Jak by vypadala válka Íránu s USA? Amerika nemá výhru jistou

Napětí mezi mezi USA a Íránem se stále stupňuje. USA oznámily, že do oblasti pošlou dalších 1 000 vojáků. Svět se na krok dívá s obavami. Bojí se, že by zatím slovní válka mohla přerůst ve válku skutečnou. Jakou by měla podobu? Server Military Times se na základě výpovědí expertů pokusil najít odpověď.

USA přistoupily k vyslání vojáků poté, co došlo k útokům na dva tankery, japonský a norský, v blízkosti strategického Hormuzského průlivu, po kterém minulý týden vzrostly světové ceny ropy. Washington tvrdí, že za tím jsou elitní íránské Revoluční gardy. Írán veškerá obvinění odmítá.

Podle vojenských expertů skutečně útok sedí do stylu asymetrického typu války, který Revoluční gardy provádí. Nicméně, takovýto útok mohl provést i někdo, kdo chtěl se tvářit jako íránské Revoluční gardy, aby rozpoutal konflikt mezi USA a Íránem, poukazují experti oslovení serverem Newsweek, kteří komentovali video zveřejněné USA, které má zachycovat příslušníky gard, jak dávají minu na tanker.

Jisté, že pokud by vypukla válka mezi Íránem a USA, gardy by vedly právě tento typ asymetrické války. Ta může např. zahrnovat využití svých „vzdálených“ (proxy) spojenců, kteří budou útočit na americké cíle. Gardy, zvláště její „elita elit“, jednotky Quds, jsou známy tím, že dokáží tuto „vzdálenou válku“ (proxy war) vést s velkou účinností. USA by se tak mohly střetnou s libanonským Hizballáhem či šiítskými milicemi v Iráku.

Tato válečná strategie může mít podobu čistého „terorismu“, kdy írán bude využívat své sympatizanty napříč světem, zvláště pak v USA. Může též začít rozprodávat své vojenské vybavení, včetně účinných raket, různým teroristickým skupinám.

Opakování tankerové války

Jiný způsob vedení asymetrické války bude probíhat na moři. Írán si dobře pamatuje svou porážku během tzv. „tankerové války“ při prvním a jediném vojenském střetnutí USA a Íránu. Islámská republika masivně investovala do nahromadění rozsáhlého arzenálu asymetrických zbraní jako jsou miny a ponorky, kterými chce rychle útočit na americké loďstvo v sérii ve stylu „udeř a zmiz“.

Klíčovými v této strategii budou íránské polotěžké ponorky třídy Fateh, ozbrojené raketami s dosahem až 2 000 kilometrů, či miniponorky třídy Ghadir, které lze díky jejich velikosti a tichému provozu jen obtížně detekovat na sonaru.

USA, aby tomu účinně čelily, by dle expertů měly poslat spíše menší lodě. Ty mají proti íránským ponorkám výhodu, že mají větší zásoby paliva a munice a dokáží tak déle „lovit“ ponorky či tvořit blokádu. Pro Írán tak skutečně bude klíčová rychlost na tomto poli.

Spíše než na moři budou mít Američané problémy okolo pobřeží. Írán na něm nechal vybudovat solidní infrastrukturu, kterou chrání a kryje své rozvinuté raketové systémy. Ty představují hrozbu jak pro americké lodě, tak pro americké letectvo.

Výzvy pro letectvo

Na rozdíl od jiných protivníků USA na Blízkém východě, Američané nebudou moci bez hrozby vysokých ztrát využívat své letectvo proti pozemním cílům dokud fyzicky nezničí či alespoň neprovedou účinné elektrokybernetické operace proti íránským protileteckým obranným systémům.

Letecké údery budou muset být systematické a mít podobu kampaně podobné operaci Pouštní bouři nežli příležitostným úderům proti Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku. Zatímco během války s IS uskutečnilo americké letectvo 10 až 50 úderů za den, v případě Pouštní bouře to bylo 1 200 úderů za den.

Obě strany tvrdí, že do války půjdou jen pokud nebude jiného zbytí. USA by mohly chtít docílit změnit režimu, příklad z Iráku ale ukazuje, že to přináší řadu dalších problémů. Írán je navíc velmi hrdá země, jehož obyvatelé byli po desetiletí naslouchali protiamerické propagandě, takže se nedá očekávat, že by Spojené státy v zemi měli příliš velkou podporu obyvatelstva. Úsilí amerických jestřábů o vyvolání války s Íránem by mohl zamezit i fakt, že americký prezident Donald Trump slíbil svým voličům, že přestane s nákladnými válkami v zahraničí.

Související

Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Armáda Írán Americká armáda (U.S. Navy) Americká armáda (U.S. AIR FORCE)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 9 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu

Rusové ve čtvrtek prohlásili, že pachatelé teroristického útoku v koncertní síni Crocus City Hall u Moskvy dostali finanční podporu z Ukrajiny, přičemž mělo dojít k zadržení osoby podezřelé z toho, že pomáhala s financováním teroristů. Bílý dům označil vyjádření ruských představitelů za nesmyslnou propagandu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy