit“, jednotky Quds, jsou známy tím, že dokáží tuto „vzdálenou válku“ (proxy war) vést s velkou účinností. USA by se tak mohly střetnou s libanonským Hizballáhem či šiítskými milicemi v Iráku.

Tato válečná strategie může mít podobu čistého „terorismu“, kdy írán bude využívat své sympatizanty napříč světem, zvláště pak v USA. Může též začít rozprodávat své vojenské vybavení, včetně účinných raket, různým teroristickým skupinám.

Opakování tankerové války

Jiný způsob vedení asymetrické války bude probíhat na moři. Írán si dobře pamatuje svou porážku během tzv. „tankerové války“ při prvním a jediném vojenském střetnutí USA a Íránu. Islámská republika masivně investovala do nahromadění rozsáhlého arzenálu asymetrických zbraní jako jsou miny a ponorky, kterými chce rychle útočit na americké loďstvo v sérii ve stylu „udeř a zmiz“.

Klíčovými v této strategii budou íránské polotěžké ponorky třídy Fateh, ozbrojené raketami s dosahem až 2 000 kilometrů, či miniponorky třídy Ghadir, které lze díky jejich velikosti a tichému provozu jen obtížně detekovat na sonaru.

USA, aby tomu účinně čelily, by dle expertů měly poslat spíše menší lodě. Ty mají proti íránským ponorkám výhodu, že mají větší zásoby paliva a munice a dokáží tak déle „lovit“ ponorky či tvořit blokádu. Pro Írán tak skutečně bude klíčová rychlost na tomto poli.

Spíše než na moři budou mít Američané problémy okolo pobřeží. Írán na něm nechal vybudovat solidní infrastrukturu, kterou chrání a kryje své rozvinuté raketové systémy. Ty představují hrozbu jak pro americké lodě, tak pro americké letectvo.

Výzvy pro letectvo

Na rozdíl od jiných protivníků USA na Blízkém východě, Američané nebudou moci bez hrozby vysokých ztrát využívat své letectvo proti pozemním cílům dokud fyzicky nezničí či alespoň neprovedou účinné elektrokybernetické operace proti íránským protileteckým obranným systémům.

Letecké údery budou muset být systematické a mít podobu kampaně podobné operaci Pouštní bouři nežli příležitostným úderům proti Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku. Zatímco během války s IS uskutečnilo americké letectvo 10 až 50 úderů za den, v případě Pouštní bouře to bylo 1 200 úderů za den.

Obě strany tvrdí, že do války půjdou jen pokud nebude jiného zbytí. USA by mohly chtít docílit změnit režimu, příklad z Iráku ale ukazuje, že to přináší řadu dalších problémů. Írán je navíc velmi hrdá země, jehož obyvatelé byli po desetiletí naslouchali protiamerické propagandě, takže se nedá očekávat, že by Spojené státy v zemi měli příliš velkou podporu obyvatelstva. Úsilí amerických jestřábů o vyvolání války s Íránem by mohl zamezit i fakt, že americký prezident Donald Trump slíbil svým voličům, že přestane s nákladnými válkami v zahraničí.

Související

Írán, ilustrační foto

Írán už letos nechal popravit stovky lidí

V Íránu bylo v tomto roce popraveno už více než 500 lidí. Uvedla to dnes nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku. Upozornila, že je to výrazně víc než v roce 2021 a posiluje to obavy ze zvýšeného používání trestu smrti v islámské republice.
Protesty za práva žen v Íránu

Írán po sérii masových protestů a tragédií ruší mravnostní policii. Dohlížela i na nošení šátků

Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protivládních protestů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA. Podle ní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí mluvil o konci mravnostní policie na sobotním náboženském setkání ve městě Kom. Ministerstvo vnitra, které za mravnostní policie zodpovídá, zatím zprávu nijak nekomentovalo.

Více souvisejících

Írán USA Armáda Írán Americká armáda (U.S. Navy) Americká armáda (U.S. AIR FORCE)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU čeká jednání o Ukrajině či energetice, summit začne ve čtvrtek

Tématy summitu lídrů zemí Evropské unie příští týden ve čtvrtek a v pátek mají být Ukrajina, energetika, obrana a bezpečnost, jižní sousedství či vnější vztahy. Návrhy okruhů probere Rada pro obecné záležitosti (GAC) v úterý v Bruselu. ČTK to sdělila Veronika Lukášová z oddělení komunikace kabinetu ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN).

před 35 minutami

Úřad práce

Příbuzní zastřelené úřednice chtějí po státu miliony korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). 

před 37 minutami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Převrat v Německu připravoval i známý šéfkuchař, je mezi zadrženými

Mezi podezřelými z přípravy převratu, který v Německu podle policie chystali příznivci krajní pravice, je i známý šéfkuchař Frank Heppner, jehož dcera je přítelkyní rakouského fotbalisty Davida Alaby z klubu Real Madrid, uvedl britský deník The Guardain. Další podezřelou osobou je bývalý policista, který kdysi chránil židovskou komunitu před teroristickými útoky. Vyšetřování pokračuje, takže zadržených nejspíš bude přibývat.

před 1 hodinou

Senát ČR

Senát zřejmě označí hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století za genocidu

Senát zřejmě po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označí hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora by v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině měla vyjádřit odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat. Vyplývá to z návrhu usnesení, které připravil senátní výbor pro lidská práva.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie. Photo by Kira auf der Heide

Češi šetří kvůli inflaci. Dotkne se to i nadílky pod stromečkem

Kvůli vysoké inflaci plánuje letos na vánočních dárcích šetřit 30 procent dospělých Čechů, průměrně alespoň 2000 korun v porovnání s loňským rokem. Naopak devět procent lidí hodlá utratit za dárky více, aby udrželi standard, na který byli jejich blízcí zvyklí. Vyplývá to z listopadového průzkumu UniCredit Bank za účasti 1015 respondentů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Eva Kailisová

Korupce v Evropském parlamentu: V Belgii zadrželi místopředsedkyni Kailisovou

Policie v Bruselu dnes provedla 16 razií v rámci vyšetřování podezření z praní špinavých peněz a korupce, do kterého je zapojen Evropský parlament a nejmenovaná země Perského zálivu. Agentuře AP to dnes sdělila federální prokuratura, podle které byli zatčeni čtyři lidé. Večer belgický list Le Soir napsal, že další zadrženou v tomto případě je místopředsedkyně EP, Řekyně Eva Kailisová. Policie ji nyní vyslýchá.

včera

Emmanuel Macron

Paříž: Macronovy výroky o Rusku jsou vytržené z kontextu. Popisuje jen to, co chtějí Ukrajinci

Nedávné výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o bezpečnostních garancích Rusku byly vytržené z kontextu, uvedl dnes Elysejský palác podle agentury AFP. Macron minulý týden v rozhovoru se stanicí TF1 při cestě po Spojených státech uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. Macronovy výroky kritizovalo několik ukrajinských a východoevropských politiků a osobností, píše agentura AFP.

včera

Kyjev

Ukrajina bez proudu? Lidé musí počítat s odstávkami během celé zimy, varoval premiér

Obyvatelé Ukrajiny se musejí připravit, že stabilizační odstávky proudu potrvají celou zimu, upozornil dnes podle agentury Unian premiér země Denys Šmyhal. Kvůli rozsáhlým škodám, které na ukrajinském energetickém systému způsobily ruské nálety, se řízené odstávky proudu staly pro Ukrajince denním chlebem. Šmyhal uvedl, že poškozeny jsou všechny ukrajinské tepelné a vodní elektrárny.

včera

Aktualizováno včera

Očkování, ilustrační foto

EU nakupuje vakcíny proti covidu, které se nikdy nevyužijí. Chce jednat o přerušení dodávek

Evropská unie nakupuje vakcíny proti covidu-19, které se nikdy nevyužijí, a musí jednat s jejich výrobci o přerušení nasmlouvaných dodávek a snížení poptávky. Shodli se na tom dnes v diskusi unijní ministři zdravotnictví, z nichž někteří volali po zásahu během následujícího měsíce. Český ministr Vlastimil Válek vyjádřil přesvědčení, že vyjednávání s dodavateli budou úspěšná.

Aktualizováno včera

Danuše Nerudová

Prezidentské volby 2023: Nerudová poprvé ve vedení. Pavel se propadl na třetí místo

Ekonomka Danuše Nerudová se v aktuálním volebním modelu agentury Median poprvé dostala na první místo mezi prezidentskými kandidáty. Získala by 28 procent hlasů a proti říjnu si polepšila o 13 procentních bodů. Na druhém místě se umístil předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, kterému model přisoudil 26,5 procenta hlasů. Třetí by podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince skončil někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel se ziskem 23,5 procenta. 

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching se v Rijádu zúčastnil summitu arabských zemí

Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Rijádu zúčastnil summitu arabských zemí, které označil za přirozené partnery Pekingu pro spolupráci a setkání označil za "milník" a začátek nové éry ve vztazích s těmito státy. Čínský prezident dnes končí návštěvu Saúdské Arábie, kterou zahájil ve středu a během níž podepsal řadu dohod s Rijádem.

Aktualizováno včera

Vladimír Putin

Putin: Po jaderném útoku vymažeme agresora ze světa. Diktátor opakuje hrozbu, kterou si namlouvá

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady podle agentury Reuters řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země. Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva. 

včera

Biden schválil další vojenskou pomoc Ukrajině za 275 milionů dolarů

Americký prezident Joe Biden dnes schválil další vojenskou pomoc Ukrajině za 275 milionů dolarů (6,3 miliardy Kč). Jejím cílem bude podle agentury AFP především posílení protivzdušné obrany země, kterou v únoru napadlo Rusko.

Zdroj: ČTK

Další zprávy