Kdo je zodpovědný za zničení dvou ropných tankerů v Ománském zálivu z minulého týdne? Tuto otázku pokládá editorial serveru The Independent. Prestižní deník konstatuje, že útok nejen ohrozil 60 životů, ale přináší riziko další destabilizace regionu.
Pravdu lze zahlédnout jen letmo
Pachatel byl zřejmě stejný jako v případě podminování čtyř lodí u pobřeží Spojených arabských emirátů 12. května, soudí renomovaný server. Dodává, že podle Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Spojených států - které mají v oblasti silnou námořní přítomnost - jde o práci "státního aktéra", velmi pravděpodobně Íránu.
Teherán obvinění odmítá, poukazuje editorial. Konstatuje, že forenzní expertiza a zapojení Rady bezpečnosti OSN by mohly přinést více důkazů a poskytnout lepší základ pro podezřívání Íránu.
"V tomto kontextu však téměř nezáleží na tom, kdo za sabotáží stojí," pokračuje The Independent. Deklaruje, že v regionu, kde lze pravdu přinejlepším jen letmo dohlédnout, mohou být mýty, legendy a konspirační teorie stejně silné jako fakta a pokud si Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Spojené státy myslí, že pachatelem je Írán, pak to stačí k tomu, aby vůči této zemi vystupňovaly agresi.
Útok přišel ve velmi těžké době pro region, kdy Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie vedou dlouhé roky zástupné nemilosrdné války s Íránem v Jemenu, Sýrii, Iráku či Libanonu, nastiňuje prestižní deník. Dodává, že do těchto konfliktů jsou čas od času zatahovány Izrael, Turecko, Rusko, USA a další mocnosti a íránsko-saúdská řevnivost svou nestabilitou, intrikami a utvářením aliancí připomíná Balkán před první světovou válkou či studenoválečné soupeření Washingtonu s Moskvou.
"To nejsou povzbudivé příklady," zdůrazňuje editorial. To nejlepší, v co lze podle něj doufat, je pokračování malých útoků, které mohou být pouhou nepříjemností, ale zároveň mají i potenciál přerůst v globální problém.
Napadané obchodní lodě totiž přepravují skrze Hormuzský průliv palivo pro mnoho zemí, tudíž útoky ovlivňují i jinak neutrální země, například Norsko, Japonsko a Tchaj-wan, vysvětluje The Independent. Dodává, že útoky také zdražily ropu o 4 dolary za barel, což ovlivní každý kout světa, nehledě na fakt, že touto cestou se přepravuje třetina světové ropy.
Čtyři dekády nenávisti
Útoky tedy nejsou nepodstatné a toto nanejvýš citlivé a nebezpečné místo představuje průsečík amerických a íránských zájmů, konstatuje britský deník. Připomíná, že americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa vnímá Írán za pouhý darebácký stát a na rozdíl od Francie, Británie a Německa vypověděla dohodu o íránském jaderném programu.
"Prezident Trump má zřejmě potěšení z tlaku na Íránce a ti 'Velkému Satanovi' vracejí urážky," uvádí editorial. Podotýká, že za řevnivostí obou zemí a jejich spojenců leží čtyři desetiletí nepolevující hořkosti a nenávisti.
Od chvíle, kdy padl Šáh Pahláví, vznikla Islámská republika a proběhla krize s americkými rukojmími v letech 1979-1981, vedou Washington a Teherán fakticky neustálou zástupnou válku, která zahrnovala i známou americkou podporu Iráku v krvavém irácko-íránském konfliktu v 80. letech, připomíná britský server. Konstatuje, že v této fázi je těžké vidět jakoukoliv snadnou cestu k omezení tohoto napětí, jelikož vztahy obou zemí jsou na historickém dně a absolutní absence dialogu a pochopení mezi USA a Íránem nadále představují nepřekonatelnou překážku pro mír na Blízkém východě.
Hormuzský průliv, lodní cesta, která je ve svém nejužším místě pouhých 3,5 kilometru široká, je ideálním místem pro střety a teroristické akce - na jihu ostatně dlouhé roky úspěšně operovali somálští piráti, uvádí renomovaný deník. Zdůrazňuje, že vlastnosti místa ale umožňují relativně snadný dohled mezinárodních námořních sil, který před pár lety zatlačil právě somálské piráty.
Pokud Írán jedná pouze tajně a k útokům se nehlásí, není zřejmě připraven na střet s takovými mezinárodními silami, naznačuje The Independent. Obává se však, že nevinní civilisté v Jemenu a Sýrii i posádky obchodních lodí budou zatím nadále trpět dopady války, kterou sami nerozpoutali.
Související
Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit
Írán chce i po útoku na Izrael jednat o jaderné dohodě, tvrdí média
Írán , USA (Spojené státy americké) , Saúdská Arábie , spojené arabské emiráty , Ománský záliv
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 2 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 3 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 4 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 5 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 6 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 6 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 7 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 8 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil